Cesko.wiki Žíhání (metalurgie)
Author
Albert FloresŽíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500-1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Základní druhy
Bez překrystalizace
žíhání naměkko
* žíhání rekrystalizační * žíhání na odstranění pnutí * žíhání protivločkové * žíhání na odstranění vodíku (není časté)
S překrystalizací
žíhání normalizační * žíhání na zhrubnutí zrna * žíhání izotermické * žíhání homogenizační * termomechanické tváření 400 px
Druhy žíhání
Naměkko (650-720 °C)
Používá se ke zlepšení obrobitelnosti u ocelí o obsahem uhlíku nad 0,4% (pod 0,4% C se obrobitelnost spíše zhoršuje, výjimku tvoří dílce tvářené zastudena, které se žíhají naměkko i při nízkém obsahu uhlíku. ) Žíhání naměkko spočívá v ohřevu oceli na teplotu kolem Ac1, výdrží na této teplotě 3-4hodiny (u legovaných ocelí i více) a pomalém ochlazování v peci. +more Tento postup má za následek přeměnu lamelárního perlitu na perlit zrnitý (globulární), a tím zlepšení obrobitelnosti.
Žíhání naměkko se provádí také před kalením nadeutektoidních nástrojových ocelí.
Způsoby
pod Ac1(podeutektoidní oceli) * nad Ac1 s pomalým ochlazováním nad 600 °C(nadeutektoidní oceli) * kolem Ac1 rozmezí teplot kolísá mezi 670 °C-730 °C(eutektoidní oceli)
Ke snížení pnutí (600-630 °C)
Provádí se za účelem snížení vnitřního pnutí u dílců, které vznikají při předchozím tepelném zpracování, mechanickém zpracování, sváření, nebo tuhnutí odlitku ve formě. Zařazuje se obvykle po normalizačním žíhání, kdy mohou pnutí v dílci dotáhnout až 1/3 meze kluzu. +more Teplota žíhání je co nejblíže Ac1, nesmí ji však překročit, obvykle se provádí za teplot 600-630°C s výdrží na teplotě 1-10hodin. Ohřev i ochlazování musí být pomalé.
Rekrystalizační (550-700 °C)
Spočívá v ohřevu ocelí tvářených za studena (obsah uhlíku do 0,5%) na teplotu, kdy se odstraní zpevnění vyvolané předchozím tvářením za studena. Při rekrystalizaci se mění vnitřní vazby mezi atomy, nemění se krystalická mřížka. +more Žíhací teploty mezi 550-700 °C, výdrž na teplotě 1 hodina a více, ochlazení na vzduchu. Používá se jako mezioperační žíhání při tváření za studena především u dílců s nízkým obsahem uhlíku.
Homogenizační (1000-1200 °C)
Slouží k vyrovnání chemických nestejnorodostí (nehomogenity), které vznikají při tuhnutí odlitků nebo ingotů. Žíhací teplota bývá vysoká obvykle 1100-1250 °C, výdrž na teplotě 10-15 hodin, v peci musí být ochranná atmosféra, aby nedocházelo k velkým ztrátám materiálu okujemi. +more Vlivem vysoké teploty velmi zhrubne zrno austenitu, což má za následek zhoršení vlastností ⇒ nikdy není konečným tepelným zpracováním.
Normalizační (750-900 °C)
Ohřev 30-50 °C nad Ac3 do oblasti austenitu, dostatečně dlouhá doba na této teplotě a ochlazování na klidném vzduchu. Slouží k odstranění nerovnosti struktury vzniklé předchozím zpracováním (výkovky, odlitky). +more Dochází ke zjemnění zrn austenitu a tím ke zlepšení mechanických vlastností, proto se používá u všech ocelí 12-16.
Izotermické
Spočívá v austenizaci, následném rychlém ochlazení na teplotu 600-700 °C, za dobu aby se provedla přeměna zrn austenitu na ferit a perlit. Po skončení přeměny se ochlazuje libovolnou rychlostí na normální teplotu. +more Používá se někdy místo normalizačního žíhání nebo ke zlepšení obrobitelnosti.