Šternberská hrobka (Stupno)

Šternberská hrobka, také Šternberská hrobní kaple je pohřební kaple šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) na hřbitově ve Stupně (součást obce Břasy) v okrese Rokycany. Byla postavena v empírovém stylu v roce 1808 nebo 1827. V hrobce bylo pohřbeno několik příslušníků rodu, z nichž vyniká přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka. Stavba je památkově chráněna.

Historie a architektura

Šternberkové vlastnili radnické panství od roku 1758, kdy ho v dražbě koupil císařský a královský tajný rada a dlouholetý podkomoří Českého království Jan Nepomuk I. +more ze Šternberka (1713-1798).

Volně stojící zděnou pohřební kapli v jihozápadní části vesnice nechal vystavět v čistém empírovém stylu v roce 1808 nebo 1827 Kašpar Maria ze Šternberka. Postavena byla na mírně vyvýšené terase tak, aby na ni bylo vidět ze schodiště březinského zámku. +more Výhled však v průběhu času zakryla vegetace. Součástí hřbitova se stala mnohem později.

Stavba má obdélný půdorys s půlkruhovým závěrem na západní straně. K hlavnímu vstupu vede široké kamenné schodiště, na které navazuje chodník dlážděný žulovými deskami. +more Hlavní průčelí s představenou čtveřicí iónských sloupů, které podpírají kladí s trojúhelným štítem (tympanon), je směrem k východu. Římsa kladí navazuje na korunní římsu bočních stěn a ramena tympanonu provází obdobná římsa. Ve vrcholu tympanonu je osazen železný křížek na kamenném podstavci. Čtyři válcové sloupy s entazí (vydutím), které nesou obdélný široký portikus, stojí na nízkých čtvercových plintech, mají oblounové patky a iónské hlavice doplněné vejcovcem. Vstupní obdélný portál je kamenný, má rovný záklenek, na čelní straně je profilovaný jemnými ústupky a vnější lištou. Dvoukřídlé plechové dveře jsou rozčleněny plechovými pásky a rozetkami. Nad vstupem je předsazené obdélné pole, uprostřed kterého je kovový šternberský erb. Uprostřed jeho pole je jako obecná figura osmicípá hvězda, trojhranný (gotický) štít je opatřen klenotem (hvězda), přilbou s korunkou a přikryvadly. Podlaha portiku je vytvořena ze žulových desek, nahoře jsou tři zrcadlové klenbičky oddělené pasy. Nízká střecha, kterou pokrývá měděný plech, je sedlová s kuželovým pláštěm nad závěrem. Objekt je opatřen omítanými fasádami, které jsou členěny nízkým předsazeným soklem a výrazně vyloženou profilovanou korunní římsou se zubořezem. Žlutá barva fasády koresponduje s barvou šternberské hvězdy. V horní polovině severní a jižní stěny je kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou. Okna mají dřevěné výplně, jsou dělené paprskovitě a chrání je mříž. Stejný otvor se nachází také v ose závěru, kde ústí 3 větrací okénka z hrobky s mříží.

V přízemí (horní prostor) je kaple, která má kruhový půdorys, vede do ní chodbička, která je zaklenuta plackou. Uvnitř je umístěna klasicistní tumba se šternberským erbem a krucifixem.

V suterénu (dolní prostor) se nachází hrobka, která má valenou klenbu s lunetami. Po obvodě jsou hrobové šachty.

Seznam pohřbených

Do krypty byly uloženy ostatky sedmi příslušníků Leopoldovy větve rodu Šternberků. Jako první tu byla v roce 1830 pohřbena hraběnka Aloisie. +more Po více než stoleté pauze byly zdejší pohřby obnoveny uložením ostatků Zdeňka Sternbega a jeho manželky Alžběty v roce 2021.

Nejslavnější byl však Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761-1838), obrozenec, botanik, geolog, paleontolog, jeden ze zakladatelů paleobotaniky, spoluzakladatel Národního muzea v Praze, kterému věnoval své rozsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Od roku 1808 bydlel na nedalekém zámku Březina, který zdědil po svém bratrovi Jáchymovi. +more V jeho okolí založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. K panství patřilo také devatenáct dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Sternbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. +more Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.