Cesko.wiki Životní prostředí
Author
Albert FloresEvropě v polském Bełchatówě - příklad životního prostředí zdevastovaného člověkem. Životní prostředí je systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Uvedená definice je pak bez své první věty i definicí legální.
Jiná definice uvádí, že životní prostředí je „soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt, a podmínek, kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. +more Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životní prostředí člověka. “Příroda. cz : Odborný slovník - heslo životní prostředí [online]. [2007] [cit. 2007-06-05]. Dostupný z WWW: . Pro vývoj mezinárodních aktivit v oblasti ochrany životního prostředí je pak klíčová Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí a další dokumenty udržitelného rozvoje.
Složky životního prostředí
ozonové vrstvy Země (září 2004) * neživé (anorganické) složky ** voda (hydrosféra) ** půda (pedosféra) ** ovzduší (atmosféra) ** horninové podloží (litosféra) * živé (organické) složky ** organismy (biosféra, biocenóza)
Studiem vztahu organismů a životního prostředí obecně se zabývá ekologie, případně environmentalistika.
Vztah člověka a životního prostředí
Lidská aktivita je významnou příčinou znečištění ovzduší Vzájemné působení lidí a jejich životního prostředí je velmi mnohostranné. +more V průběhu dějin lidského rodu docházelo postupně k oslabování této bezprostřední závislosti. Lidé narušovali okolní prostředí již velmi dávno. Je možné, že vlivem člověka došlo k vymírání v pleistocénu. K ještě rozsáhlejšímu pozměnění došlo v neolitu, kdy se člověk začal živit činností, která přímo předpokládala udržování umělého životního prostředí - zemědělstvím. A tak se již ve starověku objevuje myšlenka života v souladu s přírodou (například stoicismus), která reaguje na reálný nesoulad. Dlouhou dobu pak ovšem stále existovaly i oblasti prakticky nedotčené lidskou aktivitou - ekumena zejména v důsledku nedokonalé dopravy netvořila souvislou oblast jako dnes, ale rozpadala se do mnoha oblastí osídlení, vzájemně značně vzdálených. I v této době existovaly oblasti se značným lidským vlivem - např. na území dnešní ČR bylo území na konci středověku více odlesněno než dnes. Ani indiáni se do novověku nesnažili o udržitelnost.
K zásadní změně dochází v době průmyslové revoluce, kdy lidé začali využívat mnoho různých přírodních zdrojů (uhlí, ropa), osídlovat dosud neosídlené oblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za následek vyhynutí mnoha živočišných i rostlinných druhů a zdravotní problémy lidí, žijících v nejvíce znečištěných oblastech (např. +more české Mostecko v 80. letech 20. století).
S rozvojem vědy a techniky se stává stále obtížnějším úkolem předpověď důsledků lidských činností na životní prostředí. V současné době například probíhají debaty o podílu člověka na současných globálních změnách klimatu.
V Los Angeles jsou pořádány tzv. "toxické výlety".
Hodnocení stavu životního prostředí v globálním měřítku
Zatím nejkomplexnější hodnocení životního prostředí na Zemi bylo výsledkem projektu Millennium Ecosystem Assessment („Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí“), na kterém se podílelo asi 1400 expertů z celého světa. Jeho výsledkem bylo publikování řady studií zaměřených na biodiverzitu, desertifikace, průmysl apod. +more a souhrnná zpráva „Ekosystémy a lidský blahobyt“. Ta konstatuje, že lidé změnili za posledních 50 letech ekosystémy na Zemi více než kdykoli dějinách lidstva a že zvýšení životní úrovně lidí proběhlo na cenu poškození 60 % globálních ekosystémů. Zpráva dále uvádí, že poškozování ekosystémů představuje překážku pro snížení chudoby pro dosažení potravinové bezpečnosti.
Studium
Environmentální obory mají poměrně široké rozpětí a na jednotlivých fakultách se často liší ve svém názvu i zaměření. V českém univerzitním prostředí můžeme pod environmentalistiku zařadit obor Sociální a kulturní ekologie vyučovaný na FHS UK, tamtéž pak na doktorském stupni obor Environmentální studia. +more Na brněnské Masarykově univerzitě se nachází Katedra environmentálních studií. Environmentálně zaměřené obory se vyučují také na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Odkazy
Reference
Související články
CENIA, česká informační agentura životního prostředí * Environmental Performance Index * Evropská agentura pro životní prostředí * Ochrana přírody * Ochrana životního prostředí * Program OSN pro životní prostředí * Solastalgie
Externí odkazy
[url=http://www. ekolink. +morecz]Ekolink[/url] katalog odkazů o životním prostředí * [url=http://www. ekolist. cz]Ekolist[/url] - zpravodajství z oblastí životního prostředí * [url=http://www. mzp. cz]Ministerstvo životního prostředí ČR[/url] - oficiální web ministerstva * [url=https://web. archive. org/web/20110423003943/http://www. maweb. org/en/index. aspx]Millennium Ecosystem Assessment[/url] * [url=https://inodpady. cz/]inODPADY. cz - nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie[/url].