Cesko.wiki Žralok krokodýlí
Author
Albert FloresŽralok krokodýlí (latinsky Carcharhinus leucas) je druh žraloka patřící do čeledi žralokovití. Je známý také pod názvem „žralok-bílej-kůže“, kvůli svému světlému obarvení. Tento žralok je považován za jednoho z nejagresivnějších druhů, nebezpečných pro člověka. Žralok krokodýlí je velký dravec, dosahuje délky až 5,5 metru a váhy až 1500 kilogramů. Má štíhlé tělo a ostré zuby. Je přizpůsobený na život ve sladkých i slaných vodách. Svou potravu loví hlavně v pobřežních vodách, kde se živí rybami, delfíny, plazy a dokonce i korytnatci. Je také schopný vylézt do řek, v jejichž okolí se vyskytuje, a zaútočit na antilopy a další suchozemská zvířata. Žralok krokodýlí je rozšířen v tropických a subtropických oblastech po celém světě, zejména v pobřežních a pobřežních mořích. Jeho populace je však ohrožena hlavně kvůli lovu, nelegálnímu rybolovu a ztrátě přirozeného prostředí. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za druh zranitelný a snaží se o jeho ochranu prostřednictvím mezinárodních dohod a opatření. Žralok krokodýlí je také populární v akváriích a mořských parcích, kde je vystavován jako vzácný exotický druh. Mnoho organizací se také snaží vzdělávat a osvětlovat veřejnost o významu ochrany a zachování tohoto druhu.
Žralok krokodýlí (Pseudocarcharias kamoharai) je asi metr dlouhý žralok, který žije v tropických vodách po celém světě. Je jediným zástupcem rodu Pseudocarcharias i čeledi krokodýlovcovití (Pseudocarchariidae).
Systematika
Druh formálně popsal v roce 1936 japonský mořský biolog Kiyomatsu Matsubara. Nově popsaný druh byl přehazován mezi různými rody (mj. +more Odontaspis a Carcharias z čeledi písečníkovití (Odontaspididae)), než jej Leonard Compagno v roce 1973 po bedlivém prozkoumání vyčlenil do samostatného rodu a dokonce i čeledi Pseudocarchariidae, tedy krokodýlcovití. Nezvyklé druhové jméno „krokodýlí“ i název čeledi pochází z japonského jména druhu mizuwani (水鰐, doslova „vodní krokodýl“), které naráží na zřetelně viditelné zuby žraloka krokodýlího podobné krokodýlu.
Výskyt
Jedná se o široce rozšířeného žraloka teplých tropických vod Atlantského, Indického a Tichého oceánu. Vyskytuje se v epipelagických a mezopelagických vodách od vodní hladiny do nejméně 590 m. +more Pravděpodobně vykonává denní vertikální migraci - ve dne se pohybuje v hlubších vodách a na noc se stahuje blíže k hladině.
Popis
Jedná se o středně velký pelagický druh žraloka, který dosahuje délky kolem 110 cm. Barva těla je shora světle až tmavě hnědá, spodní strana je světlá až bělavá. +more Mezi koutkem tlamy a žábry se občas nachází bílá skvrna různé velikosti. Na horní straně těla se nachází dvě beztrnné hřbetní ploutve. První hřbetní ploutev je posazena ve středu hřbetu dalece za prsními ploutvemi, a druhá hřbetní ploutev započíná až nad nebo za břišními ploutvemi. Řitní ploutev svou délkou zasahuje takřka až do počátku ocasní ploutve. Ocasní ploutev je asymetrická s jasně tvarovaným koncovým lalůčkem na horním laloku nad koncovým výřezem. Oči jsou velké, oční blána chybí. Žaberní štěrbiny jsou prodloužené až na temeno hlavy. V horní čelisti se nachází 26-29 špičatých zubů, spodní čelist má 19-26 zubů. Zuby vyčnívají z tlamy a samotné čelisti jsou do značné míry vysunovací. Celkový počet obratlů se pohybuje mezi 146-158 (včetně ocasu).
pseudocarcharias kamoharai 2. jpg|Odchycený žralok krokodýlí Pseudocarcharias kamoharai jaws. +morejpg|Čelisti Pseudocarcharias kamoharai upper teeth. jpg|Horní zuby Pseudocarcharias kamoharai lower teeth. jpg|Spodní zuby.
Biologie
Je vejcoživorodý. Samice má dvě dělohy. +more V každé se nachází nejdříve embrya se žloutkovými váčky, po jejichž absorpci se embrya začínají živit jinými vajíčky, které samice pro tyto účely produkuje. Samice typicky vrhá čtyři mláďata (dvě z každé ze dvou děloh) o délce kolem 40 cm. Samec dosahuje pohlavní dospělosti při dosažení délky kolem 76-81 m, samice u délky 87-98 cm. Do jídelníčku žraloka krokodýlího patří hlavonožci, ryby i krevety.
Ohrožení
Druh je hodnocen jako málo dotčený, i když je poměrně častým nechtěným úlovkem rybářů. V případě nechtěného odchytu je většinou hozen zpět do moře, pouze občasně je zpracován na maso, ploutve nebo jaterní olej.