Štefánikova hvězdárna

Technology

12 hours ago

Author

Štefánikova hvězdárna od jihu Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u vchodu

Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928.

Hvězdárna má adresu Strahovská 205 a je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého vesmíru), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj. ) - o víkendech a v létě pak celý den. +more Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav. Menší odborná knihovna v přízemí budovy již není aktualizována a již není veřejnosti přístupná. Mládež se může účastnit astronomického kroužku, starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.

Historie

Záměr zřídit v Praze nebo v blízkosti Prahy lidovou hvězdárnu přístupnou členům a hostům schválila Česká astronomická společnost jako druhý bod svých stanov již při svém vzniku. Finanční situace společnosti a chybějící úřední povolení ale neumožňovaly v realizaci záměru pokračovat. +more Jako provizorní pozorovací stanoviště v letech 1920-1922 sloužila umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech. V té době ale již existoval název budoucí hvězdárny. Na návrh dr. Hraše bylo po tragické smrti astronoma a politika Milana Rastisava Štefánika vybráno právě jeho jméno.

Činovníci České astronomické společnosti v té době jednali s magistrátem Prahy o vybudování hvězdárny. Z uvažované výstavby na Petříně v této době ještě sešlo. +more Na návrh Správy technického musea měla být hvězdárna součástí nové budovy na Letné: dle studie z roku 1925 budově muzea dominovala věž s kopulí. I z tohoto záměru postupně sešlo. V roce 1926 byl vybrán náhradní pozemek v Riegrových sadech. Také tento záměr nebyl realizován, neboť nová budova Sokola na témže místě by významným způsobem bránila pozorování. V této době byly dalekohledy umístěny v Astronomické věži v Klementinu, odkud se také pozorovalo.

K posunu došlo v roce 1927, kdy se podařilo najít vhodný pozemek. Byl jím obecní domek č. +morep. 205 a přilehlý pozemek u Hladové zdi. Ještě téhož roku v říjnu byla započata stavba hvězdárny dle návrhu Václava Veselíka a slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Již v dubnu byl oficiálně schválen název Lidová hvězdárna Štefánikova a sídlo společnosti bylo přeneseno sem. Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule. V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla - českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.

V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. +more Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice - Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.

Dalekohledy

hlavní kopule: Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) - dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm (vyroben 1905-1907, v letech 2022-2023 v rekonstrukci) * západní kopule: Zeissův Maksutov-Cassegrain - reflektor s průměrem zrcadla 370 mm (vyrobený 1967 pro Varšavu) * východní kopule: MEADE LX200 16" - moderní reflektor Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 406 mm * pozorovací domeček: Zeissův Hledač komet - refraktor s průměrem 200 mm (r. v. +more 1921).