Gęsiniec

Gęsiniec je ves v okrese Strzelin v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku. Leží cca 2 kilometry jižně od Střelína a 41 kilometrů jihozápadně od hlavního města regionu, Vratislavi. Husinec byl založen roku 1749 českými exulanty na místě bývalých poplužních dvorů. Byl pojmenován podle pravděpodobného rodiště Jana Husa. V listopadu 1749 zde stálo 32 nových českých domů, v září 1752 sto nových domů, 25 dalších bylo rozestavěno a pro stavbu dalších 25 domů chybělo dřevo. Když už kapacita Husince potomkům českých exulantů nestačila, založili si další kolonie - Nové Poděbrady, Penč... V roce 1802 část obyvatel přelidněného Husince odešla do nově zakládaného města Zelov. Ještě v roce 1945 se v Husinci mluvilo česky.

Po válce

Po skončení 2. světové války muselo Německo přenechat tuto část Slezska Polsku a do Husince přišli dosídlenci z polského východu, kde byla hranice rovněž posunuta ve prospěch Sovětského svazu. +more Češi museli z Polska odejít. V listopadu 1945, po komplikovaných mezistátních jednáních, proběhl jediný transport Čechů z oblasti Střelína do českého pohraničí. Ostatní lidé, kterým Poláci také zkonfiskovali majetek a oni marně čekali na další transport, utekli průběhem času k příbuzným do Německa nebo do Čech.

Práva menšiny

Dne 10. března 1947 došlo k podepsání polsko-československé smlouvy o „přátelství a vzájemné pomoci“ („przyjazni i pomocy wzajemnej“), kterou se obě strany zavázaly uznávat práva polské menšiny v Československu a české menšiny v Polsku. +more Dne 31. 07. 1947 bylo komisí uznáno na Střelínsku 741 lidí jako česká menšina a rozhodnutím z července 1948 bylo Čechům vráceno 192 objektů. Po vypálení české modlitebny v roce 1957 zůstalo v obci jen 30 česky hovořících osob.

Památky

V centrální části obce se nachází pomník připomínající obyvatele Husince, kteří padli v první světové válce. Na místě původní české modlitebny, která byla vypálena „neznámým pachatelem“ v roce 1957, stojí kostel, zmodernizovaný v 80. +more letech, který je užíván katolickou a evangelickou reformovanou církví. Při modernizaci tohoto místa byl starý český hřbitov u kostela srovnán se zemí a pokryt dlažbou. V Husinci se nachází „Český dům“, který patří Spolku Slováků v Polsku a slouží jako místo pro setkávání místních protestantů.

Významní rodáci

Narodil se zde slezský protestantský teolog Heřman z Tardy.

Kazatelé českého sboru

Václav Blanický (od založení-1754), Samuel Figulus (1754-1771), Jiří Daniel Mojžíš (1771-1809), Petr Ssikora (1811-1824), Josef z Tardy (1825-1874), Gustav Chlumský (1874-1910), Heinrich Duvinage (1910-1943), Benno Krause (1944-1946).

Samuel Figulus (2. 4. +more1724, Skoki-1771) byl vnuk Petra Figula Jablonského a pravnuk Jana Amose Komenského. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl až do své smrti.

Literatura

KÜHNE, Ditmar - STERIK, Edita (ed. ): Wenzeslaus Blanitzky: Geschichte der in Schlesien etablirten Hußiten, Königsberg 1763. +more Kulmbach 2001. * Letopisy památných událostí evang. křesťanské obce v Stroužném. Biblická Jednota Brno, 1930. Knižníce Biblické Jednoty, číslo 8. * Marie Lárová a kol. : Návrat - Husinec, Poděbrady, české osady v pruském Dolním Slezsku, 2017. (Knihu prodává pouze obec Tři Sekery. ).

Reference

Externí odkazy

[url=https://otik. zcu. +morecz/bitstream/11025/9691/1/Diplomova%20prace%20-%20Presidleni%20ceskych%20emigrantu%20z%20byvaleho%20nemeckeho%20Slezska%20do%20Ceskoslovenska%20po%202. %20svetove%20valce. pdf]Přesídlení do Československa[/url] *.

Kategorie:Vesnice v okrese Strzelin Kategorie:Gmina Strzelin Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla založená roku 1749