Židé v Olomouci

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Olomoucká synagoga na počátku 20. století Židé v Olomouci se poprvé zmiňují roku 1140 a pobývali zde zřejmě nepřetržitě až do roku 1454, kdy byli z města vyhnáni. Znovu se židé mohli v Olomouci usazovat až po získání rovných práv v polovině 19. století. Zejména v 60. letech 19. století počet židů prudce rostl, takže byli schopni založit židovský modlitební spolek (1865) a hřbitov (1867). Díky stále rostoucímu počtu mohl být modlitební spolek roku 1892 přeměněn na náboženskou obec, jež zaměstnala rabína a vybudovala honosnou synagogu (1897). Tvrdou ránu však vzkvétající obci zasadila nacistická okupace a deportace židů do koncentračních táborů, v nichž mnozí zahynuli. Obnově plnohodnotného náboženského života pak po 2. světové válce značně bránil komunistický režim, takže k obnovení samostatné židovské náboženské obce došlo až roku 1991.

...

Středověké židovské osídlení (1140-1454)

Přítomnost židů v Olomouci je poprvé doložena ze zprávy Jicchaka bar Dorbelo, jenž okolo roku 1140 podnikl cestu do českých zemí, Polska na Rus a který své postřehy sepsal v podobě dodatků ke knize o židovských náboženských zvyklostech Machzor Vitry. K pojednání o pohřbívání připojil následující text: „[Po odříkání kadiš] každý vezme prach nebo trs, přičichne k němu a řekne: ‚Pamatuj, že jsme prach. +more‘ A vrhne jej za sebe. Tak se to dělá třikrát, aby se přerušil [vztah] mezi nimi [pozůstalými] a oním mrtvým. I vytrhávají ze země trávu a říkají: ‚A kvésti budou měšťané jako byliny země. ‘ A takto se to dělá v Olomouci [אלמיצא, Olmica]. “ Dorbelo pak Olomouc zmínil ještě jednou, když popisoval určitý způsob výběru liturgického čtení (paraša), který odůvodňuje: „Tak jsem to slyšel v Olomouci, já, Jicchak bar Dorbelo. “ Olomouc se tak řadí mezi několik málo míst s nejstarším doloženým středověkým židovským osídlením na Moravě.

Podle zmínek pocházejících z dalších staletí žili židé v královském městě Olomouc s podporou krále až do poloviny 15. +more století. V důsledku husitských válek ovšem došlo k oslabení pozice panovníka, jenž potřeboval podporu svých měst v boji proti husitům. Olomouc nakonec králi loajalitu skutečně zachovala, roku 1454 si však Ladislavu Pohrobkovi vymohla privilegium de non tolerandis Judaeis, tj. o netrpění židů. Sám král v listině vydané městu Olomouc svou slabost přiznává: „Učinili jsme [to] … ku větší přízni, že jsme jim [měšťanům] všechny židovské domy, jejich synagogu a hřbitov přenechali…“ Vyvlastněním židovského majetku si olomoučtí měšťané bezpochyby dosti pomohli, materiální důvody ovšem nebyly jediné. Velký podíl na vyhnání židů z Brna měl vášnivý kazatel Jan Kapistrán, jenž přišel na Moravu, aby horlil proti husitům, ale nakonec se obrátil i proti židům.

Zapovězená Olomouc (1454-1848) a emancipace (1848-1939)

Olomoučtí židé se po svém vyhnání většinou usadili v okolních vrchnostenských městech Prostějově, Tovačově, Přerově, Lipníku a Úsově. Židé se v Olomouci až na vzácné výjimky nesměli usazovat až do roku 1848 a vstupovat do města mohli jen za vysoký poplatek. +more Až na samém konci 18. století je doloženo usazování židů v olomouckém předměstí a židovská jídelna pro židovské obchodníky přicházející do Olomouce.

počet židů72747125413061676167920772198
celkem obyvatel. 14 39418 54919 76121 70722 24557 20666 440
podíl židů. +more %5,19 %6,76 %6,61 %7,72 %7,55 %3,63 %3,31 %
.

Teprve po revoluci 1848 nabyli židé (alespoň teoreticky) rovných občanských práv a možnosti svobodného stěhování. Židů v Olomouci zejména od 60. +more let prudce přibývalo. Již roku 1865 si proto mohli místní židé založit svůj modlitební spolek a roku 1867 zřídit vlastní hřbitov. Roku 1892 byl modlitební spolek přeměněn na židovskou náboženskou obec. Židovská obec vzápětí zaměstnala rabína (1892-1939 Berthold Oppenheim, 1940-1942 Ernst Reich) a vystavěla obecní dům, rabinát a honosnou synagogu (dokončena 1897) a rozvíjely se také židovské spolky (ženský dobročinný spolek, židovský tělocvičný spolek).

Holokaust a jeho důsledky (1939-současnost)

Hned první den nacistické okupace byla olomoucká synagoga vypálena a židovští obyvatelé Olomouce vzápětí podobně jako ostatní židé v Protektorátu Čechy a Morava zasaženi nejprve protižidovskými nařízeními a pak i deportacemi do vyhlazovacích táborů, v nichž velká část zahynula. Přeživší židé roku 1945 židovskou obec obnovili, avšak roku 1962 se obec z nařízení státu přeměnila na pouhý synagogální sbor. +more Teprve roku 1991 došlo k obnovení samostatné židovské náboženské obce.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top