Železnorudská hornatina

Železnorudská hornatina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 200 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 893 m. Ze všech podcelků Šumavy má nejstrmější svahy - střední sklon dosahuje téměř 12°. Na západě sousedí s Jezvineckou vrchovinou, na severu s Klatovskou kotlinou, Strážovskou a Svatoborskou vrchovinou, na východě s Šumavskými pláněmi. Hornatina je na šumavské poměry značně členitá, rozdělená širokým podélným údolím Úhlavy na dva zhruba rovnoběžné hřbety, které se na jihovýchodě spojují. Je vrásno-zlomového původu, ve vrcholových partiích jsou menší zbytky zarovnaného povrchu a četné skalní útvary glaciální a periglaciální modelace (Černé a Čertovo jezero, Ostrý, Špičák).

Geologická stavba

Železnorudská hornatina je tvořena z biotitických a svorových rul a svorů moldanubika. V jihozápadní části je moldanubikum prostoupeno menšími útržky granodioritového masívu moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 27 tisícovek. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou: * Jezerní hora (1344 m) * Plesná (1338 m) * Můstek (1235 m)

Geomorfologické okrsky

Pláně se člení na tři geomorfologické okrsky: * Královský hvozd * Pancířský hřbet * Debrnická hornatina

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka:

Vodstvo

V Železnorudské hornatině pramení Úhlava a Křemelná (zdrojnice Otavy) a Řezná (Regen, přítok Dunaje). Pozůstatkem ledovců jsou Černé a Čertovo jezero.

Související články

Národní park Šumava * CHKO Šumava * Geomorfologické členění Šumavy

Reference

Kategorie:Geomorfologické jednotky Šumavy Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Pohoří v Česku Kategorie:Geografie okresu Klatovy