Sáva

Sáva ( a, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem).

Název

Předpokládá se, že název řeky je odvozen z protoindoevropského kořene *sewh 1 - (označující tlačit, tlačit (vpřed); brát kapalinu, vodu) a koncovky *eh, původní označení znamenalo ta, která zavodňuje zemi. Staří Řekové ji označovali jako Σάος (Saos). +more Podle jiných teorií je naopak řeckého nebo keltského původu.

Průběh toku

Slovinsko

Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které obě pramení v Julských Alpách na severozápadě Slovinska. Dvě říčky Sava Bohinjka („Sáva z Bohinje“) a Sava Dolinka („Sáva z doliny“) se slévají poblíž města Radovljica a od tohoto místa se tok jmenuje pouze Sáva.

Řeka pokračuje hluboko zaříznutým korytem přes město Kranj směrem k Lublani, kde se údolí rozšiřuje. Slovinskou metropoli Sáva obtéká ze severu, a východně v závěru kotliny se stéká s Lublaňkou (zprava) a Kamnickou Bystřicí (zleva). +more Dále směřuje na východ přes města Litija, Zidani Most a Krško, mezi nimiž formuje hluboké údolí, sloužící jako dopravní tepna, kudy vedou silnice a hlavní železnice z Lublaně do Záhřebu a do Mariboru (dálnice jsou vedeny mimo toto údolí).

Jihovýchodně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter pomalého nížinného toku. Podél se nacházejí mohutné sypané hráze, které brání řece ve vystoupení z břehů v případě povodní. +more V blízkosti města Brežice se nachází vodní elektrárna, kde jezero řeky obklopují rovněž hráze. Poté níže přibírá sáva říčku Krka. U lokality Čatež se nacházejí rozsáhlé lázně. Nedaleko města Bregana vstupuje Sáva již jako nížinná řeka na území Chorvatska.

Chorvatsko

V Chorvatsku přibírá ještě před metropolí Záhřebu z levé strany řeku Krapinu. V Záhřebu potom tvoří řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem (na levém břehu) a novým sídlištěm (Novi Zagreb); její koryto je široké cca 90 m. +more Záhřeb je navíc chráněn před povodní odlehčovacím korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole. Koryto řeky zde bylo oproti původní podobě přeloženo mírně na jih a upraveno do podoby, která má tvar podlouhlého obloku se sypanými hrázemi (tzv. Sávský násep, díky němuž se řeka rozšíří až na 300 m v případě velké vody. Podle řeky Sávy se jmenuje v chorvatské metropoli ulice Sávská cesta a k ní přiléhající Sávský most.

Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy. Mimo jiné se zde nacházejí početné pískovny, kdy se těží nánosy písku z původního koryta řeky Sávy. +more Tok zde není regulován, nicméně náspy dále od koryta vymezují jeho šíři tak, aby se řeka nemohla v případě povodní rozlévat volně do krajiny. Regulace koryta řeky nicméně bývá občas diskutována.

Řeka volně meandruje až po město Sisak. Tam přibírá z pravé strany řeku Kupu a dále teče směrem na východ, kde představuje jižní hranici Středodunajské roviny, geografickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem, a od Jasenovce až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. +more Dělí několik měst (Gradiška/Hrvatska Gradiška, Slavonski Brod/Brod) apod.

Srbsko

Za městem Brčko vstupuje Sáva nejprve svým levým břehem a poté po ústí řeky Driny zcela na srbské území. Tam tvoří přirozenou hranici mezi Vojvodinou a Centrálním Srbskem. +more Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac, Obrenovac, a nakonec vtéká do Bělehradu, kde odděluje centrum města od sídliště Nového Bělehradu (Savski blokovi).

V Bělehradu ji překonává celá řada mostů (Most na Adi, Nový železniční most, Most Gazela a další. Na březích řeky se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi. +more Řeka zde dotváří panorama metropole a jejího projektu Beograd na vodi, v rámci něhož bylo rozšířeno centrum Bělehradu v podobě kancelářských budov přímo na sávský břeh.

Přímo pod starou bělehradskou pevností se Sáva spojuje s ramenem Dunaje obtékajícím Velký válečný ostrov, a po dalším kilometru se její vody vlévají do hlavního dunajského toku.

Povodí

Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. +more Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Ze všech přítoků Dunaje je povodí Sávy druhé největší hned po povodí Tisy.

Obyvatelstvo

Údolí řeky je velmi hustě osídleno a žije zde značná část obyvatelstva Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska. Metropolitní oblasti všech tří hlavních měst, kudy řeka Sáva protéká, se nachází v jejím okolí. +more Bosenský břeh řeky představuje jednu z nejhustěji osídlených částí Republiky srbské. Celkem žije v oblasti povodí Sávy přes 8 milionů lidí.

Přehled jednotlivých větších měst na řece Sávě je následující:

* Kranj, Medvode, Lublaň (severní okraj), Litija, Sevnica, Krško, Brežice * Záhřeb, Sisak, Slavonski Brod, Županja * Gradiška, Srbac, Brod, Šamac, Orašje, Brčko * Sremska Mitrovica, Šabac, Obrenovac, Ostružnica, Bělehrad

Přítoky

pravé - Sora, Lublaňka, Mirna, Krka, Kupa, Una, Vrbas, Ukrina, Bosna, Tinja, Lukavac, Drina (největší přítok), Kolubara * levé - Kokra, Kamnická Bistrica, Savinja, Sotla, Krapina, Lonja, Orljava, Bosut, Galovica

Ve střední a dolní části je povodí Sávy nerovnoměrné a větší a delší přítoky má zprava.

Vodní režim

Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má Sáva na přelomu zimy a jara. +more Led se nevytváří každý rok. V roce 2019 byl průměrný průtok v Záhřebu 314 m3/s, ve Sremské Mitrovici 1320 m3/s a v Bělehradě 1380 m3/s.

Průměrné hodnoty v období let 1926 až 1984 ve Sremské Mitrovici byly v průběhu roku následující:

Colors= id:lightgrey value:gray(0.8) id:darkgrey value:gray(0.3) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.8,0.9)

ImageSize = width:600 height:280 PlotArea = left:42 bottom:40 top:20 right:20 DateFormat = x.y Period = from:0 till:2500 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:lightgrey increment:500 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:250 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar:Jan text:leden bar:Fév text:únor bar:Mar text:březen bar:Avr text:duben bar:Mai text:květen bar:Jun text:červen bar:Jul text:červenec bar:Aoû text:srpen bar:Sep text:září bar:Oct text:říjen bar:Nov text:listopad bar:Déc text:prosinec

PlotData= color:barra width:30 align:left

bar:Jan from:0 till: 1828. 8 bar:Fév from:0 till: 1890. +more8 bar:Mar from:0 till: 2279. 5 bar:Avr from:0 till: 2462. 2 bar:Mai from:0 till: 2139. 3 bar:Jun from:0 till: 1488. 3 bar:Jul from:0 till: 999. 6 bar:Aoû from:0 till: 671. 3 bar:Sep from:0 till: 692. 4 bar:Oct from:0 till: 1096. 5 bar:Nov from:0 till: 1797. 3 bar:Déc from:0 till: 1962. 9.

PlotData= bar:Jan at: 1828. 8 fontsize:S text: 1828 shift:(-10,5) bar:Fév at: 1890. +more8 fontsize:S text: 1890 shift:(-10,5) bar:Mar at: 2279. 5 fontsize:S text: 2279 shift:(-10,5) bar:Avr at: 2462. 2 fontsize:S text: 2462 shift:(-10,5) bar:Mai at: 2139. 3 fontsize:S text: 2139 shift:(-10,5) bar:Jun at: 1488. 3 fontsize:S text: 1488 shift:(-10,5) bar:Jul at: 999. 6 fontsize:S text: 999 shift:(-10,5) bar:Aoû at: 671. 3 fontsize:S text: 671 shift:(-10,5) bar:Sep at: 692. 4 fontsize:S text: 692 shift:(-10,5) bar:Oct at: 1096. 5 fontsize:S text: 1096 shift:(-10,5) bar:Nov at: 1797. 3 fontsize:S text: 1797 shift:(-10,5) bar:Déc at: 1962. 9 fontsize:S text: 1962 shift:(-10,5).

Kultura

Sáva je jednou z hlavních řek ve všech státech, kterými protéká; bývala také nejdelší řekou Jugoslávie. Je osou jádrových území Slovinska a Chorvatska, v Srbsku je hlavním tokem skrz metropoli Bělehrad (Dunaj teče spíše po okraji). +more Je tedy častým námětem v kultuře okolních národů, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Mimo jiné je vyobrazena na slovinském státním znaku v podobě dvou modrých vln. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.

Ve středověku byla Sáva přirozenou jižní hranici Uherska, pak po staletí tvořila podstatnou část hranice mezi Habsburskou a Osmanskou říší. Region okolo řeky je označován jako Posáví .

Podle názvu řeky se také jmenuje slovinská společnost Sava, která ve městě Kranj vyrábí pneumatiky.

Doprava

Údolí řeky je v jejím horním části místem, kudy jsou vedeny různé dopravní tahy. Ať už je tomu v případě dálnice A2 ve Slovinsku, nebo železniční trati do Lublani (bývalá rakousko-uherská Jižní dráha), nebo některé další komunikace. +more V oblasti, kde je Sáva rovinatou řekou, se naopak některé komunikace řece vyhýbají, a to z důvodů meandrování toku a častých záplav. Chorvatská dálnice A3, která spojuje Záhřeb s Bělehradem přibližně ve směru toku řeky, se tak nápadně vzdaluje řece Sávě. Stejně tak i trať Bělehrad-Záhřeb.

Řeka je využívána jako tepna pro lodní dopravu, splavná je pro nákladní lodě v úseku od města Sisak (592. říční kilometr) až po Bělehrad. +more Pro osobní lodě je splavná po Šabac (na srbském území). Význam pro nákladní dopravu má proto, že řeka prochází přímo hlavním dopravním směrem pro osobní i nákladní dopravu bývalé Jugoslávie; v Sisaku se nachází rafinérie. Některý průmysl na břehu řeky přímo počítá s využitím lodní dopravy. Proto se nachází přístavy na Sávě v následujících městech: Brod, Šamac, Brčko, Šabac, Obrenovac, Čukarica (u Bělehradu), Bělehrad.

Využití a hospodářství

Ve Slovinsku byla na řece vystavěna kaskáda přehrad s průtočnými vodními elektrárnami (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo, Boštanj, Blanca, Krško, Brežice). Její voda se využívá také k chlazení jaderné elektrárny Krško. +more Celkem se na Sávě nachází 18 vodních elektráren s výkonem vyšším než 10 MW.

Zvažována byla i výstavba dalších vodních elektráren, dvě se měly nacházet i na území Chorvatska, nicméně toto nebylo nikdy realizováno.

Voda ze Sávy je využívána rovněž i pro výrobu pitné vody a dále ve velké míře pro zavlažování. Jinde využívána není a nacházejí se zde různé močály.

Znečištění

Jelikož je voda z řeky Sávy intenzivně využívána na území všech čtyř států k celé řadě účelů a její povodí je hustě zalidněno, dochází k jejímu značnému znečištění. To bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško, ale spíše je způsobeno odpadními látkami ze zemědělství, průmyslu, dopravy, komunálním odpadem apod. +more V Bělehradě jsou splašky vypouštěny do řeky Sávy, jako v jednom z mála měst v Evropě.

Spolupráce

Od roku 2006 sídlí v Záhřebu Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC; ). Rozhoduje o plavbě a vydává doporučení pro využívání oblasti povodí řeky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://tv-adams.wz.cz/seznamy/evropa/sava-ve.html]Seznam vodních elektráren na Sávě[/url]

*

Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě Kategorie:Řeky ve Slovinsku Kategorie:Řeky v Chorvatsku Kategorie:Geografie Karlovacké župy Kategorie:Geografie Sisacko-moslavinské župy Kategorie:Geografie Brodsko-posávské župy Kategorie:Geografie Vukovarsko-sremské župy Kategorie:Řeky v Bosně a Hercegovině Kategorie:Unsko-sanský kanton Kategorie:Banja Luka (region) Kategorie:Bijeljina (region) Kategorie:Posavský kanton Kategorie:Doboj (region) Kategorie:Brčko Kategorie:Řeky v Srbsku Kategorie:Geografie Vojvodiny Kategorie:Slavonie Sáva