Žofie Hannoverská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag - 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.

Biografie

Původ, mládí

Žofie se narodila v nizozemském exilu jako poslední, dvanácté dítě Fridricha Falckého, „Zimního krále“ a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny, dcery anglického a skotského krále Jakuba I. +more Stuarta. Její bratr Karel I. Ludvík Falcký se stal falckým kurfiřtem, další dva její bratři, Ruprecht Falcký a Mořic Falcký, se účastnili anglické občanské války; bratr Eduard kvůli sňatku s katolickou italskou princeznou Annou Gonzagovou konvertoval ke katolické víře.

Manželství, potomci

Žofie Hannoverská Původně byl plánován její sňatek se synem Jakuba I. +more Karlem, plán se však neuskutečnil, zůstala tedy v Heidelbergu a věnovala se péči o děti svého bratra Karla Ludvíka - Karla a Alžbětu.

30. +more září roku 1658 se provdala za Ernesta Augusta, vévodu brunšvicko-lüneburského, později hannoverského kurfiřta (jejím ženichem měl původně být starší bratr Ernesta Augusta, Jiří Vilém, ten však měl jiné plány a nevěstu přenechal bratrovi). Z manželství vzešlo sedm dětí: * Jiří Ludvík (28. května 1660 - 11. června 1727), vévoda brunšvicko-lüneburský, hannoverský kurfiřt a král Království Velké Británie a Irska od roku 1714 až do své smrti, ⚭ 1679 Žofie Dorotea z Celle (1666-1726) * Frederik August (1661-1691), císařský generálmajor, padl ve válce s Turky * Maxmilián Vilém (1666-1726), císařský polní maršál Kurfiřtka Žofie Hannoverská na portrétu z roku 1706 * Žofie Šarlota (30. října 1668 - 1. února 1705), ⚭ 1684 Fridrich I. Pruský (1657-1713), pruský vévoda, braniborský kurfiřt a markrabě, kníže oranžský, neuchâtelský a pruský král od roku 1701 až do své smrti * Karel Filip (1669-1690), plukovník, padl ve válce s Turky * Kristián Jindřich (1671-1703), generál, utopil se v Dunaji za války o španělské dědictví * Ernest August (1674-1728), vévoda z Yorku a Albany, osnabrücký biskup.

V roce 1692 roku na základě rozhodnutí císaře Leopolda I. +more Habsburského se vévoda Brunšviku-Lüneburku stal hannoverským kurfiřtem, a tedy i Žofie se stala kurfiřtkou hannoverskou.

Po celý svůj život se Žofie považovala za Angličanku, o čemž svědčí fakt, že třebaže ovládala pět jazyků, nejčastěji používala právě angličtinu, i to, že se obklopovala Angličany. Není proto jasné, proč její syn tento jazyk neovládal, resp. +more jím nehovořil.

Následnictví britského trůnu

V roce 1701 roku anglický parlament schválil Act of Settlement (Zákon o nástupnictví) stanovující pravidla nástupnictví na anglický, resp. britský trůn, podle nějž jsou z následnictví vyloučeni ti, kdož jsou katolického vyznání nebo si vezmou za manžela katolíka; z nástupnictví tak byli vyloučeni potomci krále +more_Stuart'>Jakuba II. Stuarta a také dcery Žofiina staršího bratra Eduarda, který konvertoval ke katolickému vyznání. Na základě tohoto zákona se stala Žofie designovanou následnicí trůnu a nárok na trůn měla jen ona (která byla vnučkou krále Jakuba I. ) a její potomci. Žofie zemřela dva měsíce před Annou Stuartovnou, anglickou královnou, a králem se stal její syn Jiří Ludvík. Od té doby všichni její potomci mají právo na britský trůn.