Žentourová jáma

Žentourová jáma (Göpel Schacht) byl prvním žentourovým černouhelným dolem v severní části návrší Landek v Petřkovicích.

=== Historie === Ernst Wilhelm sv. p. +more Reibnitz byl zakladatelem a majitelem tzv. nových hlučínských kamenouhelných dolů, hloubených od roku 1812 v Petřkovicích. Štolové doly byly položeny na pozemcích náležejících k hlučínskému panství, jejich vlastnictví od něj ale bylo odděleno. Od roku 1810 pozemky vlastnila Antonie Mikettová.

První známý hlubinný důl v OKR byl založen Ernstem Wilhelmem sv. p. +more Reibnitz na návrší Landek mezi léty 1810 - 1820. Založení hlubinného dolu si vynutily místní geologické poměry, které se vyznačovaly uložením slojí v synklinálním ohybu ze strmého do ležmého uložení a přitom ležící pod pokryvným útvarem s větší mocností. Sloje tedy nebyly dosažitelné pro štolové dolování důlními díly o potřebné kapacitě. Pokus otevřít tuto skupinu dědičnou slojí Reuter ze severního svahu Landeku se nezdařil. Využití štol z otvírky jižního úbočí Landeku znemožňovala velká vzdálenost k jejich ústím.

Nejvýznamnější součástí dolu byla Žentourová jáma / Ihme, která měla nejdříve hloubku 75,5 m, zvětšenou vrtem do hloubky 120,9 m. Tím byla vyřešena hornická otvírka severního křídla skupiny slojí Juliana až Poustevník, které byly zpřístupněny pomocí mezislojového překopu. +more Jáma Ihme byla prvním důlním dílem, nad kterým byl v hlučínských dolech od roku 1823 používán žentour s koňským pohonem. Jáma sloužila k těžbě uhlí a také jako jáma větrní.

Pro chůzi lidí do dolu sloužila štola Růžena (Rosalie), která byla vyražena z úbočí Landeku v délce 183 m z údolí poblíž jámy Ihme směrem jižním až do sloje Nový.

Povrchové zařízení dolu a objekty pro nářadí a cechovnou se nacházelo ve vzdálenosti 180 m. Později byl areál dolu využíván pro bytové účely.

V roce 1829 důlní pole včetně nových hlučínských dolů získalo olomoucké arcibiskupství. V roce 1835 jižně byl založen důl Anselm, který převzal těžbu z tohoto dobývacího pole. +more Žentourová jáma / Ihme postupně ztrácela na významu a zanikla.

=== Těžba uhlí === Dobývaly se sloje petřkovických vrstev ostravského souvrství. Důl měl dvě patra, jedno podpatro, jednu jámu a jednu štolu. +more První v hloubce štolového patra v hloubce 43,8 m, druhé v hloubce 74,2 m.

=== Údaje o dolu Ihme ===

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Nové hlučínské kamenouhelné doly * Staré hlučínské kamenouhelné doly

Literatura

Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:Petřkovice (Ostrava)