František Maxmilián z Mansfeldu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

František Maxmilián z Mansfeldu (německy ; 22. listopadu 1639 Vídeň - 12. září 1692 Vídeň) byl rakouský a český šlechtic, hrabě z Mansfeld-Vorderortu, za vlády císaře Leopolda I. se uplatnil jako diplomat, později zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Eleonory Magdaleny. Byl majitelem panství Dobříš, kde založil tradici zpracování železné rudy.

Život

vlevo +morejpg|náhled|Dobříš_(zámek)|Zámek_Dobříš'>vlevo Byl nejstarším synem hraběte Bruna III. z Mansfeld-Vorderort-Bornstedtu (1576-1644) z katolické linie rodu a jeho druhé manželky hraběnky Marie Magdaleny z Thöring-Seefeldu (1616-1668), dcery svobodného pána Ferdinanda I. z Thöring-Seefeldu (1583-1622) a hraběnky Renáty ze Schwarzenberg-Hohenlandsbergu (1589-1630/1639).

Jeho mladší bratr Jindřich František I. (1640-1715), hrabě z Mansfeldu v Heldrungenu, říšský kníže, I. +more kníže z Fondi, byl generál-polní maršál císařské armády.

František Maxmilián vlastnil několik panství v Sasku-Anhaltsku a středočeské město Dobříš. V 50. +more letech 17. století založil u Dobříše železářskou huť (dnes obec Stará Huť), pro jejíž vznik zde byly dobré podmínky (výskyt železné rudy, dostatek dřeva v lesích a vhodné vodní zdroje). V roce 1675 obnovil císař Leopold I. městská privilegia Dobříše a o rok později nechal František Maxmilián opravit hrad Vargač. V podhradí na místě starších hospodářských budov byl postaven barokní zámek, jehož současná podoba je až výsledkem přestavby z poloviny 18. století.

Od mládí se uplatňoval jako dvořan a diplomat. V roce 1662 byl jmenován císařským komořím a v roce 1665 se stal členem říšské dvorní rady. +more Poté byl pověřen několika diplomatickými misemi, v roce 1667 byl císařským vyslancem u braniborského kurfiřta v Berlíně a v roce 1672 u saského kurfiřta v Drážďanech. V roce 1682 byl jmenován členem tajné rady a zároveň převzal čestný post kapitána císařské gardy trabantů. Nakonec byl v letech 1690-1692 nejvyšším hofmistrem císařovny Eleonory Magdaleny. V roce 1681 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.

František Maxmilián z Mansfeldu zemřel ve věku 52 let 12. září 1692 ve Vídni.

Manželství a rodina

František Maxmilián z Mansfeldu se oženil 25. listopadu 1663 ve Vídni s hraběnkou Marií Annou Alžbětou z Harrachu-Rohrau (1636-1698), vnučkou hraběte Karla z Harrachu (1570-1628), dcerou hraběte +more_z_Harrachu'>Karla Linharta I. (VII. ) z Harrachu-Rohrau (1594-1645) a hraběnky Marie Františky z Eggenbergu (1607-1679). Z manželství se narodilo sedm dětí:.

* František Josef Václav (28. září 1666 - 28. ledna 1667)

* syn (*/† 27. dubna 1668)

* Marie Markéta Františka (5. července 1669 - 8. listopadu 1672)

* František Hoyer Václav (10. července 1670 - 1676)

* Jindřich František August (28. srpna 1672 - 1674) * Karel František Adam Antonín hrabě z Mansfeld-Vorderortu (2. +more listopadu 1678, Vídeň - 19. července 1717, Praha), hrabě z Mansfeld-Vorderortu a od roku 1715 2. kníže z Fondi. 31. května 1703 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí Marií Eleonorou z Mansfeldu (16. října 1682 - 24. května 1747), dcerou svého strýce Jindřicha Františka z Mansfeldu.

* Marie Anna (18. března 1681- 1691)

Jeho syn a bratr byli povýšeni na říšská knížata.

Jeho pravnuk Josef Václav z Mansfeldu (12. září 1735 - 31. +more března 1780) zemřel při nehodě kočáru a jeho smrtí vymřela tato linie Mansfeldů po meči.

Odkazy

Reference

Literatura

Felix Stieve: [url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/ADB:Mansfeld,_Bruno_III. _Graf_von]Mansfeld, Graf Bruno III. [/url] [url=https://de. wikisource. org/wiki/ADB:Mansfeld,_Bruno_III. _Graf_von]von - Franz Maximilian Obersthofmeister der Kaiserin[/url]. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 20, Duncker & Humblot, Lipsko 1884, S. 221 f. * Hermann Größler: [url=https://de. wikisource. org/wiki/ADB:Mansfeld,_Grafen_von]Mansfeld, Grafen von[/url]. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 20, Duncker & Humblot, Lipsko 1884, S. 212-215. * Ludwig Ferdinand Niemann: Geschichte der Grafen von Mansfeld, S. 251, [url=http://books. google. de/books. id=NZBUAAAAcAAJ&pg=PA251]Digitální odkaz[/url] * Europäische Stammtafeln, Band III, Frank Baron Freytag von Loringhoven, 1976, Isenburg, W. K. Prinz von. 42. * Ottokar Wolfgang Aug. Picot de Peccaduc, Freiherr von Herzogenberg, Rodokmen, 2008, Verheecke, José. 80252.