Ženevské jezero

Ženevské jezero ( případně také, v Německu a Rakousku psáno také jako ) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Jihozápadní cíp jezera patří ke švýcarskému kantonu Ženeva, severní břeh ke švýcarskému kantonu Vaud a většina jižního břehu k francouzskému departmentu Horní Savojsko. Malý podíl jihovýchodní části břehu patří také kantonu Valais. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Jezero se dělí na tři části, zvané Haut Lac, Grand Lac a Petit Lac (Horní jezero, Velké jezero a Malé jezero).

Jezero má rozlohu 581,3 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. +more Dosahuje maximální hloubky 310 metrů. Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

Název

Lac Léman

Jméno Léman pochází z dřívějšího latinského jména kraje Lemanus nebo též Lemannus. Francouzský název jezera lac Léman je vlastně pleonasmus, protože jak francouzské lac, tak Léman znamenají „jezero“.

O jezeru Lacus Lemanus hovořil již Julius Caesar a antičtí geografové, což bylo přejato z keltského lem („velká voda“). Termín Léman pak znovu použili humanisté a kartografové v 16. +more století, včetně Sebastiana Münstera (1552) a Gerharda Mercatora (kolem roku 1575). V období Helvétské republiky jej používaly úřady kantonu Bern, Léman se stal součástí názvu bývalého kantonu Léman a bývalého francouzského departementu Léman. Kanton Léman obsahoval převážnou část dnešního kantonu Vaud.

Genfersee

V němčině se dnes toto jezero jmenuje Genfersee (švýcarský pravopis) nebo Genfer See (německý a rakouský pravopis). První zmínka o jezeru v němčině pochází z 15. +more století. V angličtině se jezero nazývá Lake Geneva.

Geografie

Základní charakteristika

Pohled na jezero ze severního břehu směrem k západu Ženevské jezero je největší jezero na okraji Alp a po maďarském Balatonu druhé největší jezero ve střední Evropě. +more Má rozlohu 580,03 km², z čehož 345,29 km² (59,53 %) připadá na švýcarské území a 234,74 km² (40,47 %) na území francouzské. Jezero leží v nadmořské výšce 372 metrů. V nejhlubším místě je hluboké 310 m. To z něj zároveň činí nejhlubší jezero ve Francii. Průměrný objem vody v něm činí přibližně 89 km³, což z něj činí největší jezero ve střední Evropě podle objemu vody.

Vodní režim

Část jezera, zvaná Petit Lac, v levé části snímku město Ženeva Hlavním přítokem a zdrojem vody je řeka Rhôna, jež se do jezera vlévá deltou mezi Port-Valais a Villeneuve. +more Rhôna pramení ve Walliských Alpách a jezero opouští u Ženevy. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem; voda ze všech přítoků jím protéká v průměru 10,4 roku. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse, následovaná řekami Venoge a Aubonne. Řeky v povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě, přičemž nejnižšího stavu dosahuje od ledna do dubna. Hladina vody v jezeře je v Ženevě při odtoku regulována přehradní hrází Seujet, jejíž průměrný roční odtok činí přibližně 270 m³ za sekundu.

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

Podnebí

Klima v okolí jezera je mírné, teplé. Ženevské jezero dnes ovlivňuje klima v okolí, zmírňuje zimu ve švýcarské části jezera a ochlazuje léto. +more Když je na podzim voda teplejší než pevnina, mohou se objevit místní mlhy.

Členění

mapa jezera Jezero se dělí na tři části podle rozdílné historie jeho vzniku (sedimentace, tektonické zvrásnění, ledovcová eroze):

* Haut Lac (Horní jezero), východní část od ústí Rhôny po linii Meillerie-Rivaz. * Grand Lac (Velké jezero), největší, nejhlubší pánev s největší šířkou jezera. +more * Petit Lac (Malé jezero), jihozápadní, užší a mělčí část od linie Yvoire-Promenthoux u Prangins po ústí Rhôny v Ženevě.

Sídla

Ženeva - jezero s fontánou Jet d’Eau Celé pobřeží jezera je hustě osídlené, s výjimkou skalnatých a strmých částí břehu. +more Mezi největší a nejvýznamnější sídla na jezeře patří: * Ženeva na jihozápadním cípu, největší město na jezeře, hlavní město kantonu Ženeva. Po Curychu druhé největší město Švýcarska. Ženeva je sídlem mnoha mezinárodních organizací. * Lausanne na severním břehu, druhé největší město na jezeře, hlavní město kantonu Vaud. V Lausanne sídlí Mezinárodní olympijský výbor a další mezinárodní sportovní instituce. Je známé pod názvem „Hlavní město olympijských her“ . * Montreux na severovýchodní části břehu. Oblíbené turistické středisko se známým filmovým a jazzovým festivalem. * Vevey na severovýchodní části břehu. Ve Vevey se nachází sídlo společnosti Nestlé. * Nyon na severozápadní části břehu. V Nyonu se nachází sídlo evropské fotbalové asociace UEFA. * Thonon-les-Bains na jižním břehu, největší francouzské město na jezeře. * Évian-les-Bains na jižním břehu. Minerální voda ze sousední obce se mezinárodně prodává pod názvem Evian.

Pobřeží

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. +more Podél břehů vedou silnice a železnice. Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a privátní bankovnictví.

Severní břeh

Severní břeh je také známý jako pravý břeh (francouzsky ) podle směru toku řeky Rhôny. Jeho větší část patří do kantonu Vaud. +more Hranice s hlavní oblastí kantonu Ženeva leží mezi obcemi Mies (kanton Vaud) a Versoix (kanton Ženeva). Asi šest kilometrů severovýchodně leží Céligny, exkláva kantonu Ženeva. Břeh u Céligny patří rovněž ke kantonu Ženeva.

Severní břeh začíná na východě jako tzv. Vaudská riviéra (francouzsky ) s městy Villeneuve, Montreux a Vevey. +more U hradu Chillon mezi Villeneuve a Montreux se břeh táhne přibližně severojižním směrem. Lausanne leží na nejsevernější části severního břehu. Městečka Rolle a Nyon leží dále na západ.

Na severním břehu se nacházejí dvě vinařské oblasti: Lavaux mezi Vevey a Lausanne a na západě La Côte.

Jižní břeh

Jižní břeh je také známý jako levý břeh (francouzsky ). Vlevo od ústí Rhôny se nachází krátká oblast břehu od Le Bouveret po Saint-Gingolph, patřící kantonu Valais. +more Hraniční město na francouzsko-švýcarské hranici tvoří dvě politické obce oddělené potokem La Morge: Saint-Gingolph ve švýcarském kantonu Valais a Saint-Gingolph ve francouzském departementu Horní Savojsko.

Na západě leží velká část jižního břehu, která patří Francii (departement Horní Savojsko). Největším francouzským městem je Thonon-les-Bains. +more Úsek jižního břehu, který patří do kantonu Ženeva, a tedy také do Švýcarska, začíná u Hermance.

Ostrovy

V Ženevském jezeře leží sedm malých ostrovů (včetně ostrova Île Rousseau), všechny ve švýcarské části:

Č.	Ostrov	Rozloha (m²)	Vzdálenost od pobřeží (m)	Poznámka	Obec	Část jezera
1	Île de Chillon	5070	2	s hradem Chillon	-	Haut Lac
2	Île de Peilz	400	480	u Villeneuve	-	Haut Lac
3	Île de Salagnon (Île aux Mouettes)	1450	110	u Clarens	-	Haut Lac
4	Île aux oiseaux	2100	0	u Préverenges vznikl uměle roku 2001	-	Grand Lac
5	Île de la Harpe	2368	70	u Rolle	-	Grand Lac
6	Île de Choisi	120	70	u Bursinelu	-	Grand Lac
7	Île Rousseau	3390	60	v Ženevě	Ženeva	Rhôna

Ostrov Île Rousseau ve skutečnosti již geograficky neleží v Ženevském jezeře, ale několik metrů pod mostem Pont du Mont-Blanc, který označuje jihozápadní hranici jezera při ústí řeky Rhôny.

Fauna a flóra

pohled od Epesses, západním směrem k Petit Lac V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. +more Vyskytují se zde zejména okounovití, ale i siven alpský, štika obecná, síh malý či pstruh obecný. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se jím zde živí asi 160 rybářů.

V horní části povodí jezera byla zřízena přírodní rezervace Les Grangettes na ochranu hnízdících a stěhovavých ptáků.

U ústí řeky Dranse do jezera, poblíž Thonon-les-Bains, se nachází přírodní rezervace a oblast, kde se do jezera vlévá řeka Aubonne, je chráněnou krajinnou oblastí národního významu pod názvem Chanivaz - Delta de l’Aubonne.

Využití

Vinařství

Významné je vinařství - především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v +more_století'>18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi podporované zemědělství ve Valais).

Typickou odrůdou je chrupka bílá (lokálně nazývána Fendant), jejíž původ v oblasti Lavaux nad Ženevským jezerem byl bezpečně dokázán teprve na počátku 21. století. +more Od roku 2007 jsou zdejší vinohrady zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Rybářství

Síh ženevský První předpisy o rybolovu v jezeře byly vypracovány ve 14. +more století za účelem ochrany ryb. Až do roku 1880 regulovala rybolovná práva šlechta nebo města, která jejich správu často přenechávala odborníkům. Od 16. století byly sítě a úlovky kontrolovány, aby se zabránilo nadměrnému rybolovu. V roce 1880 poprvé podepsána mezinárodní dohoda o řízení rybolovu mezi Savojskem a švýcarskými kantony. Na naléhání profesionálních rybářů z Vaudu byla tato dohoda zrušena. V důsledku toho si každá země opět regulovala rybolov sama.

V roce 1980 byla uzavřena nová dohoda mezi Švýcarskem a Francií, která vstoupila v platnost v roce 1982 poté, co ji schválil francouzský parlament. Ta stanoví, že sportovní rybáři se mohou volně pohybovat a lovit na celém jezeře, ale profesionální rybáři musí zůstat v rámci státních hranic. +more Od roku 1986 je problematika rybolovu upravována pětiletými plány na základě společných konzultací, v roce 1998 byly vypracovány nové předpisy. Ta počítají se změnou dohody tak, aby profesionální rybáři mohli lovit ve společné zóně bez ohledu na svou státní příslušnost.

Koncem 19. a začátkem 20. +more století patřily k nejčastěji loveným druhům v jezeře síh ženevský a síh písčinný, které jsou endemické pro Ženevské jezero. Oba druhy jsou v současnosti považovány za vyhynulé, což se přinejmenším částečně přičítá nadměrnému rybolovu.

Doprava

Přístaviště v Nyonu s parníkem „Vevey“ V krajině kolem Ženevského jezera se kříží důležité dopravní trasy mezi Itálií a Severním mořem a mezi jižní Francií a střední Evropou. +more Až do příchodu železnice byla na jezeře intenzivně provozována obchodní lodní doprava. K přepravě se hodilo volně ložené zboží, jako je dřevo, stavební kámen z lomů v Meillerie, písek z delty Rhôny, ale také obilí, víno, sůl a sýry. I když se zboží muselo překládat ve Villeneuve, Vevey, Morges a Ženevě, vodní cesta byla stále považována za rychlou a levnou.

Mezi Ženevou a francouzským městečkem Seyssel nebyla přeprava zboží po Rhôně možná kvůli průsakům v oblasti Pertes du Rhône, a zboží se proto muselo přepravovat po souši. +morejpeg|náhled|vpravo'>Výletní loď v Ženevě (1928) Jedním z projektů, který byl realizován jen částečně, byl kanál d’Entreroches, vybudovaný v letech 1638-1648, který spojoval řeky Zihl a Venoge až do Cossonay. Kanál měl zajistit spojení s Neuchâtelským jezerem a dále přes Bielské jezero a řeku Aaru do Rýna. Poslední úsek, splavnění Venoge a výstavba zdymadel mezi Cossonay a ústím Venoge do Ženevského jezera, již nemohl být realizován kvůli nedostatku finančních prostředků. S nástupem železnice význam vodní dopravy stále klesal.

Plavba parníkem po Ženevském jezeře začala na počátku 19. století, od 1. +more července 1823 jezdila mezi Ženevou a Lausanne pravidelně loď Guillaume Tell. Společnost Compagnie générale de navigation sur le Lac Léman (CGN) se v současnosti stará především o osobní lodní dopravu na Ženevském jezeře. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní je nejintenzivnější vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

Pamětihodnosti a stavby

Hrad Chillon Jednou z pamětihodností je hrad Chillon nedaleko Montreux na východním konci jezera. +more Je to nejnavštěvovanější historická stavba ve Švýcarsku a nachází se na skalnatém výběžku jezera.

Panorama Ženevy charakterizuje Jet d’eau - fontána v městském přístavu. Její vodní proud stříká do výšky až 140 metrů. +more Mezi Vevey a Lausanne se rozkládají terasovité vinice Lavaux, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

V Nyonu se nachází Muzeum Ženevského jezera (Musée du Léman), které přibližuje vznik a kulturní historii jezera, a v Saint-Gingolph se nachází Muzeum tradic a lodních lodí (Musée des Traditions et des Barques du Léman), které přibližuje především historii nákladní lodní dopravy.

Vrak lodi Hirondelle leží asi 40 až 60 metrů pod vodní hladinou u La Tour-de-Peilz. Kolesový parník se potopil po nárazu do skály 10. +more června 1862. Dnes je vrak oblíbeným cílem potápěčů. Přímo před hradem Chillon je možné se potápět k velkolepé podvodní skalní stěně, vysoké asi 100 metrů. Potápěči s menšími zkušenostmi pak navštěvují pět vraků malých lodí u Hermance.

Jezero je bohaté na pozůstatky prehistorických kůlových obydlí. Ty byly objeveny kolem roku 1850 a dnes jsou součástí světového dědictví UNESCO v rámci památky Prehistorická kůlová obydlí v Alpách.

Kontroverze

V 50. a 60. +more letech 20. století soukromé společnosti do Ženevského jezera uložily 150 až 1000 tun již nepotřebné munice. V roce 2019 vyšlo najevo, že část munice leží obnažená na dně jezera. Na jednom místě byla munice nalezena v hloubce 50 metrů, asi 150 metrů od plynovodu a odběru pitné vody.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. cipel. +moreorg]Mezinárodní komise na ochranu Ženevského jezera (CIPEL)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061205052746/http://ports-leman. ch/]Přístavy Ženevského jezera[/url] * [url=http://www. cgn. ch/]CGN[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070615174720/http://www. geneve. ch/police/nos-services/gendarmerie/police-de-la-navigation/]Oficiální stránky ženevské jezerní policie[/url] * [url=http://www. hydrodaten. admin. ch/e/2026. htm]vodní hladina v Chillonu[/url] * [url=http://www. hydrodaten. admin. ch/e/2027. htm]vodní hladina v Saint-Prex[/url] * [url=http://www. hydrodaten. admin. ch/e/2028. htm]vodní hladina v Ženevě[/url].

Kategorie:Jezera ve Švýcarsku Kategorie:Jezera ve Francii Kategorie:Mezinárodní jezera v Evropě Kategorie:Francouzsko-švýcarská státní hranice Kategorie:Geografie kantonu Ženeva Kategorie:Geografie kantonu Vaud Kategorie:Geografie kantonu Valais Kategorie:Geografie Rhône-Alpes Kategorie:Horní Savojsko Kategorie:Povodí Rhôny