Žinylka
Author
Albert FloresŽinylka (z francouzského chenille = housenka) je efektní příze housenkovitého tvaru.
Druhy žinylky
V odborné literatuře se uvádí: tkaná, pletená (na osnovním stroji), skaná, pozamentová, povločkovaná (z povločkovaných monofilamentů), imitovaná (efektně skaná) žinylka.
Vedle těch jsou z minulosti (asi od 17. století) i z 21. století známé žinylkové výšivky a krajky.
Technologie výroby
Tkaná žinylka
Skací stroj na výrobu žinylky (z roku 1975)
Pásy z cca 2-8 osnovních nití se protkávají útkem v plátnové nebo perlinkové vazbě, mezi pásy zůstává mezera, v jejímž středu se v hotové tkanině jednotlivé pásy oddělí přestříháním útkových nití. Šířkou mezery se určuje délka útků odstávajících z krajů pásu a tím i délka vlasu v hotové žinylce. +more Tkaný pás (zvaný také předdílo) se obvykle zakrucuje skaním, takže vzniká příze s kruhovým průřezem.
Tímto způsobem se žinylka začala vyrábět ve Francii kolem roku 1750 z hedvábných nití a používala se asi do 60. let +more_století'>20. století zejména k výrobě tzv. žinylkových koberců. Skací jednotka žinylkového stroje.
Skaná žinylka
Na konvenčním prstencovém skacím stroji je adaptováno zařízení pracující na následujícím principu (viz snímek skací jednotky vlevo):
Vlasová nit se ovinuje kolem plochého kovového dílce (tzv. kalibru), v jehož vnitřku rotuje kotouč s ostrou hranou, kterou se rozřezává nit na délku cca 2-5 mm. +more Od velikostí kalibru je závislá délka vlasu a tloušťka hotové příze. Ústřižky vlasové niti jsou vedeny kolmo mezi dvě nosné (jádrové) niti, ty se vzájemně zakrucují, stisknou vlasy a fixují jejich polohu tak, že se z nich kolem osy jádra tvoří hebký povrch příze s kruhovým průřezem.
Skací zákrut nosných nití je udáván otáčkami vřetena (max. cca 9000/min. +more), příze se navíjí na potáč rychlostí cca 7-10 m/min. Polyakrylová dekorační tkanina: osnova z filamentu, útek ze žinylky 357 tex (Německo 1981) Tímto způsobem se dá vyrábět žinylka v jemnostech cca 80-2000 tex, ve váhovém poměru vlasových k nosným nitím cca 70/30 - 80/20. Nejčastěji se zpracovávají jednoduché příze z polyakrylu, známé jsou však i výrobky z viskózy, polyesteru i bavlny.
Žinylka pak prochází při přesoukávání z potáčů na křížové cívky elektronickou kontrolou za účelem odstranění vadných, bezvlasých míst.
S průmyslovou výrobou skané žinylky se začalo asi v roce 1970 (v Itálii). Údaje o rozsahu produkce nejsou publikovány, známé je jen, že tento druh příze je mnohostranně použitelný, např. +more * jako útek ve tkaninách na závěsy a nábytkové potahy (viz snímek vpravo) * na zátažných i osnovních pletacích strojích k výrobě módního svrchního ošacení, šálů aj. * na ruční pletení k výrobě svetrů, čepic a mnoho jiných.
Žinylková výšivka
se zhotovuje tzv. žinylkovým stehem na tkaninách nebo na paličkovaném podkladě. +more V 21. století se vyrábějí také vyšívací stroje se speciální hlavicí pro žinylkový steh.
Žinylková krajka
(vyrobená veřejně neznámou technologií) se nabízí v maloobchodě v několika variantách.
Literatura
R. H. Gong/Rachel M. Wright: Fancy yarns: their manufacture and application, Woodhead Publishing 2002, str. 55-59 a 80-86