Dolejší Krušec (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Dolejší Krušec je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Hartmanic v okrese Klatovy. Renesanční tvrz byla ve vesnici založena v polovině šestnáctého století. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby a pozdějších úprav. Přestože je zámek od roku 1964 chráněn jako kulturní památka, nachází se v havarijním stavu.

Historie

První panské sídlo v Dolejším Krušci postavil v polovině šestnáctého století Beneš Cíl ze Svojšic, který vesnici roku 1555 zdědil spolu s Javoříčkem, Čímicemi, Trpěšicemi a Novou Vískou po otci Petru Cílovi ze Svojšic. Jeho dědicem se roku 1582 stal syn Jan Cíl ze Svojšic na Dolejším Krušci a po něm v roce 1603 Heřman Cíl ze Svojšic. +more Ačkoliv se nezúčastnil stavovského povstání v letech 1618-1620, roku 1620 tvrz obsadilo císařské vojsko a nejspíš ji i vypálilo. Zkonfiskované panství, i přes Heřmanovi námitky, roku 1623 koupila Johana Malovcová z Bukovan. Patřilo jí jen dva roky, když je postoupila Marii Markétě Chanovské z Dlouhé Vsi, která se provdala za Humprechta Račína z Hrádku. Humprecht statek prodal v roce 1646 rytíři Jiřímu Eichhornovi z Reichenbachu. Dalším kupcem se stal roku 1679 Alexandr Mikuláš Schafmann z Hemrlesu, ale podle Karla Třísky panství koupil až od Jiřího dědice Jiřího Vilíma. Od Schafmanna panství o tři roky později koupil Jan Kryštof Koc z Dobrše s manželkou Polyxenou Kateřinou.

Dalším majitelem se stal již roku 1683 Vilém Alexandr Běšín z Běšin, kterému patřila také panství Kundratice a Nový Čestín. Jeho syn Maxmilán Václav sídlil v Dolním Krušci až do roku 1708, kdy jej prodal Janu Jiřímu Schumannovi z Dlouhé Vsi. +more Od něj dolnokrušecké panství roku 1713 získal zeť Gottfried Daniel Wunschwitz († 1741 v Praze), který se oženil s Marií Františkou Schumannovou a starou tvrz nechal přestavět na barokní zámek. Gottfriedův syn Jan Prokop Wunschwitz panství zadlužil a v roce 1748 jej prodal Marii Rozině Daunové, rozené Hebersteinové. Ani ona však nedokázala dostat statek z dluhů, a roku 1762 jej proto koupil baron Jan Nepomuk Kryštof František z Villani de Castello Pillonico. Dolní Krušec potom vlastnil až do roku 1800, kdy jej prodal manželům Janovi a Barboře Medlingerovým. O deset let později Barbora koupila manželův podíl a po své smrti celé panství odkázala dědicům, kteří je roku 1817 přenechali Matyáši Kremserovi.

Matyáš Kremser Dolejší Krušec spravoval do roku 1827, kdy jej prodal Ignáci Schreinerovi. Po jeho smrti v roce 1860 statek vedla po tři roky za nezletilého syna úřední správa. +more František Schreiner si jej ponechal do roku 1870, ve kterém zámek koupil jeho zeť Theodor Zvěřina. Zvěřinům zůstal do roku 1925, kdy ho šest Theodorových dětí prodalo Františku Zlámalovi. O dva roky později statek získali manželé Richard a Anna Grunnerovi, po kterých se majitelé rychle střídali až do roku 1938. Novými vlastníky se stali Anna Broschová a František Xaver Brosch, kterým statek zůstal do 16. prosince 1949, kdy jim byl na základě dekretu č. 108/1945 Sb. zabaven a přidělen Státnímu statku Hartmanice. Neudržované budovy poté chátraly až do doby, kdy je začalo využívat sušické Muzeum Šumavy jako depozitář. Jižní křídlo sloužilo od roku 1977 k rekreaci a v osmdesátých letech dvacátého století areál převzalo Řízení letového provozu Praha. V té době se zřítila střecha kaple a později i další části zámku.

Stavební podoba

Jednopatrová zámecká budova má půdorys písmena L, ve kterém budova původní renesanční tvrze tvoří severní křídlo obrácené k jihu. Budova má roměry 14,5 × 30 metrů. +more Nad vchodem ze dvora je umístěn alianční znak Wunschwitzů a Schumanů a nápisová deska připomínající koupi statku Gottfriedem Wunschwitzem a jeho úmrtí. Kromě vstupní síně se v přízemí nachází dalších sedm místností zaklenutých valenými klenbami. Mladší křídlo postavené na základech starších budov poplužního dvora za Wunschwitzů mělo rozšířit obytné prostory. V přízemí se však nacházejí jen valeně zaklenuté hospodářské prostory a obytné místnosti se nacházejí v prvním patře. Podobně jako v severním křídle mají i ony ploché stropy. Během dalších úprav byla v nároží dvora postavena čtyřpatrová věž s cibulovou střechou a hodinami. Na západní křídlo na jihu navazují stáje, zatímco na severu stojí zámecká kaple zasvěcená svatému Janovi Nepomuckému. K památkově chráněnému areálu patří také stodoly na jižním okraji dvora, kašna na nádvoří a přilehlý park. Celý objekt se nachází v havarijním stavu.