Jihotyrolská lidová strana

Technology

12 hours ago

Author

Jihotyrolská lidová strana (německy Südtiroler Volkspartei, zkratka SVP) je italská regionální politická strana působící v autonomní provincii Jižní Tyrolsko. Od svého založení roku 1945 reprezentuje německojazyčnou a ladinskojazyčnou většinu (přibližně 70-75 procent populace). V provincii je naprosto dominantní politickou stranou.

V letech těsně po druhé světové válce fakticky prosazovala připojení k Rakousku, později se ale od těchto stanovisek distancovala. Nyní prosazuje širokou autonomii a chce být umírněnou stranou, odproštěnou od extrémních postojů.

Historie

Území Jižního Tyrolska připadlo roku 1919 Saintgermainskou smlouvou Itálii. Na novém teritoriu nicméně naprostá většina obyvatel mluvila německy (v současnosti se jedná asi o 70%). +more V létech po připojení k Itálii hájilo zájmy tyrolských Němců uskupení Deutsche Verband. Za fašistického režimu ale byla demokratická činnost potlačena.

V květnu 1945, poté, co území Jižního Tyrolska osvobodila spojenecká vojska, založil podnikatel Erich Ammon Jihotyrolskou lidovou stranu jako novou reprezentantku německé a ladinské menšiny. Ammonova skupina pocházela z antifašistického prostředí tzv. +more dableiberů, neboli jihotyrolských Němců, kteří ve třicátých letech odmítli nabídku nacistického Německa na emigraci. Nová strana si dala za cíl nejprve vybojovat zpět menšinová práva, která jim byla za Mussoliniho vlády odepřena. To bylo realizováno v roce 1946 dohodou mezi Itálií a Rakouskem. V delším časovém horizontu SVP usilovala o právo na sebeurčení, fakticky tedy připojení k Rakousku nebo nezávislost. Záhy však strana opustila separatismus a zaměřila se na autonomii regionu.

Přijetím ústavního zákona roku 1948 byla vytvořen autonomní region Tridentsko-Horní Adiže/Jižní Tyrolsko, který se skládal ze dvou autonomních provincií Tridentsko a Jižní Tyrolsko. Výsledné správní uspořádání ale jihotyrolské politiky neuspokojilo. +more Pravomoci provincií totiž byly malé a o podstatných záležitostech rozhodovaly správní orgány celého regionu, ve kterých byli kvůli zcela italskému Tridentsku německojazyční zástupci v menšině.

V padesátých a šedesátých letech Jižní Tyrolsko zažívalo politicky bouřlivé období. Provincii sužovala hospodářská krize, jejíž řešení prostřednictvím transformace ekonomiky Italové v Radě regionu zamítli. +more Postupně se začaly objevovat odbojové skupiny, jež vedly sabotážní akce proti infrastruktuře (možné bylo i zapojení členů SVP). Kvůli ekonomickým potížím a malým pravomocím provincie organizovala SVP mohutné protesty. Časem také začaly odbojové skupiny sahat k násilí.

Napětí v oblasti se definitivně uvolnilo roku 1972, kdy byly regionu uděleny další pravomoci, a jejich výkon zároveň převážně přenesen na jednotlivé provincie. Od té doby zažívá Jižní Tyrolsko pod vládou SVP ekonomický růst a dnes je jednou z nejbohatších částí Itálie.

Roku 1993 SVP vstoupila do Evropské lidové strany.

Hospodářské problémy italského jihu v letech po krizi 2008 částečně oživily téma samostatnosti, se kterým tehdy koketovali i někteří politici SVP.

Ve volbách do zemského sněmu roku 2013 strana poprvé ztratila absolutní většinu mandátů.

Ve druhé polovině dvacátého století Jihotyrolská lidová strana spolupracovala s celostátní Křesťanskou demokracií. Od jejího zániku v devadesátých letech obvykle v parlamentních volbách kandiduje za Středolevicovou koalici. +more Po zemských volbách 2018, kdy nedosáhla na většinu ani se svým tradičním spojencem, Demokratickou stranou, však utvořila koalici s místní pobočkou Ligy severu.

Volební výsledky

Zemský sněm Jižního Tyrolska

Volby	Hlasy	Mandáty	Pozice
Abs.	%	Abs. +more	±
1948	107 249	67. 6	left	13	1.
1952	112 602	64. 8	left	2	1.
1956	124 165	64. 4	left	0	1.
1960	132 351	63. 9	left	0	1.
1964	134 188	61. 3	left		1.
1968	137 982	60. 7	left	0	1.
1973	132 186	56. 4	left		1.
1978	163 502	61. 4	left	1	1.
1983	170 125	59. 4	left	1	1.
1988	184 717	60. 4	left	0	1.
1993	160 186	52. 0	left	3	1.
1998	171 820	56. 6	left	2	1.
2003	167 353	55. 6	left	0	1.
2008	146 545	48. 1	left	3	1.
2013	131 236	45. 7	left	1	1.
2018	119 108	41. 9	left	2	1.
2023	97 092	34. 5	left	2	1.

Poslanecká sněmovna

Volby	Hlasy	Mandáty
Abs.	%	Abs. +more	±
1948	124 243	0. 5	left	3
1953	122 474	0. 5	left	0
1958	135 491	0. 5	left	0
1963	135 457	0. 4	left	0
1968	152 991	0. 5	left	0
1972	153 674	0. 5	left	0
1976	184 375	0. 5	left	0
1979	204 899	0. 6	left	0
1983	184 940	0. 5	left	0
1987	202 022	0. 5	left	0
1992	198 447	0. 5	left	0
1994	231 842	0. 6	left	0
1996	156 708	0. 4	left	0
2001	200 059	0. 5	left	0
2006	182 704	0. 5	left	0
2008	147 718	0. 4	left	1
2013	146 804	0. 4	left	2
2018	134 651	0. 4	left	0
2022	117 010	0. 4	left

Senát

Volby	Hlasy	Mandáty
Abs.	%	Abs. +more	±
1948	94 406	0. 4	left	3
1953	107 139	0. 4	left	0
1958	120 068	0. 5	left	0
1963	112 023	0. 4	left	0
1968	131 071	0. 5	left	0
1972	113 452	0. 4	left	0
1976	158 584	0. 5	left	0
1979	172 582	0. 6	left	0
1983	157 444	0. 5	left	0
1987	171 539	0. 5	left	0
1992	168 113	0. 5	left	0
1994	217 137	0. 7	left	1
1996	178 425	0. 6	left	1
2001	126 177	0. 4	left	1
2006	117 495	0. 5	left	0
2008	98 948	0. 4	left	0
2013	97 141	0. 4	left	1
2018	128 282	0. 4	left	1
2022	116 003		left

Evropský parlament

Volby	Hlasy	Mandáty
Abs.	%	Abs. +more	±
1979	196 373	0. 6	left	1
1984	198 220	0. 6	left	0
1989	172 383	0. 5	left	0
1994	202 668	0. 6	left	0
1999	156 005	0. 5	left	0
2004	146 357	0. 5	left	0
2009	143 509	0. 5	left	0
2014	138 037	0. 5	left	0
2019	142 185	0. 5	left	0