Žírná buňka

Technology

12 hours ago

Author

Žírná buňka je specializovaný typ tukového tkáně přítomný v organismu člověka i zvířat. Skládá se zejména z tukových krvinek, které jsou obklopeny minimálně cytoplazmou. Žírné buňky plní důležité funkce v těle, jako je uchování energie ve formě tuků, tepelná izolace těla, ochrana orgánů a hormonální regulace. Tyto buňky mají také schopnost produkovat a vylučovat hormony, které ovlivňují metabolismus a chuť k jídlu. Žírná buňka je zkoumána v kontextu obezity a dalších metabolických poruch. Její zvýšené množství a dysfunkce mohou přispět k rozvoji různých onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby nebo rakovina.

Žírné buňky Žírná buňka (též mastocyt nebo heparinocyt) je buňka vyskytující se v různých tkáních, ale nejčastěji v kůži a v trávicí soustavě. Má zde podobnou funkci jako bazofilní granulocyt v krvi, tzn. obsahuje množství zrnitých váčků (granul) obsahujících heparin a histamin. Podobně jako krevní buňky vznikají z hematopoetické kmenové buňky, ale na rozdíl od červených či bílých krvinek zůstávají natrvalo v tkáni. Žírné buňky dosahují 20-30 μm a jsou oválné nebo kulovité.

Jsou schopné ze svých vnitrobuněčných váčků za jistých okolností uvolňovat heparin a histamin. První z látek brání srážení krve, histamin má význam při vzniku alergické reakce. +more Když přijde žírná buňka do styku s antigenem (např. pylové zrno nebo mnohobuněčný parazit), naváže se prostřednictvím Fc fragmentu molekuly imunoglobulinové protilátky (IgE) na povrch těchto antigenů a vylije obsah svých váčků. K aktivaci žírné buňky může dojít ale i alternativními způsoby, například kontaktem s bakteriální DNA zprostředkovaným Toll-like receptory.