Evropská lidová strana

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Evropská lidová strana (EPP) (: European People's Party) je evropská politická strana s křesťansko-demokratickými, konzervativními a liberálně-konzervativními členskými stranami.

Založena byla především křesťansko-demokratickými stranami v roce 1976, od té doby rozšířila své členství o liberálně-konzervativní strany a strany s jinými středopravými politickými perspektivami. Dne 31. +more května 2022 si strana zvolila za svého předsedu Manfreda Webera.

EPP je od roku 1999 největší stranou v Evropském parlamentu a od roku 2002 v Evropské radě Je také největší stranou v současné Evropské komisi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová jsou z EPP. +more Mnoho otců zakladatelů Evropské unie bylo také ze stran, které později vytvořily EPP. Mimo EU strana také kontroluje většinu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

EPP zahrnuje hlavní středopravé strany, jako jsou CDU/CSU (Německo), Republikáni (Francie), CD&V (Belgie), PNL (Rumunsko), Fine Gael (Irsko), Národní koaliční strana (Finsko), Nová demokracie (Řecko), Forza Italia (Itálie), Lidová strana (Španělsko), Občanská platforma (Polsko) a Sociálnědemokratická strana (Portugalsko).

Historie

EPP je podle svých webových stránek „rodinou politického středopravého středu, jejíž kořeny sahají hluboko do historie a civilizace evropského kontinentu a která je průkopníkem evropského projektu od jeho počátku“.

EPP byla založena v Lucemburku dne 8. července 1976 z iniciativy Jeana Seitlingera, Lea Tindemanse a Wilfrieda Martense. +more Prvním předsedou strany byl zvolen belgický ministerský předseda Leo Tindemans.

Koncem 90. let vyjednal finský politik Sauli Niinistö sloučení Evropské demokratické unie (EDU), jejímž byl předsedou, do EPP. +more V říjnu 2002 EDU ukončila svou činnost poté, co byla formálně sloučena s EPP na speciální akci v Estorilu v Portugalsku. Jako uznání jeho úsilí byl Niinistö téhož roku zvolen čestným předsedou EPP.

EPP měla sedm předsedů:

PořadíPortrétJménoObdobíStranaČlenský stát
1. +morejpg'>190x190pixelůLeo Tindemans (1922-2014)1976-1985CD&VBelgie
2. 136x136pixelůPiet Bukman (1934-2022)1985-1987CDANizozemsko
3. 167x167pixelůJacques Santer (narozen 1937)1987-1990CSVLucembursko
4. 191x191pixelůWilfried Martens (1936-2013)1990-2013CD&VBelgie
5. 180x180pixelůJoseph Daul (narozen 1947)2013-2019RepublikániFrancie
6. 160x160pixelůDonald Tusk (narozen 1957)2019-2022Občanská platformaPolsko
7. 160x160pixelůManfred Weber (narozen 1972)2022-CSUNěmecko
.

Platforma a manifest

Politický manifest a platforma

Manifest zdůrazňuje:

* Svoboda jako ústřední lidské právo spojené s odpovědností * Úcta k tradicím a spolkům * Solidarita pomáhat potřebným, kteří by se zase měli snažit o zlepšení své situace * Zajištění solidních veřejných financí * Zachování zdravého životního prostředí * Subsidiarita * Pluralistická demokracie a sociálně tržní hospodářství

Manifest také popisuje priority EPP pro EU, včetně:

* Evropská politická unie * Přímá volba předsedy Evropské komise * Dokončení jednotného evropského trhu * Podpora rodiny, zlepšení vzdělání a zdraví * Posílení společné imigrační a azylové politiky a integrace přistěhovalců * Pokračování rozšiřování EU, posilování evropské politiky sousedství a zvláštních rámců vztahů pro země, které nemohou nebo nechtějí vstoupit do EU * Definování skutečně společné energetické politiky EU * Posílení evropských politických stran

Volební manifest

Jako ústřední součást své kampaně k evropským volbám v roce 2009 schválila EPP na svém kongresu ve Varšavě v dubnu téhož roku svůj volební program. Manifest požadoval:

* Vytváření nových pracovních míst, pokračující reformy a investice do vzdělávání, celoživotního učení a zaměstnanosti s cílem vytvořit příležitosti pro každého. * Vyhýbání se protekcionismu a koordinaci fiskálních a měnových politik. +more * Zvýšená transparentnost a dohled na finančních trzích. * Učinit Evropu lídrem na trhu zelených technologií . * Do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelné energie alespoň na 20 procent energetického mixu. * Flexibilita vstřícná k rodině pro pracující rodiče, lepší péče o děti a bydlení, fiskální politika vstřícná k rodině, podpora rodičovské dovolené. * Nová strategie k přilákání kvalifikovaných pracovníků ze zbytku světa, aby se evropské hospodářství stalo konkurenceschopnějším, dynamičtějším a více orientovaným na znalosti. EPP na svém kongresu ve Varšavě v roce 2009 podpořila Barrosa na druhé funkční období ve funkci předsedy Komise.

Krize Fidesz

Rozkol mezi stranou Fidesz - Maďarská občanská unie a vedením EPP nastal již v květnu 2018, kdy maďarští europoslanci zvolení za antikomunistický Fidesz protestovali proti účasti Jeana-Clauda Junckera na odhalení sochy levicového filosofa Karla Marxe v německém městě Trevír: „Marxistická ideologie vedla ke smrti desítek milionů lidí a zničila životy stovkám milionů osob, (. ) Oslava jejího zakladatele je výsměchem jejich památce. +more“.

Obavy, že maďarská vládní strana Fidesz a její vůdce Viktor Orbán podkopávají právní stát v Maďarsku, způsobily rozkol v EPP před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Na jedné straně se EPP léta zdráhala zabývat se postojem Fideszu proti právnímu státu, vyjádřeným v jednání Evropského parlamentu podle článku 7. +more Na druhé straně předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, prominentní člen EPP, prohlásil: „Domnívám se, že pro Fidesz není místo v Evropské lidové straně“. Orbánovy kampaně zaměřené na miliardáře George Sorose a Jeana-Claude Junckera přinesly názory, které zpochybňovali snahu EPP dosadit svého vedoucího kandidáta Manfreda Webera jako příštího předsedy Evropské komise.

Po letech odkládání rozhodnutí o otázce Fideszu byla EPP nakonec nucena problém řešit dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, protože 13 rozhořčených členských stran požádalo o vyloučení maďarské strany z EPP kvůli její billboardové kampani Jean-Claude Juncker. 190 ze 193 delegátů EPP podpořilo 20. +more března 2019 společnou dohodu s Fideszem o částečném pozastavení členství. Podle ní byl Fidesz "až do odvolání" vyloučen ze schůzí EPP a interních voleb, ale zůstal ve skupině Evropské lidové strany Evropského parlamentu. Fidesz nakonec nesplnil svůj dřívější slib, že v případě penalizace opustí EPP.

V únoru 2020 prodloužila EPP pozastavení Fideszu na neurčito.

V dubnu 2020 vydalo třináct stran v rámci EPP společné prohlášení zaměřené na Donalda Tuska, ve kterém ho požádalo, aby Fidesz ze strany vyloučil. Tři dny před tím schválil maďarský parlament zákon, který vyhlásil v Maďarsku výjimečný stav a udělil premiérovi Viktoru Orbánovi právo vládnout dekrety.

Dne 3. března 2021 premiér Viktor Orbán oznámil, že Fidesz opustí skupinu EPP poté, co změnila svá vnitřní pravidla (aby umožnila suspendování a vyloučení více poslanců a jejich skupin), ačkoli Fidesz zůstal pozastaveným členem samotné EPP. +more Dne 18. března 2021 se Fidesz rozhodl opustit Evropskou lidovou stranu.

Členství

V rámci EPP existují tři druhy členských organizací: řádní členové, přidružení členové a pozorovatelé. Řádnými členy jsou strany ze států EU. +more Mají absolutní právo hlasovat ve všech orgánech EPP a ve všech záležitostech. Přidružení členové mají stejná hlasovací práva jako řádní členové s výjimkou záležitostí týkajících se struktury nebo politik EU. Těmito přidruženými členy jsou strany z kandidátských zemí EU a zemí ESVO . Pozorovatelské strany se mohou účastnit všech aktivit EPP a účastnit se kongresů a politických shromáždění, ale nemají žádná hlasovací práva.

Zvláštní status „podpůrného člena“ uděluje předsednictvo jednotlivcům a sdružením. Přestože nemají hlasovací právo, mohou být přizváni předsedou k účasti na jednání některých orgánů strany.

Plnohodnotné členské strany

ZeměČeský názevOriginální názevZkratkaWebPoslanecká sněmovna křeslaLegislativa horní komora SedadlaPostavení
Christen-Democratisch en VlaamsChristen-Democratisch en VlaamsCD&V[url=http://www. cdenv. +morebe/]cdenv. be[/url]12/1505/60Vláda
Les EngagésLes EngagésLE[url=http://www. lesengages. be/]lesengages. be[/url]5/1502/60Opozice
Demokraté za silné BulharskoДемократи за силна БългарияДСБ[url=https://web. archive. org/web/20120123140831/http://dsb. bg/bg/]dsb. bg[/url]7/2407/240Vláda
Svaz demokratických silСъюз на демократичните силиСДС[url=http://www. sds. bg/]sds. bg[/url]2/2402/240Opozice
Občané za evropský rozvoj BulharskaГраждани за европейско развитие на БългарияГЕРБ[url=http://www. gerb. bg/]gerb. bg[/url]59/24059/240Opozice
Hnutí "Bulharsko občanů"Движение "България на гражданите"ДБГ[url=http://grajdani. bg/]grajdani. bg[/url]0/2400/240Mimoparlamentní
KDU-ČSLKDU-ČSLKDU-ČSL[url=https://www. kdu. cz/]kdu. cz[/url]23/20012/81Vláda
TOP 09TOP 09TOP 09[url=https://www. top09. cz/]top09. cz[/url]14/2006/81Vláda
Konzervativní lidová stranaDet Konservative FolkepartiC[url=http://www. konservative. dk/]konservative. dk[/url]12/17912/179Opozice
Křesťanští demokratéKristendemokraterneK[url=http://www. kd. dk/]kd. dk[/url]1/1791/179Opozice
IsamaaIsamaaI[url=https://isamaa. ee/]isamaa. ee/[/url]12/10112/101Opozice
Strana národní koaliceKansallinen KokoomusKok. [url=http://www. kokoomus. fi/]kokoomus. fi[/url]38/20038/200Opozice
Křesťanští demokratéKristillisdemokraatitKD[url=https://www. kd. fi/]www. kd. fi[/url]5/2005/200Opozice
RepublikániLes RépublicainsLRhttps://www. republicains. fr/104/577148/348Opozice
Chorvatské demokratické společenstvíHrvatska demokratska zajednicaHDZ[url=http://www. hdz. hr/]hdz. hr[/url]62/15162/151Vláda
Keltský rodFine GaelFG[url=http://www. finegael. ie/]finegael. ie[/url]35/16015/60Vláda
Unie středuUnione di CentroUdC[url=http://www. udc-italia. it/]udc-italia. it[/url]1/4001/200Vláda
Lidová alternativaAlternativa PopolareAP[url=https://www. alternativapopolare. it/]www. alternativapopolare. it[/url]0/4000/200Mimoparlamentní
Forza ItaliaForza ItaliaFI[url=http://www. forzaitalia. it/]www. forzaitalia. it[/url]45/40018/200Vláda
Jihotyrolská lidová stranaSüdtiroler VolksparteiSVP[url=https://www. svp. eu/]www. svp. eu[/url]3/4002/200Opozice
Oblíbené pro ItáliiPopolari per l'ItaliaPpI[url=http://www. popolariperlitalia. org/]www. popolariperlitalia. org[/url]0/4000/200Mimoparlamentní
Trentinská tyrolská autonomní stranaPartito Autonomista Trentino TirolesePATT[url=https://www. patt. tn. it]www. patt. tn. it[/url]0/4000/200Mimoparlamentní
Demokratické shromážděníΔημοκρατικός ΣυναγερμόςΔΗ. ΣΥ. [url=http://www. disy. org. cy/]disy. org. cy[/url]18/5618/56Vláda
Svaz vlasti - Litevští křesťanští demokratéTėvynės sąjunga - Lietuvos krikščionys demokrataiTS-LKD[url=http://www. tsajunga. lt/]tsajunga. lt[/url]50/14150/141Vláda
JednotaVienotībaV[url=https://web. archive. org/web/20150117064508/http://www. vienotiba. lv/]vienotiba. lv[/url]9/1009/100Vláda
Křesťanskosociální lidová stranaChrëschtlech Sozial VolleksparteiCSV[url=http://www. csv. lu/]csv. lu[/url]21/6021/60Opozice
Křesťanskodemokratická lidová stranaKereszténydemokrata NéppártKDNP[url=http://kdnp. hu/]kdnp. hu[/url]17/19917/199Vláda
Nacionalistická stranaPartit NazzjonalistaPN[url=http://www. pn. org. mt/]pn. org. mt[/url]35/7935/79Opozice
Křesťanskodemokratická unie NěmeckaChristlich Demokratische Union DeutschlandsCDU[url=https://web. archive. org/web/20130218184444/http://www. cdu.

Přidružení členové

Demokratická strana Albánie (PDSh)

* Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana pro makedonskou národní jednotu (VMRO-DPMNE)

* Høyre (H)

* Srbská pokroková strana (SNS) * Aliance vojvodinských Maďarů (VMSZ/SVM)

* Centrum

Členové pozorovatele

Republikánská strana Arménie (HHK) * Právní stát (OEK) * Dědictví

* Běloruská křesťanská demokracie (BCD) * Sjednocená občanská strana Běloruska (AHP) * Hnutí za svobodu (MFF)

* Strana demokratické akce (SDA) * Chorvatská demokratická unie (HDZ BiH) * Strana demokratického pokroku (PDP) * Chorvatská demokratická unie 1990 (HDZ 1990)

* Spojené národní hnutí (UNM) * Evropská Gruzie

* Demokratická liga Kosova (LDK)

* Liberálně demokratická strana Moldavska (PLDM) * Strana platformy pro důstojnost a pravdu (PPDA) * Strana akce a solidarity (PAS)

* Demokratická Černá Hora (DCG) * Bosenská strana (BS)

* Křesťanská lidová strana (KrF)

* Sanmarinská křesťanskodemokratická strana (PDCS)

* Demokratická aliance * Evropská solidarita * Batkivshchyna (od roku 2008) * Sebevědomí (od roku 2019) * Ukrajinská demokratická aliance pro reformu (UDAR)

Bývalí členové

Běloruská lidová fronta (BNF), člen pozorovatel do roku 2017

* Centrum sociálních demokratů * Unie pro francouzskou demokracii * Rallye pro republiku * Unie pro lidové hnutí

* Chorvatská rolnická strana (HSS), člen do vystoupení v květnu 2019.

* Fidesz, pozastaveno od 20. března 2019. +more Odešel z EPP 18. března 2021. * Maďarské demokratické fórum, člen do 7. 9. 2009.

* Křesťanská demokracie * Italská lidová strana * Křesťanskodemokratické centrum * Sjednocení křesťanských demokratů * Italská obnova * Forza Italia * Unie demokratů pro Evropu * Lid svobody

* Demokratická strana (PD) * Demokratická liberální strana (PDL) * Křesťanskodemokratická národní rolnická strana (PNȚ-CD)

* Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana (SDKÚ-DS) * Most-Híd * Strana maďarské komunity

* Baskická nacionalistická strana * Lidově demokratická strana

* Strana spravedlnosti a rozvoje (pozorovatel)

* Lidové hnutí Ukrajiny (pozorovatel) * Naše Ukrajina (pozorovatel)

* Konzervativní strana (podskupina Evropských demokratů)

Správa

EPP se řídí nařízením EU č. 1141/2014 o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a na její činnost dohlíží Úřad EU pro evropské politické strany a evropské politické nadace.

Předsednictvo

Předsednictvo je výkonným orgánem strany. Rozhoduje o obecných politických směrech EPP a předsedá jejímu politickému shromáždění. +more Předsednictvo se skládá z prezidenta, deseti místopředsedů, čestných předsedů, generálního tajemníka a pokladníka. Předseda skupiny ELS v Evropském parlamentu, předsedové Komise, Parlamentu a Rady a vysoký představitel (pokud jsou členem členské strany ELS) jsou všichni místopředsedové z moci úřední . Předseda EPP Manfred Weber Od 1. června 2022 je předsednictvo EPP (místopředsedové v pořadí hlasů obdržených na kongresu EPP v Rotterdamu):.

* Manfred Weber - předseda (poslanec, předseda skupiny EPP) * Thanasis Bakolas - generální tajemník * Mariya Gabriel - místopředsedkyně (komisařka EU) * Esther de Lange - místopředsedkyně (EP) * Johannes Hahn - místopředseda (komisař EU) * Siegfried Mureşan - místopředseda (EP) * Dubravka Šuica - místopředsedkyně (komisařka EU) * Petteri Orpo - viceprezident (šéf Kokoomus, bývalý ministr financí) * David McAllister - viceprezident (poslanec, bývalý ministr-prezident) * Andrzej Halicki - místopředseda (EP) * Antonio Tajani - místopředseda (poslanec, bývalý předseda Evropského parlamentu, bývalý místopředseda Komise) * Esteban González Pons - místopředseda (EP) * Paulo Rangel - pokladník (MEP) * Ursula von der Leyenová - místopředsedkyně z moci úřední (předsedkyně Evropské komise) * Roberta Metsolaová - místopředsedkyně z moci úřední (předsedkyně Evropského parlamentu) * Sauli Niinistö - čestný prezident (prezident Finska)

Politické shromáždění EPP

Politické shromáždění definuje politické pozice EPP mezi kongresy a rozhoduje o žádostech o členství, politických směrech a rozpočtu. Politické shromáždění se skládá z určených delegátů členských stran EPP, přidružených stran, členských sdružení a dalších přidružených skupin. +more Politické shromáždění se schází nejméně třikrát ročně.

Kongres

Kongres je nejvyšším rozhodovacím orgánem EPP. Skládá se z delegátů členských stran, sdružení EPP, poslanců Evropského parlamentu ze skupiny EPP, předsednictva EPP, národních předsedů stran a vlád a evropských komisařů, kteří patří k členské straně, přičemž počty delegátů jsou váženy podle podílu EPP na Poslanci Evropského parlamentu a jednotliví delegáti volení členskými stranami podle pravidel členských stran.

Podle stanov EPP se Kongres musí scházet jednou za tři roky, běžně se však schází i v letech voleb do Evropského parlamentu (každých pět let) a byly svolávány i mimořádné kongresy. Kongres volí předsednictvo EPP každé tři roky, rozhoduje o hlavních politických dokumentech a volebních programech a poskytuje platformu pro předsedy vlád a stranické vůdce EPP.

Aktivity v rámci strany

Summit

Lídři EPP se na summitu EPP setkávají několik hodin před každým zasedáním Evropské rady, aby formulovali společné postoje. Pozvánky zasílá předseda EPP a mezi účastníky jsou kromě členů předsednictva EPP všichni prezidenti a předsedové vlád, kteří jsou členy Evropské rady a patří k EPP; předsedové Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady a také vysoký představitel pro zahraniční věci za předpokladu, že patří k EPP; místopředsedové vlády nebo jiní ministři v případech, kdy předseda vlády země nepatří k členské straně EPP; a kde žádná členská strana EPP není součástí vlády, vůdci hlavní opoziční strany EPP.

Ministerská setkání

Po vzoru summitu EPP strana také organizuje pravidelná ministerská setkání EPP před každým zasedáním Rady Evropské unie , kterých se účastní ministři, náměstci ministrů, státní tajemníci a poslanci EP v konkrétní oblasti politiky:

* Obecné záležitosti * Zahraniční styky * Ekonomika a finance * Domácí aféry * Spravedlnost * Obrana * Zaměstnanost a sociální věci * Průmysl * Zemědělství * Energie * Prostředí

Další aktivity

EPP také organizuje ad hoc pracovní skupiny k různým otázkám a také setkání se svými přidruženými členy v Evropské komisi . Rovněž zve jednotlivé komisaře na schůzky vrcholných schůzek EPP a na ministerská zasedání EPP.

Po změnách nařízení EU, které upravuje eurostrany v roce 2007, je EPP, stejně jako ostatní evropské politické strany, odpovědná za organizování celoevropské kampaně k evropským volbám každých pět let. Podle Lisabonské smlouvy musí strany představit kandidáty na předsedu Evropské komise, ale EPP to již učinila tím, že v dubnu 2009 podpořila José Manuela Barrosa na druhé funkční období.

V roce 2014 proběhla první plnohodnotná kampaň EPP před evropskými volbami téhož roku. Strana nominovala bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera jako svého kandidáta na předsedu Evropské komise a vedla celoevropskou kampaň v koordinaci s národními kampaněmi všech svých členských stran.

Aktivity v rámci institucí EU

Od prosince 2019 bude EPP předsedat Evropské komisi s Ursulou von der Leyenová (CDU).

Přehled institucí Unie

InstitucePočet sedadel
Evropský parlament187/705
Výbor regionů125/350
Evropská komise10/27
Evropská rada (hlavy států a vlád)7/27
Rada Evropské unie (ministři vlád států)11/27

Evropská komise

Po vítězství EPP ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byla Ursula von der Leyen nominována EPP předsedkyní Komise . Byla schválena Evropskou radou a zvolena absolutní většinou v Evropském parlamentu. +more Dne 1. prosince 2019 se von der Leyenova komise oficiálně ujala úřadu. Zahrnuje 10 funkcionářů EPP z celkového počtu 27 komisařů.

StátPortrétKomisařPortfolioPolitická strana
Německo160x160pixelůUrsula von der LeyenováPrezidentkaCDU
Lotyšsko168x168pixelůValdis DombrovskisVýkonný viceprezident - ​​Ekonomika, která pracuje pro lidi, obchodJednota
Chorvatsko160x160pixelůDubravka ŠuicaViceprezidentka - ​​Demokracie a demografieHDZ
Řecko177x177pixelůMargaritis SchinasViceprezident - ​​Propagace evropského způsobu životaND
Rakousko180x180pixelůJohannes HahnKomisař pro rozpočet a správuÖVP
Irsko184x184pixelůMairead McGuinnessKomisařka pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhůFG
Bulharsko150x150pixelůMarija GabrielováKomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládežGERB
Kypr166x166pixelůStella KyriakidesováKomisařka pro zdraví a bezpečnost potravinDISY
Rumunsko155x155pixelůAdina-Ioana VăleanováKomisařka pro dopravuPNL
Maďarsko155x155pixelůOlivér VárhelyiKomisař pro sousedství a rozšířeníEPP (Nezávislý na národní úrovni, ale přidružený k EPP na úrovni EU)
.

Evropský parlament

EPP má v Evropském parlamentu největší skupinu. V současné době má v Evropském parlamentu 182 poslanců a jejím předsedou je německý europoslanec Manfred Weber.

V každých volbách do Evropského parlamentu jsou kandidáti zvolení na listinách členských stran EPP povinni vstoupit do skupiny EPP v Evropském parlamentu.

Skupina EPP zastává pět ze čtrnácti místopředsedů Evropského parlamentu.

Evropská rada

EPP má 10 z 27 hlav států nebo předsedů vlád EU, kteří se účastní summitů EPP v rámci přípravy Evropské rady (k říjnu 2021):

Členský státPortrétZástupceTitulPolitická stranaČlen Rady od r
Rakousko+more2020_(49351572787)_(cropped). jpg'>160x160pixelůKarl NehammerKancléřÖVP6. prosince 2021
Chorvatsko200x200pixelůAndrej PlenkovićPremiérHDZ19. října 2016
Kypr180x180pixelůNicos AnastasiadesPrezidentDISY28. února 2013
Řecko171x171pixelůKyriakos MitsotakisPremiérND8. července 2019
Lotyšsko163x163pixelůArturs Krišjānis KariņšPremiérJednota23. ledna 2019
Litva144x144pixelůIngrida ŠimonytėPremiérkaEPP11. prosince 2020
Rumunsko166x166pixelůKlaus IohannisPrezidentPNL21. prosince 2014
Švédsko160x160pixelůUlf KristerssonPremiérM18. října 2022
.

Aktivity mimo Evropskou unii

Ve třetích zemích

Prostřednictvím svých přidružených a pozorovatelských stran má EPP pět hlav států nebo vlád v zemích mimo EU:

StátPortrétzástupciTitulPolitická stranaOd té doby u moci
Srbsko161x161pixelůAleksandar VučićPrezidentSNS31. +more května 2017
Srbsko160x160pixelůAna BrnabićPremiérkaSNS29. června 2017
Bosna a Hercegovina179x179pixelůŠefik DžaferovićBosniak Člen předsednictvíSDA20. listopadu 2018
Moldavsko181x181pixelůMaia SanduPrezidentkaPAS24. prosince 2020
Moldavsko143x143pixelůNatalia GavrilițaPremiérkaPAS6. srpna 2021
.

V Radě Evropy

Skupina EPP v Parlamentním shromáždění Rady Evropy hájí svobodu projevu a informací, jakož i svobodu pohybu myšlenek a náboženskou toleranci. Prosazuje princip subsidiarity a místní autonomie, jakož i obranu národnostních, sociálních a jiných menšin. +more Skupinu EPP/CD vede Aleksander Pociej, člen Polské občanské platformy.

Skupina EPP/CD zahrnuje také členy ze stran, které se samotnou EPP nesouvisí, včetně členů Vlastenecké unie (Lichtenštejnsko), Strany progresivních občanů (Lichtenštejnsko) a Národní a demokratické unie (Monako).

V Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

„Skupina EPP a podobně smýšlející skupiny“ v Parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je nejaktivnější politickou skupinou v tomto orgánu. Skupina se pravidelně schází a prosazuje postoje EPP. +more Členové skupiny EPP se rovněž účastní volebních monitorovacích misí OBSE.

Skupině předsedá Walburga Habsburg Douglas (Švédsko) a jejími místopředsedy jsou Consiglio Di Nino (Kanada), Vilija Aleknaitė Abramikiene (Litva), Laura Allegrini (Itálie) a George Tsereteli (Gruzie).

Skupina rovněž zahrnuje členy stran, které nejsou spřízněny s EPP, ale tvoří „stejně smýšlející“ strany. Mezi nimi jsou členové Vlastenecké unie (Lichtenštejnsko), Unie pro knížectví (Monako), Konzervativní strany (Spojené království), Konzervativní strany Kanady a Republikánské strany (USA).

V Severoatlantické alianci

EPP je také přítomná a aktivní v Parlamentním shromáždění Severoatlantické aliance (NATO) a tvoří zde skupinu „EPP a přidružení členové“. Vede ji německý politik CDU Karl Lamers, který je také současným předsedou Shromáždění. +more Skupina také zahrnovala členy Konzervativní strany Kanady a Republikánské strany (USA), ale nyní jsou členy konzervativní skupiny.

Vztahy se Spojenými státy

EPP má úzké vztahy s Mezinárodním republikánským institutem (IRI), organizací financovanou vládou USA zejména za účelem podpory demokracie a demokratizace. EPP a IRI spolupracují v rámci Evropské iniciativy partnerství.

Globální sítě

EPP je evropským křídlem dvou globálních středopravých organizací, Mezinárodní demokratická unie (IDU) a Křesťanskodemokratická internacionála (CDI).

Martens Center

Po revizi nařízení EU, které upravuje evropské politické strany v roce 2007 a které umožňuje vytváření evropských nadací přidružených k eurostranám, založila EPP v témže roce svou oficiální nadaci/think tank Centrum pro evropská studia (CES), které bylo později přejmenován jako Martens Center. Jeho členy jsou všechny hlavní národní think-tanky a nadace přidružené k členským stranám EPP: Nadace Konrada Adenauera (CDU), Nadace Hannse Seidela (CSU), Nadace pro analýzu a sociální studia (PP), Institut Constantinose Karamanlise pro Demokracie (ND), Nadace Jarla Hjalmarsona (MOD), Politická akademie Rakouské lidové strany (ÖVP), Institut pro křesťansko-demokratickou politiku (KDU-ČSL), TOPAZ (TOP 09) a další. +more Během volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009 spustilo středisko webový modul kampaně tellbarroso. eu na podporu Jose Manuela Barrosa, kandidáta EPP na znovuzvolení předsedou Komise.

V roce 2014 na počest Wilfrieda Martense - zesnulého prezidenta EPP, který také CES založil - změnil svůj název na Martens Center.

Současným prezidentem Martensova centra je bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Evropská lidová strana (politická skupina)

* Evropský parlament * Evropská politická strana * Politická skupina Evropského parlamentu

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100723154142/http://www. epp. eu/index. asp]Oficiální stránky EPP[/url] * [url=http://www. euroskop. cz/8625/sekce/evropska-lidova-strana/]Euroskop. cz - Evropská lidová strana[/url].

Kategorie:Evropské politické strany Kategorie:Křesťanskodemokratické strany Kategorie:Liberálně konzervativní strany Kategorie:Politické strany založené roku 1976 Kategorie:Křesťanskodemokratické strany v Evropě

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top