Švýcarská demokracie

Technology

12 hours ago

Author

Švýcarská demokracie je systém vlády ve Švýcarsku, který se vyznačuje vysokou mírou participace občanů na politickém rozhodování. Tento systém je založen na přímé demokracii, kde občané mají možnost rozhodovat o klíčových otázkách prostřednictvím referenda a lidového hlasování. Švýcarsko je jedinou zemí na světě, která uplatňuje tak vysokou míru přímé demokracie na celostátní úrovni. Švýcarská demokracie se opírá o princip subsidiarity, což znamená, že rozhodování by mělo být co nejblíže k občanům. To se projevuje v decentralizovaném politickém systému, kde kantony a obce mají vlastní pravomoci a legislativu. Ústřední vláda má omezené pravomoci a sleduje spíše koordinační a zprostředkovatelskou roli. Důležitým nástrojem švýcarské demokracie je referendum, které může být vyvoláno občany nebo parlamentem. Občané mají možnost rozhodovat o ústavních, legislativních nebo finančních otázkách. Lidové hlasování je velmi důležité a jeho výsledek je právně závazný. Tento systém umožňuje občanům přímou účast na politickém procesu a zároveň zajišťuje vyšší legitimitu rozhodnutí. Švýcarská demokracie je také charakterizována rovností občanů před zákonem a vysokým stupněm transparentnosti. Politické strany a zájmové skupiny mají významný vliv na politický rozhodovací proces, ale nejsou jedinými aktéry. Každý občan může předložit petici nebo se organizovat v iniciativách. Tento demokratický systém má v Švýcarsku silnou tradici a je považován za úspěšný. Poskytuje občanům možnost se podílet na rozhodování v rámci země a umožňuje různým názorům se uplatnit. Švýcarská demokracie je vzorem pro mnoho jiných zemí a inspiruje je k posílení přímé účasti občanů na politice.

Švýcarská demokracie je české pravicové konzervativní politické hnutí, které usiluje o zavedení švýcarského systému uspořádání a řízení státu a následování konzervativní politiky po vzoru Švýcarska. Hnutí vzniklo dne 6. února 2021.

Hnutí podpořila v červenci 2021 svou účastí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na kandidátce Středočeského kraje molekulární genetička Soňa Peková.

Program

Hlavními cíli hnutí jsou změna Ústavy ČR, budování nezávislosti a prosperity země a zvyšování životní úrovně všech občanů.

Hnutí srovnáním se Švýcarskem upozorňuje na zásadní nedostatky demokracie a politického systému České republiky. Tyto nedostatky považuje hnutí za důvod, proč ČR v mnoha ohledech zaostává za Švýcarskem - hospodářsky (HDP na obyvatele), v politické stabilitě, v obranyschopnosti, v kupní síle obyvatel, ve stabilitě měny, nízké míře inflace, ve velikosti zlatých rezerv, v nezávislosti a pod.

Hnutí upozorňuje na odlišný volební systém. Ve Švýcarsku neexistuje limit 5% pro získání mandátu poslance. +more Do Poslanecké sněmovny (Nationalrat) je možné se dostat s pouhým jedním poslancem, což matematicky odpovídá 0,5% hlasů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 propadlo zhruba 970 000 hlasů, protože tyto hlasy připadly stranám, které celkově získaly méně než 5% hlasů (v předchozích volbách do PSP ČR v roce 2017 bylo takto ignorováno zhruba 230 000 hlasů). Mandáty, které by měly připadnout stranám se ziskem méně než 5% hlasů, si poté rozdělí strany se ziskem 5 a více procent (ve volbách roku 2021 si tak velké strany rozdělily zhruba 37 mandátů). Hnutí Švýcarská demokracie toto považuje za nepřijatelné ignorování demokratické vůle občanů a navrhuje změnu volebního zákona.

Hnutí upozorňuje na údajné nepochopení významu horní komory Parlamentu v ČR. Senát má dle něj význam v případě federativního uspořádání státu. +more V tomto případě jsou občané celé federace proporčně zastoupeni poslanci v Poslanecké sněmovně. Aby populačně malé státy nebyly vždy přehlasovány populačně velkými státy, jsou v Senátu zastoupeny disproporčně, malé státy mají v poměru k velikosti populace nárok na více poslanců. Jednotlivé státy v USA mají populaci v rozmezí zhruba 500 tisíc až 40 milionů obyvatel, každý stát je však v Senátu zastoupen dvěma senátory. Ve Švýcarsku 21% občanů žijících v nejmenších kantonech drží nadpoloviční většinu senátorů v Senátu. Hnutí považuje federativní uspořádání a decentralizaci státu za jeden z hlavních úspěchů Švýcarska a navrhuje jeho zavedení v ČR prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje na zásadní rozdíl v rozdělení moci mezi politikem a občanem ve Švýcarsku a v ČR. Ve Švýcarsku ústavu a její změny schvalují výhradně občané v referendu. +more Lid tak stanovuje hlavní pravidla nastavení a řízení státu. Politici pak už jen vykonávají, co je dáno ústavou. V ČR ústavu schvalují a mění politici samotní, což znamená, že si vrcholní politici sami stanovují pravidla, kterými se mají řídit. To hnutí považuje za základ politických problémů ČR a navrhuje toto vyřešit prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje, že ve Švýcarsku mají daně ústavní stropy (napr. DPH má strop 7,7%). +more Ústava ČR žádné stropy daní nestanovuje. Hnutí navrhuje toto vyřešit prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje, že ústava Švýcarska stanovuje povinnost státu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a Švýcarsko dlouhodobě (od roku 2003) snižuje státní dluh. ČR naopak za celou dobu existence nepřijalo zákon o vyrovnaném státním rozpočtu a státní dluh ČR dlouhodobě roste. +more Hnutí navrhuje toto vyřešit přijetím nové ústavy.

Hnutí dále na svých stránkách uvádí další řadu odlišností v nastavení politického systému Švýcarska a ČR. Například mezinárodní smlouvy musí být ve Švýcarsku předkládány ke schválení občanům, občané mohou zrušit v referendu rozhodnutí Parlamentu a pravomoc státu vybírat daně je dokonce dočasná a musí být pravidelně prodlužována občany v referendu.

Hnutí dalo občanům ČR k dispozici český překlad ústavy Švýcarska na svých webových stránkách. Český překlad ústavy Švýcarska byl do té doby pro občany ČR prakticky nedostupný.