Žlutý kopec

Žlutý kopec (330 m n. m.) (německy Gelben berg) je jedno z návrší v centrální kotlině města Brna, jihozápadně až jižně od sousední Kraví hory a západně od historického jádra a hradu Špilberk. Ze západu a jihu je obtékán Svratkou, do jejíhož údolí nejprudčeji klesá na severozápadě. Zvedá se severně nad brněnským výstavištěm a v nejvyšším bodě dosahuje 330 m nad mořem. Žlutý kopec leží na samé hranici České vysočiny s Vněkarpatskými sníženinami, v celku Bobravská vrchovina.

Historie

V historických záznamech z 14. a 15. +more století je za Švábkou zmiňována vinice Somerberg či Summerberch (tedy Sommerberg), nejspíše na dnešním Žlutém kopci. Berní kniha roku 1355 zmiňuje vinici zvanou Santperch. V prvním vojenském mapování je kopec pojmenován podobně Sandberg (Písečný vrch) Kopec byl také nazýván etymologicky nevysvětleným názvem Urnberg, vinice s názvem Uhrnperg je doložena roku 1624, v roce 1343 je však zmiňována vinice Murrnperch nacházející se za Švábkou. Dále je název Urnberg doložen na mapě z roku 1835 a i na první katastrální mapě. Tímto názvem byla nazvána ulice Pod kraví horou (Urnbergasse) a Tomešova, můžeme se však setkat s případy, kdy je kopec označován jako Kraví hora. Na název Kraví hora lze též narazit ve vojenských topografických mapách z druhé poloviny 20. století. Na státních (civilních) mapách z téhož období (i v roce 2021) je však kopec nepojmenován.

Názvem Gelbe Berg je na mapách též pojmenováno i místo ležící od vrcholu kopce cca 1,1 km jihovýchodně (poblíž Onkologického ústavu) a polní tratě pod tímto místem jako Sandberg a Streitberg. Názvem Žlutý kopec je toto místo takto pojmenováno i v roce 2021 a je zde viditelný skalní útvar zvaný Helgoland. +more Na Žlutém kopci se nacházel kamenolom označený jako Spielberger steinbruch (Špilberský kamenolom) a pole. Podle geologické mapy se na vrcholu kopce nachází oblast s výskytem drobnozrnného až střednězrnného křemene a plagioklasu. Pojmenování kopce nicméně vychází z některého ze starých topografických názvu návrší.

Během obléhání Brna Švédy roku 1645 se na Kraví hoře a Žlutém kopci nacházely šance a od roku 1655 se na nich nacházely prachárny (skladiště střeliva). U skály Helgoland slavili od konce 19. +more století někteří Němci letní slunovrat, při čemž pálili tzv. slunovratové ohně (Sonnwendfeuer). Soubor:Brno kamenolom na Žlutém kopci. png|Kamenolom na Žlutém kopci. Malba Josefa Altenkopfa z 2. poloviny 19. století. Soubor:Brünn - Die Schreibwaldstraße. jpg|Pohled z Červeného kopce na Žlutý kopec, fotil roku 1866 Josef Homolka. Soubor:Brünn - Schwaberrgasse-Evangelische Kirche. jpg|Pohled z věže kostela sv. Jakuba, fotil Josef Homolka roku 1867. V pozadí je vidět Žlutý kopec a Kraví hora. Soubor:Brünn. Wasserleitungs Anlegung beim Spilberg. jpg|Stavba vodojemu, foceno před rokem 1900. Soubor:Brno - Kraví hora, vojenské prachárny na travnatém návrší. jpg|Prachárny na Žlutém kopci, foceno roku 1897.

Charakter

Skalní útvar Helgoland Naprostá většina Žlutého kopce je zastavěná, a to hodnotnou vilovou nebo (výjimečně) nízkou bytovou zástavbou zvanou Masarykova čtvrť. +more Administrativně náleží do městské části Brno-střed, katastrální území Stránice, obklopené po úbočích k. ú. Staré Brno, Pisárky, Žabovřesky a Veveří. V běžném pojetí se jako Žlutý kopec chápe především jihovýchodní hrana celého masivu, v okolí Vaňkova náměstí a Masarykova onkologického ústavu, lidově zvaného „Žluťák“. V tomto prostoru se nachází také významný krajinný prvek, rozsáhlý skalní výchoz zvaný Helgoland. Na nejvyšším bodě masivu, na opačném, severozápadním konci, je umístěno Biskupské gymnázium Brno. Západně až severně od něj navazuje lesopark Wilsonův les.

Dostupnost

Žlutý kopec je dostupný po ulici Lipová z pisárecké strany nebo po ulici Tvrdého ze směru od centra. Zajíždějí sem trolejbusové linky 35, 38 a 39, noční autobusová linka N95 a po severním úbočí vede tramvajová linka 4 a noční autobusová linka N89. +more Turistické značené trasy tudy nevedou.

Odraz v kultuře

Básník Petr Bezruč, dlouhodobě působící v Brně, zmínil Žlutý vrch ve svých básních „Stužkonoska modrá“ a „Labutinka“.

Odkazy

Reference

Související články

Vodojemy Žlutý kopec

Externí odkazy

Kategorie:Stránice Kategorie:Kopce v Brně Kategorie:Hory a kopce v Bobravské vrchovině