Gościęcice

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Gościęcice je malá obec v okrese Strzelce-Drezdenko v Západopomořanském vojvodství v Polsku. Leží v historické oblasti Velkopolsko, poblíž řeky Obra. V obci žije přibližně 110 obyvatel. První zmínka o Gościęcicích pochází z roku 1281. Ve středověku byla osada součástí Braniborska a později Polského království. V průběhu dějin byla obec několikrát zasažena válečnými konflikty a požáry. Památkou je zde farní kostel sv. Vavřince, který byl postaven v 15. století a několikrát přestavován. V blízkosti obce se nachází přírodní rezervace Gościęcické jezero, která je významným útočištěm pro mnoho druhů ptáků.

Gościęcice je obec v Polsku. Nachází se v Dolnoslezském vojvodství v okrese Střelín. Leží 41 km jižně od Vratislavi a 4 kilometry jihovýchodně od Střelína, v těsném sousedství je Husinec.

Exulantská historie

Čeští evangelíci v první válce o Slezsko využili situace a emigrovali z náboženských důvodů do pruského Slezska, které v roce 1742 získal Friedrich II. +more Veliký. Prvním útočištěm exulantů se stal Münsterberg, poté (v roce 1749) tito běženci založili první dvě české osady - Friedrichův Tábor a Husinec. Již po dvou letech své existence byl Husinec přelidněný a hledalo se řešení. Teprve v roce 1764 získali husinečtí do dědičného pachtu blízký poplužní dvůr Mehltheuer, ale druhý poplužní dvůr Woisselwitz se jim získat nepodařilo. Vznikající kolonie byla pojmenována Nové Poděbrady, protože většina osadníků pocházela z Poděbradska a východních Čech. Královští úředníci a zeměměřiči rozdělili obec na tři části - Horní, Střední a Dolní Poděbrady - přičemž do Středních Poděbrad byla vklíněna část německé obce Mehltheuer.

Češi a Němci spolu vycházeli dobře. V Poděbradech byla postavena česká škola, do které docházely od roku 1830 i děti z Mehltheueru. +more Tak se stalo, že místo k poněmčení Čechů došlo k počeštění Němců. Když v roce 1873 mělo být vyučování v češtině ve všech školách pruského Slezska nahrazeno německým jazykem, bránili počeštění Němci z Mehltheueru svou českou mateřštinu, ale neuspěli.

Poděbradští patřili k farnosti v Husinci, kde byl kazatelem i Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského. O vlastního kazatele žádali marně. +more Po přelidnění Poděbrad potomci českých exulantů založili v roce 1802 ve své blízkosti další osadu Penč (Pentsch, Pęcz) a usazovali se i na jiných místech v okolí.

Na konci 2. světové války, v lednu 1945, byli Husinečtí i Poděbradští z vesnic evakuováni, v květnu se vraceli do válkou zničeného Husince a méně poškozených Poděbrad. +more Kvůli postoji polské strany k národnostním menšinám museli potomci českých exulantů doby pobělohorské polské území po válce opustit. Tato část Slezska připadla Polsku a Střelínsko bylo obsazeno dosídlenci z polského východu, kde byla hranice rovněž posunuta - ve prospěch Sovětského Svazu. V listopadu 1945, po komplikovaných mezistátních jednáních, proběhl jediný transport Čechů do českého pohraničí. Reemigranti ze Střelínska byli odděleně rozmístěni do obcí: Trpísty, Pernarec, Tři Sekery, Libavské údolí a Kynšperk nad Ohří. Mnozí z těch, kteří marně čekali na další transport, zvolili vystěhování do Německa, které jim nabídlo pomoc.

Zajímavosti

V Gościęcicach roste Kaštanovník setý (Castanea sativa), jedlý kaštan. V počtu větším než 170 stromů je největší skupinou svého druhu v Polsku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura

Marie Lárová a kol.: Návrat - Husinec, Poděbrady, české osady v pruském Dolním Slezsku, 2017. (Knihu prodává pouze obec Tři Sekery.)

Kategorie:Vesnice v okrese Strzelin Kategorie:Gmina Strzelin Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla založená roku 1764 Kategorie:Přejmenovaná sídla v Polsku

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top