Dům Diamant

Palác, resp. činžovní dům Diamant je kubistická budova z let 1912-1913. Nachází se na adrese Lazarská 82/1, na nároží ulic Spálená, Lazarská a Magdaleny Rettigové na Novém Městě, Praha 1. V domě sídlí galerie Spolku umělců „Mánes“ a některé další instituce.

Dějiny

Vstup do paláce ze Spálené +more_Jan. JPG|náhled|vlevo'>Socha sv. Jana Nepomuckého s kubistickým obloukem Detail: skulptury na paláci Autorem kubistického domu na rohu ulic Spálená a Lazarská je Emil Králíček, autor i některých dalších zajímavých kubistických staveb v Praze, např. jediné (známé) kubistické pouliční lampě na světě. (Stojí za zmínku, že autorství "Diamantového domu" zpochybňuje v knize Prahou krok za krokem Emanuel Poche, který ho přisuzuje architektu Skřivánkovi. ) V letech 1912-1913 stavbu provedla firma Matěje Blechy (stavitel některých dalších kubistických i secesních staveb v Praze).

Ačkoli původní návrh domu Friedricha Ohmanna počítal s fasádami ve stylu klasicizující secese a v roce 1912 byla skutečně zahájena stavba podle Ohmannova projektu, ještě v létě téhož roku byl projekt přepracován Emilem Králíčkem. Ten vytvořil celkový návrh ve stylu kubismu, společně s ostatními výtvarnými prvky, včetně tehdy kontroverzní edikuly nad barokní sochou sv. +more Jana Nepomuckého.

Dům nechal postavit jeho vlastník JUDr Adolf Hoffmeister, otec ilustrátora, překladatele, divadelního dramaturga a scenáristy, spisovatele a diplomata Adolfa Hoffmeistra, který zde prožil většinu svého života. Během svého pobytu v Praze zde u něj bydlel např. +more Vladimir Vladimirovič Majakovskij, zde ho navštívil také Le Corbusier (v r. 1928) nebo Philippe Soupault při jejich návštěvách Prahy. [1].

Současnost

V současné době v domě sídlí pobočka UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, +more'>a. s. a Galerie Spolku výtvarných umělců (S. V. U. ) Mánes - Diamant (obě instituce na adrese Spálená č. 82/4, na rohu ulic Magdaleny Rettigové a Lazarská).

Zajímavosti

V interiérech domu, na chodbě a na schodišti k bytům se zachovaly kubistické prvky vybavení, jako lustry, lampy, schodišťová zábradlí, dveře či leptaná okenní skla.

V těsném sousedství Diamantu stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, jehož autorem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Ke kostelu náleží také barokní socha sv. +more Jana Nepomuckého z roku 1717 (zřejmě dílo Michala Jana Josefa Brokoffa), na samé hranici mezi oběma stavbami, jejíž architektonické včlenění pomocí rámovaného kubistického oblouku z roku 1913, představuje vynikající způsob propojení architektonických stylů obou budov - moderního Diamantu s barokním kostelem, ačkoli toto řešení ve své době vzbudilo odpor Klubu Za starou Prahu.

Literatura

Odkazy

[1] Derek Sayer, Postcards from Absurdistan, Princeton University Press, 2022, s. 242.

Externí odkazy

http://www.hrady.cz/?OID=8180 * http://praga-magica.blog.cz/1106/dum-diamant

Kategorie:Moderní paláce v Praze Kategorie:Kubistické stavby v Praze Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Postaveno v Česku 1913 Kategorie:Bytové domy v Praze Kategorie:Stavby Emila Králíčka Kategorie:Stavby Matěje Blechy