Žižkovský vysílač

Trikolóra na Žižkovské věži v noci Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě - kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.

Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.

Technický popis

Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.

Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. +more Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.

Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011-2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá, změny se dotkly i Mahlerových sadů v blízkém okolí věže.

Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno +more_duben'>30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.

Historie

Plány

Vysílač v žižkovské zástavbě Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. +more Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru - také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů.

Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. +more štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.

Podobu a umístění vysílače definitivně schválila federální vláda ČSSR svým usnesením č. 71/1983, které předpokládalo investiční náklady 250 milionů Kčs a uvedení do provozu k 1. +more lednu 1991.

Výstavba

Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. +more Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či Židovským muzeem.

20. prosince 1988 byla dokončena hrubá stavba hlavní konstrukce, a to dosažením kóty 193 m nad terénem. +more Výstavba tak byla v předstihu oproti harmonogramu a na jaře 1989 bylo oznámeno půlroční zkrácení původně uváděného termínu uvedení do provozu. Zároveň ale vyvstal problém s budoucím příjmem: komunální podnik Kovoslužba Praha oznámil, že úpravy rozvodů společných televizních antén a jejich přesměrování z Petřína na Žižkov budou stát odhadem 77 milionů Kčs a požadoval jejich uhrazení po Správě radiokomunikací coby investorovi. Správa to pochopitelně odmítla, neboť byla zodpovědná za vysílání, nikoliv za příjem. Další návrh Kovoslužby, aby byla akce zaplacena z Fondu údržby OPBH a bytových družstev, zamítl Národní výbor hlavního města Prahy. Nakonec tuto akci pro občany Prahy zaplatilo federální ministerstvo financí.

Společenské změny konce roku 1989 přinesly vlnu občanských protestů proti této stavbě a zastavení prací. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, tu však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity. +more Až v průběhu roku 1990 se práce znovu rozeběhly, začala být osazována a oživována vysílací technika a v březnu 1991, tedy s více než dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu, započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.

Miminka

Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“, v počtu 10 miminek, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. +more Protože se setkalo s pozitivním ohlasem, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky.

Dne 2. října 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově. +more Ta měla trvat do jara 2018, avšak při renovaci se ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka zcela nová. Na věž byla osazena koncem března 2019.

Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí - dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.

Nasvícení

Od 22. května 2006, u příležitosti 125. +more výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).

Rekonstrukce

V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. +more Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.

Ohlas

Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.

Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.

V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. +more let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.

Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu) a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.

Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem, naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.

 Vysílané stanice

Televize

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:

	Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
DVB-T2	Multiplex 21	26	514 MHz	32 kW	vertikální
DVB-T2	Multiplex 22	40	626 MHz	32 kW	vertikální
DVB-T2	Multiplex 23	23	490 MHz	32 kW	vertikální
DVB-T	Regionální síť 12	47	682 MHz	5 kW	vertikální

Rozhlas

Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:

	Stanice	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
FM	ČRo Plus	92,6 MHz	5 kW	horizontální
FM	Hitrádio City	93,7 MHz	5 kW	horizontální
FM	ČRo Radiožurnál	94,6 MHz	5 kW	horizontální
FM	Rádio Impuls	96,6 MHz	5 kW	horizontální
FM	Frekvence 1	102,5 MHz	5 kW	horizontální
FM	ČRo Vltava	105 MHz	5 kW	horizontální

Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+: [wiki_table=5f06b2f9] Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.

Galerie

Soubor:Prague 07-2016 View from Petrinska Tower img3. jpg|Žižkovský vysílač od západu z Petřínské rozhledny (v pozadí vysílač Liblice B) Soubor:Krkonošská, od Čerchovské k věži. +morejpg|Pohled na vysílač od západu z ulic Žižkova Soubor:YetAnotherZizkoTVTower. jpg|Miminka Davida Černého Soubor:Panorama Prahy, Žižkovská věž. JPG|Panorama Prahy s Žižkovskou věží v zimě, 1. 3. 2016 Soubor:Žižkovská věž5. JPG|Patra vysílače Soubor:Žižkov. Television. Tower. JPG|Pohled z vyhlídkové kabiny na Prahu ve směru na Petřín Soubor:Praha, Dejvice, Baba, pohled k Žižkovskému vysílači. jpg|„Noční trikolóra“ - nasvětlení vysílače v národních barvách.

Nejbližší vysílače

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

World Federation of Great Towers

Externí odkazy

[url=http://www.towerpark.cz/]Internetové stránky Tower Park Praha[/url]

* [url=http://virtual. praha. +moreeu/veze/televizni-vez-na-zizkove. html]Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá[/url] * [url=http://www. 360cities. net/prague-18-gigapixels]Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10619782582-zizkovska-vez/21338775041/]Žižkovská věž, dokument ČT[/url] * [url=http://video. aktualne. cz/dvtv/zizkovska-vez-jako-raketa-rad-to-slysim-rika-jeji-autor/r~495b82da428e11e58f1e002590604f2e/]Rozhovor s Václavem Aulickým na DVTV[/url].

Kategorie:Vysílače v Praze Kategorie:Vysílače v Pražské plošině Kategorie:Rozhledny v Praze Kategorie:Rozhledny v Pražské plošině Kategorie:Stavby na Žižkově Kategorie:Ocelové stavby Kategorie:Stavby Václava Aulického Kategorie:Brutalistické stavby v Praze Kategorie:Postaveno v Česku 1992