Antoine Lavoisier

Antoine-Laurent de Lavoisier (26. srpna 1743, Paříž - 8. května 1794, Paříž) byl francouzský šlechtic, chemik, ekonom, právník a daňový úředník. Je pokládán za zakladatele moderní chemie. Jako jeden z prvních zavedl do chemické analýzy váhy, a tím vytvořil základy moderní chemie. Roku 1774 zformuloval zákon o zachování hmotnosti při chemických reakcích a definitivně vyvrátil teorii flogistonu. Roku 1787 vydal spis o chemickém názvosloví a v roce 1789 publikoval Pojednání o základech chemie (Traité de elementaire de chimie).

Život

Narodil se v Paříži jako syn bohatého právníka. Již v devíti letech studoval na prestižní Collége Mazarin. +more Tam ho upoutala především matematika, chemie a fyzika. V letech 1761-1764 studoval na univerzitě práva a přitom navštěvoval přednášky z přírodních věd. V roce 1763 vydal svou první vědeckou práci o pozorování polární záře. V roce 1764 vystoupil v Akademii věd s přednáškou o pálení sádry. V práci O různých druzích sádry jako prvý vysvětlil příčinu tvrdnutí pálené sádry s vodou. V roce 1766 vyhrál soutěž Akademie věd na návrh nejvhodnějšího veřejného osvětlení v Paříži a obdržel zlatou medaili. Několik let působil jako asistent přírodovědce Jeana-Étienna Guettarda. Pomáhal mu sestavit mineralogický atlas Francie a podílel se na geologickém průzkumu v oblasti Alsaska-Lotrinska. V roce 1768 byl zvolen do Královské akademie věd. Byl to mimořádně pilný, energický a ctižádostivý člověk. Tyto vlastnosti mu také dopomohly k tomu, aby se v roce 1785 stal jejím ředitelem. Zasadil se o její reorganizaci.

Po návratu do Paříže získal povolení k výkonu funkce výběrčího nepřímých daní a v roce 1770 se stal členem představenstva soukromé společnosti Ferme générale, která vybírala daně pro stát. Lavoisier měl dohled nad továrnami na tabák, později byl jmenován správcem královských pracháren. +more Stal se poradcem ministra financí a v roce 1784 byl členem komise jmenované Ludvíkem XVI. Kromě výběru daní byl také pověřen řízením výroby práškových komponent, jako jsou mletá sůl, střelný prach nebo umělá hnojiva na bázi ledku. V souvislosti s tím navrhl řadu opatření, která vedla k osvobození majitelů soukromých pozemků od daně z ledku. Práci pro stát vykonával až do roku 1788. Lavoisier s manželkou (Jacques-Louis David, 1788) Roku 1771 se oženil se čtrnáctiletou dcerou svého nadřízeného Marie-Anne Pierrette Paulzeovou. Jejich manželství bylo šťastné i přesto, že bylo bezdětné. Za pomoci peněz z věna své ženy vybudoval výzkumný ústav, který ověřoval jednotlivé poznatky o chemii, aby tak umožnil systematizaci výuky chemie (a její logické uspořádání). Manželka se stala jeho pomocnicí a vědeckou spolupracovnicí. Naučila se latinsky a anglicky, osvojila si základy chemie, překládala články o chemických výzkumech spalování a dokumentovala manželovy experimenty. Vytvořila ilustrace a rytiny pro Lavoisierovu knihu Pojednání o základech chemie (1789). Organizovala schůzky a pořádala večery, na kterých se setkávali významní vědci.

Lavoisier svůj čas dělil mezi vědecký výzkum a práci daňového úředníka. Vědecké práci v laboratoři věnoval denně šest hodin, od šesti do devíti hodin ráno a od sedmi do deseti večer. +more Zbylý čas vyplňovaly úřední povinnosti. Celý jeden den v týdnu měl vyhrazený pro vědecké experimenty.

Od roku 1772 byl jeho výzkum zaměřen na zkoumání procesu spalování. Lavoisier experimentálně potvrdil existenci kyslíku a vysvětlil podstatu hoření jako okysličování. +more Dokázal, že voda vzniká okysličováním vodíku a oxid uhličitý jako sloučenina uhlíku a kyslíku. Tyto jeho práce vedly k poražení flogistonové teorie. Svou teorii hoření vysvětlil v dílech Fyzikálně chemické studie (1774) a O spalování obecně (1778).

V roce 1776 se manželé Lavoisierovi přestěhovali do Arsenalu nedaleko Bastily, kde Lavoisier vybudoval výzkumný ústav, na svou dobu zcela ojedinělý. Postupně tu shromáždil kolem 13 000 přístrojů - váhy, teploměry, barometry, manometry, hustoměry, kalorimetry apod.

V roce 1778 získal panství Freschines v údolí Loiry, kde se věnoval zemědělskému podnikání. Prováděl různé experimenty pro zvýšení výnosnosti, například s chovem ovcí a skotu nebo používáním umělých hnojiv. +more Zabýval se přadláckou a tkalcovskou výrobou. O svých zkušenostech přednášel v pařížské zemědělské společnosti.

Když vypukla Velká francouzská revoluce, Lavoisier byl jako jeden ze tří komisařů Národního konventu pověřen reformou systému výběru daní. V období teroru následujícím po měnové reformě byl Lavoisier zatčen a obžalován ze spiknutí proti republice, zpronevěry, rozkrádání daní, zneužití pravomoci a podvodů. +more Jeho jmění bylo zkonfiskováno, spisy zabaveny. Dne 8. května 1794 byl popraven pod gilotinou spolu se svým tchánem Jacquesem Paulzem a dalšími 27 členy společnosti Ferme générale.

Matematik Joseph Lagrange napsal den po popravě: „Utnout jeho hlavu trvalo jen okamžik. A nejspíš ani století nebude stačit, aby se zrodila další taková.“

Jeho manželka bojovala za očištění jeho jména a už koncem roku 1794 Konvent rozhodl, aby jí bylo zabavené jmění vráceno. Rehabilitován byl o dva roky později, kdy francouzská vláda vrátila vdově jeho osobní věci s krátkou poznámkou: „Vdově po Lavoisierovi, který byl nespravedlivě obviněn. +more“ Dostala nazpět i panství Frechines. Podařilo se získat i jeho spisy, které byly publikovány v roce 1805 ve dvou svazcích pod názvem Mémoires de physique et chemie.

Smyšlený experiment o gilotině

Svou popravu Lavoisier údajně pojal jako experiment. Jeho asistent měl zjistit, jak dlouho člověk žije ještě poté, co mu gilotina setne hlavu. +more Byli domluveni tak, že Lavoisier bude rychle mrkat, a to až do té doby, než zemře. A bylo zjištěno, že jeho hlava mrkala ještě asi po dobu jedné minuty po setnutí.

Podle historika Jensena z University of Cincinnati není pravdivá historka (tzv. městská legenda, mýtus) o posledním pokusu Lavoisiera, který požádal svého kolegu Lagrange, aby spočítal, kolikrát jeho hlava po setnutí gilotinou ještě mrkne a určil tak, jak dlouho po setnutí hlava ještě žije. +more Lagrange stál opodál gilotiny s ostatními vědci a nemohl mrkání vidět a všichni odsouzení byli popraveni rychle za sebou. O historce se nezmiňuje ani jedna z uznávaných biografií Lavoisiera (např. : D. McKie, Antoine Lavoisier: Scientist, Economist, Social Reformer, Schulman: New York, NY, 1952; F. Szabadváry, Antoine Laurent Lavoisier, University of Cincinnati: Cincinnati, OH, 1977; A. Donovan, Antoine Lavoisier: Science, Administration, and Revolution, Blackwell: Oxford, 1993). Historka se objevila zřejmě kolem roku 2000 po odvysílání speciálu na Discovery Channel o gilotině.

Význam

Lavoisier, Antoine. +more "Traité Élémentaire de Chimie. " (1789) Je zakladatelem kalorimetrie, termochemie a často se označuje za otce moderní chemie. Vytvořil chemickou terminologii a nezávisle na Michailu Lomonosovovi zformuloval zákon zachování hmotnosti. Objasnil roli kyslíku při spalování, okysličování a dýchaní. Vyvrátil tak flogistonovou teorii hoření.

Lavoisier také upřesnil úlohu pocení v životních procesech. Společně s Claudem Bertholletem prokázali, že živá hmota je tvořena vodíkem, kyslíkem, uhlíkem a dusíkem - položili základy organické chemii.

Zabýval se i měřením tepla a tepelné roztažnosti pevných látek. Společně s Pierrem-Simonem Laplacem v Traktátě o teple (1777) předložili kvantitativní definici tepla jako součet součinů hmotností všech molekul tělesa druhou mocninou jejich rychlostí. +more Objevili velmi přesnou metodu měření lineárního koeficientu roztažnosti tuhých těles při zahřívání. Zjistili, že při změně skupenství je látce potřeba dodat tzv. latentní teplo, že plynné skupenství je rovnocenné s ostatními. Na základě těchto experimentů zkonstruovali první ledové kalorimetry.

Lavoisier se také zasloužil o sjednocení francouzské chemické terminologie, když spolu s dalšími vědci vydali v roce 1787 dílo Názvosloví chemické (Méthode de nomenclature chimique). Jeho dílo Pojednání o základech chemie (Traité elementaire de Chimie, présenté dans un ordre nouveau et d'aprés les découverés modernes, 1789) je považováno za první moderní chemickou příručku. +more Představuje jednotný pohled na nové chemické teorie, obsahuje přehled prvků a navrhuje teorii tvorby chemických sloučenin.

Podílel se na založení prvního francouzského chemického časopisu Les Annales de chimie. Napsal více než dvě stě článků, v nichž se věnoval různým otázkám. +more Jedna z prací se zabývala výrobou jablečného moštu. Prováděl rozbory minerálů, rašeliny, uhlí a plynů.

Přednesl návrh, jakým směrem by se měla ubírat veřejná výchova ve Francii. Pozornost by měla být věnována hlavně znalostem důležitým pro praktický život: čtení, psaní, rostlinopis, hospodářství, dějepis a praktická geometrie.

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Vybrané práce

Opuscules physiques et chimiques (Fyzikálně chemické studie, 1774) * Méthode de nomenclature chimique (Názvosloví chemické, 1787) * Traité élémentaire de chimie, présenté dans un ordre nouveau et d'après les découvertes modernes (Pojednání o základech chemie, zpracované v novém pořadí a podle moderních poznatků, 1789) * Mémoire sur la chaleur (Traktát o teple, 1780) spoluautor Pierre-Simon Laplace * Mémoires de physique et de chimie (Pojednání o fyzice a chemii, 1805) * Instruction sur l'établissement des nitrières et sur la fabrication du salpêtre (Návod k založení nitračního zařízení a k výrobě ledku, 1777) * L'art de fabriquer le salin et la potasse, publié par ordre du Roi, par les régisseurs-généraux des Poudres & Salpêtres (Umění výroby solného roztoku a potaše, vydané na příkaz krále, generálními manažery společnosti Poudres & Salpêtres, 1779) * Instruction sur le parcage des bêtes à laine (Návod na chov zvířat na vlnu, 1785) * Réflexions sur les assignats & sur la liquidation de la dette exigible ou arriérée lue à la Société de 1789 (Úvahy o asignacích a likvidaci dluhu nebo nedoplatku předložené Klubu 1789, 1790) * De la richesse territoriale du royaume de France (O územním bohatství francouzského království, 1791) * De l'état des finances de France, au premier janvier 1792 (O stavu financí Francie k 1. lednu 1792, 1791)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1743 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1794 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Francouzští chemici Kategorie:Francouzi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Lidé popravení gilotinou během Velké francouzské revoluce Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Pohřbení na Errancis Kategorie:Muži Kategorie:Narození 26. +more srpna Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Objevitelé chemických prvků.