Cesko.wiki Evropská silnice
Author
Albert FloresČeská značka IS17 „Silnice pro mezinárodní provoz“ Evropská mezinárodní silnice (někdy též nepřesně označována jako eurosilnice; zkráceně E-silnice, anglicky E-road) je silnice či dálnice zařazená do evropské sítě mezinárodních silnic. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s bílým číslem, standardně ve formátu Exx, v některých zemích s mezerou nebo spojovníkem (např. E-20).
Velká většina evropských silnic vede přes území více států, což byl hlavní účel jejich založení, kterým je přehledné očíslování hlavních silničních tahů na kontinentě. Evropské silnice se dělí na silnice 1. +more třídy (páteřní a mezilehlé) a silnice 2. třídy (odbočné a propojovací). Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích, ale zpravidla jsou evropské silnice vedeny po silnicích nejvyšší kategorie. Vzhledem k tomu, že slouží primárně pro dálkový tranzit, je snaha je v co nejvyšší míře vést po dálnicích nebo rychlostních silnicích a mimo obytnou zástavbu.
Síť E-silnic prochází všemi evropskými státy kromě některých ostrovních a ministátů (Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Malta, Monako, San Marino, Vatikán). Původně nezahrnovala ani Albánii, která se k systému připojila až roku 2000. +more Na východě síť přesahuje poměrně hluboko do Asie, zejména do bývalých sovětských republik na Kavkaze a ve Střední Asii, pokrývá také celé Turecko včetně jeho asijské části. Zde na ně někdy navazují mezinárodní silnice systému asijských dálnic (AH) nebo mašrecké silnice (M). Asijská síť se s evropskou částečně překrývá. 500x500pixelůPřes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic, z toho čtyři páteřní (E50, E55, E65 a E75), pět mezilehlých a čtyři doplňkové. Jedna z nich (E551) vede pouze českým územím.
Číslování E-silnic má pevný systém založený na síti severojižních a západovýchodních páteřních silnic (podrobněji níže). Za ideálních podmínek by byla pravoúhlá, její podoba je ale ovlivněna geografickými podmínkami (moře, pohoří, státní hranice) a rozmístěním metropolí. +more Proto zejména páteřní silnice nejsou vždy nejkratší nebo nejrychlejší spojnicí svých koncových bodů, ale jsou trasovány tak, aby propojovaly více hlavních měst.
Komunikace, po kterých se vedou evropské silnice, musejí splňovat přísnější parametry než běžné silnice první třídy; to se týká především rekonstrukcí a novostaveb silnic. Přednostně jsou evropské trasy vedeny po dálnicích a rychlostních silnicích. +more Oficiální trasování má ale zároveň jistou setrvačnost, takže po vybudování dálnice podél dosavadní staré silnice je E-číslo často ještě řadu let vedeno a značeno po ní, případně je číslo přeznačeno v terénu, aniž by byla změna ještě formálně schválena.
Síť mezinárodních silnic má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se o systém vytvořený Evropskou unií, existoval již před jejím založením. +more Používané číslování se od národního číslování odlišuje předponou „E-“ (E01 a výše). Ve většině evropských zemí mají mezinárodní silnice zároveň své vnitrostátní číslo. V několika zemích (Švédsko, Norsko, Belgie) však mezinárodní označení slouží jako jediné číslo a žádné jiné se nepoužívá. Naopak v některých jiných zemích (např. Spojené království) je evropské číslování prakticky ignorováno a na značkách se vůbec neuvádí.
Varianty značení v různých zemích
Evropské silnice bývají v jednotlivých zemích značeny poněkud odlišně podle místního standardu (tvar a velikost tabulky, odstín, font písma, oddělovač písmene a čísla), vždy je ale dodrženo pravidlo zeleného pozadí a bílého textu. Soubor:Tabliczka E1. +moresvg|Obecné označení silnice E1 Soubor:Tabliczka E01. svg|Obecné označení silnice E1 s vloženou nulou Soubor:E-01 euroroute IE. png|Označení silnice E1 v Irsku Soubor:E01-PT. svg|Označení silnice E1 v Portugalsku Soubor:ESP E-1. svg|Označení silnice E1 ve Španělsku Soubor:Route européenne 5. svg|Označení silnice E5 ve Francii Soubor:Riksvei E 6. svg|Označení silnice E6 v Norsku Soubor:BE-E40. svg|Označení silnice E40 v Belgii Soubor:Riksvei E 45. svg|Označení silnice E45 ve Švédsku Soubor:E47-DK. svg|Označení silnice E47 v Dánsku Soubor:European Road 47 number DE. svg|Označení silnice E47 v Německu Soubor:E50-RUS. svg|Označení silnice E50 v Rusku Soubor:E50-UA. svg|Označení silnice E50 v Ukrajině Soubor:E55-AT. svg|Označení silnice E55 v Rakousku Soubor:E67-LT. svg|Označení silnice E67 v Litvě Soubor:E67-LV. svg|Označení silnice E67 v Lotyšsku Soubor:E67-PL. svg|Označení silnice E67 v Polsku Soubor:E70-RO. svg|Označení silnice E70 v Rumunsku Soubor:E71-HR. svg|Označení silnice E71 v Chorvatsku Soubor:E90-IT. svg|Označení silnice E90 v Itálii Soubor:E90-TR. png|Označení silnice E90 v Turecku.
Systém číslování
Systém číslování mezinárodních silnic vznikal od 60. let, přesněji byl definován v roce 1975 komisí UNECE a původně měl v seznamu jen několik desítek čísel, později rozšířených zhruba na stovku. +more V té době českým územím procházely např. silnice E7, E12 nebo E14, a neexistovaly tzv. spojovací trasy (2. třída). Koncem 80. let 20. století prošel systém zásadní změnou, seznam se rozrostl, byl celý přepracován a nyní má tuto podobu: * Páteřní a mezilehlé silnice, nazývané silnice 1. třídy, mají jedno- nebo dvojciferná čísla (E1 až E99). Silnice číslo 1 až 9 jsou někdy uváděny s předřazenou nulou (E01 atd. ) * Odbočné, propojovací a připojovací silnice, nazývané silnice 2. třídy, mají vždy trojciferná čísla (E130 až E999, avšak mimo řadu E001 až E129, viz níže). * Páteřní silnice ve směru sever-jih (tedy přibližně ve směru poledníků) mají dvojciferná čísla končící číslicí 5. Tato čísla směrem k východu narůstají o 10. V oblasti pobřeží Atlantiku tedy vede první severojižní E05 a čím dále na východ se čísla zvyšují (E15, E25 atd. ). * Páteřní silnice ve směru západ-východ (tedy přibližně ve směru rovnoběžek) mají vždy dvojciferná čísla končící číslicí 0, která směrem k jihu narůstají o 10. V polárních oblastech Skandinávie vede nejsevernější E10, zatímco u Středozemního moře na jihu Evropy E90. * Mezilehlé silnice mají dvojciferná lichá (sever-jih) a dvojciferná sudá (západ-východ) čísla s hodnotou v intervalu daném čísly páteřních silnic, mezi nimiž se nacházejí. Například sudá silnice E48 musí začínat anebo převážně vést mezi silnicemi E40 a E50 a např. lichá E49 mezi E45 a E55. * Silnice 2. třídy mají vždy trojciferná čísla: první cifru mají shodnou s první cifrou nejbližší páteřní silnice severně od ní (např. E40), druhou cifru shodnou s první cifrou nejbližší páteřní silnice západně od ní (např. E65) a třetí cifru řadovou. Touto kombinací vznikne např. E461, E462 až E469. U silnic 2. třídy není určen směr podle poledníků nebo rovnoběžek.
Jelikož dvouciferná čísla pro severojižní silnice byla vyčerpána již na západním okraji Ruska, nebylo zde možné dodržet výše popsaná pravidla číslování. Proto zde systém pokračuje výjimečně i nad 100: * Silnice 1. +more třídy ve směru sever-jih situované východně od silnice E99 mají trojciferná lichá čísla od 101 do 129. Páteřní vždy E105, E115 a E125. Pro mezilehlé silnice platí pravidla popsaná v odstavcích výše, tedy např. E107, E127 apod. * Silnice 2. třídy situované východně od E99 mají trojciferná čísla začínající vždy 0-, od 001 do 099 (např. E001, E019).
Výjimky
Dvě evropské silnice první třídy, jmenovitě E47 a E55, zůstávají ve Švédsku a Norsku označeny starými čísly, E6, resp. E4. +more Tyto výjimky byly uděleny, aby se ušetřily enormní výdaje, které by si výměna značek na těchto mimořádně dlouhých úsecích vyžádala. Od Dánska na jih jsou však tyto silnice označeny novými čísly. Nové označení se vztahuje i na ostatní evropské silnice ve Skandinávii, většinou se ale jedná o nízká sudá čísla, takže výjimka E4 a E6 nepůsobí v tomto kontextu rušivě. * Silnice E63 a E67 jsou trasovány převážně východně od páteřní silnice E75 (E67 dokonce zčásti i východně od E85). * Silnice E82 se oproti pravidlu celá nachází mezi silnicemi E70 a E80.
Zvláštnosti
Na trasování některých silnic měla vliv existence tzv. Železné opony, která omezovala prostupnost státních hranic mezi Západem a Východem. +more Nebylo žádoucí, aby dálková trasa překračovala Železnou oponu víckrát než jednou, a pokud to bylo možné, vedla celá buď západní, nebo východní částí Evropy. Nejvýraznějším příkladem je silnice E65, která z Prahy do Chorvatska místo kratší cesty přes Vídeň vede oklikou výhradně tehdejšími státy východního bloku (přes Slovensko a Maďarsko). U mezilehlých silnic tato snaha nebyla tak důsledná, takže některé přecházely z jedné na druhou stranu opakovaně, např. E59 (Československo - Rakousko - Jugoslávie). * Přes Albánii se až do pádu komunistického režimu nedalo projíždět. Proto Albánie do tohoto systému nebyla vůbec zařazena a tudy směrované páteřní evropské silnice E65 a E80 byly trasovány složitou oklikou. Ačkoliv se Albánie roku 2000 k evropskému číslování silnic připojila a bylo by možné tyto trasy zkrátit vedením přes její území, přečíslování bylo vyhodnoceno jako příliš nákladné. Přes Albánii tak bylo pouze zavedeno několik evropských silnic 2. třídy, v terénu navíc neoznačených. * Především páteřní silnice často přecházejí i přes moře, obvykle tak, že úsek skončí v nějakém přístavu a číslo pokračuje od protějšího pobřeží dál. Většinou existuje reálné trajektové spojení mezi těmito body, ale jsou i situace, kdy mezi konci úseků určité E-silnice žádná pravidelná doprava provozována není a řidiči musí úsek objet nebo využít spojení odjinud. * Některé evropské trasy jsou z různých, často historických důvodů slepě ukončeny na hraničním přechodě nebo v nějakém městě a nepokračují dál, i když silnice dál vede. Např. E675 nebo E761. * Čísla E2 a E93 nejsou vůbec použita. * Silnice E13, E24 a E32 procházejí pouze Spojeným královstvím, kde E-silnice obecně nejsou nijak značeny, takže tato čísla se v terénu také nevyskytují. * Silnice E31 a E33 byly původně označeny obráceně. Přečíslování E33 na E31 v Nizozemsku a Německu aplikováno bylo, zatímco na dosavadní E31 (nově E33) v Itálii označení zůstalo. Prakticky se tak E31 vyskytuje ve dvou různých částech Evropy, zatímco E33 není značena nikde. * Silnice E69 v nejsevernější části Norska je vůbec nejsevernější silnicí na světě zapojenou do silniční sítě. Původně mělo jít o koncovou část silnice E47 (viz výše Výjimky).
Staré číslování silnic
Do 80. let bylo číslování vedeno méně systematicky a méně rovnoměrně a koncentrovalo se na západní Evropu. +more Páteřní tahy se vyznačovaly jednociferným číslem a jednotlivé silnice byly trasovány přirozeně, bez snahy dodržovat poledníkový nebo rovnoběžkový směr. Na českém území byla síť číslovaných evropských silnic oproti dnešku podstatně řidší, v základu však existovala.
Silnice 1. třídy
V následujícím přehledu se pomlčkou (-) označuje silniční spojení mezi městy po souši (včetně mostu nebo podmořského tunelu). Třemi tečkami (…) se značí vedení trasy přes vodu, pokud existuje trajektové spojení (přímo nebo alespoň z dosažitelného přístavu). +more Nový odstavec znamená, že mezi úseky použitelné spojení neexistuje.
Páteřní silnice ve směru východ-západ
Mezilehlé silnice ve směru východ-západ
Páteřní silnice ve směru sever-jih
Mezilehlé silnice ve směru sever-jih
Páteřní silnice východně od E99
Silnice 2. třídy