Dyofyzitismus

Ježíš Kristus Pantokrator, ikona ze 6. století. Kristus má levou polovinu tváře odlišnou od pravé, pro zdůraznění božské i lidské podstaty Dyofyzitismus (z řečtiny δυο [duo] česky dva a φυζις [fyzis], česky přirozenost) je christologická pozice, vyjadřující víru v dvojí podstatu Krista a sice božskou a lidskou. Proti tomuto vymezení stojí učení monofyzitismu a miafyzitismu.

Historie

Proti herezím, které popírali božskou i lidskou podstatu Ježíše Krista se vymezil Chalkedonský koncil, který toto učení církevně schválil. Bezprostředním důsledkem koncilu bylo nové schizma. +more Biskupové, kterým nebyl jazyk papežova Tomu (tomos je dokument církevního hierarchy) blízký, koncil odmítli a tvrdili, že nauka o dvou φύσεις, čili přirozenostech, je shodná s nestoriánstvím. Zde mají svůj počátek tzv. orientální církve, které až dodnes odmítají usnesení koncilu.

V nedávných letech zintenzivnil dialog zvláště mezi katolickou církví a orientálními církvemi. Ve vzájemných diskusích se poukazuje především na skutečnost, že historický rozdíl v nauce je spíše terminologickým nedorozuměním než skutečnou roztržkou a několik orientálních církví tak znovu navázalo společenství buď s katolickými nebo pravoslavnými církvemi.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Hypostatická unie

Kategorie:Křesťanská teologie