Helmut Kohl
Author
Albert FloresHelmut Josef Michael Kohl (3. dubna 1930 Ludwigshafen - 16. června 2017 Ludwigshafen) byl německý konzervativní politik, státník, dlouholetý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU). V letech 1969-1976 byl předsedou zemské vlády spolkové země Porýní-Falc. Od 1. října 1982 do 3. října 1990 byl kancléřem Západního Německa. Od 3. října 1990 do 27. října 1998 byl kancléřem sjednoceného Německa. Zasloužil se o rozvoj Spolkové republiky Německo a rozhodujícím způsobem o znovusjednocení Německa. Ve své vlasti je nazýván „kancléřem německého sjednocení“ (Kanzler der deutschen Einheit).
Za své zásluhy o posílení evropské integrace mj. v souvislosti s uzavřením Maastrichtské smlouvy byl Kohl 11. +more prosince 1998 radou evropských prezidentů a předsedů vlád jmenován druhým čestným občanem Evropské unie po Francouzi Jeanu Monnetovi.
Život
Mládí a studium
Kohl se narodil jako třetí dítě v konzervativní katolické rodině úředníka. Jeho starší bratr padl jako velmi mladý voják v posledních týdnech druhé světové války. +more Helmut Kohl byl ve svých 15 letech také odveden do pomocných jednotek, avšak do boje již nasazen nebyl. Roku 1946 vstoupil do právě založené CDU a po maturitě roku 1950 studoval práva ve Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1953 historii a politologii na univerzitě v Heidelbergu. Působil v mládežnické organizaci CDU Junge Union. V roce 1958 se stal asistentem na Institutu Alfreda Webera na Univerzitě Johanna Wolfganga von Goethe ve Frankfurtu nad Mohanem. Roku 1958 zde také obhájil disertační práci o politickém vývoji Falcka po roce 1945 a začal pracovat v jedné slévárně v Ludwigshafenu. V roce 1959 se stal referentem u Svazu chemického průmyslu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Osobní život
Helmut Kohl byl dvakrát ženatý. V roce 1960 se poprvé oženil, a sice s cizojazyčnou korespondentkou Hannelore roz. +more Renner, se kterou se znal od roku 1949. Kohl po dlouhá léta demonstroval poklidný rodinný život. V 70. letech jezdili manželé s oběma syny každoročně na dovolenou do letoviska Sankt Gilgen na břehu jezera Wolfgangsee v rakouské spolkové zemi Salcbursko a bydleli vždy ve stejném domě.
Z manželství s Hannelore měl Kohl dva syny, Waltera (* 1965) a Petera (* 1968). Walter Kohl je ženatý, má dvě děti a s rodinou žije v USA. +more Peter Kohl má od roku 2000 za manželku Elif roz. Sözen, pocházející z průmyslnické rodiny v tureckém Istanbulu, a žije se svou ženou a dvěma dětmi v Londýně.
Kohlova první manželka spáchala v roce 2001 kvůli těžké nemoci (mj. silná alergie vůči dennímu světlu) sebevraždu. +more Po smrti své ženy se Kohl se svými syny nepohodl. Synové se dozvěděli o matčině odchodu ze života od Kohlovy důvěrnice a dlouholeté vedoucí jeho kanceláří Juliane Weberové.
V únoru 2008 Kohl utrpěl po pádu traumatické poranění mozku. Od té doby mohl již jen ztěžka mluvit a pohyboval se pouze na vozíčku.
Druhou manželkou Helmuta Kohla se stala o 34 let mladší Dr. Maike roz. +more Richter (promovaná ekonomka), která byla od roku 1994 jeho spolupracovnicí v kancléřském úřadu v Bonnu. Již od roku 2005 žili Kohl a Maike Richter spolu v Ludwigshafenu. Jejich svatba se konala krátce po Kohlově úrazu 8. května 2008 v rehabilitační klinice v Heidelbergu, kde se Kohl léčil. Svědky byli mediální podnikatel Leo Kirch a tehdejší šéfredaktor bulvárních novin Bild Kai Diekmann. Kohlovi synové Walter a Peter nebyli na druhou svatbu svého otce pozváni.
Helmut Kohl zemřel ve věku 87 let dne 16. června 2017 ve svém domě v Ludwigshafenu-Oggersheimu.
Politické působení
Vzestup v politickém dění
Roku 1960 byl Kohl zvolen do městské rady v Ludwigshafenu a roku 1963 jako poslanec do sněmu spolkové země Porýní-Falc. Jako předseda zemské CDU byl pak roku 1969 zvolen premiérem zemské vlády a místopředsedou spolkové CDU. +more V letech 1973-1998 byl předsedou spolkové CDU. Ve spolkových volbách 1976 získalo společenství CDU/CSU 48,6 % hlasů, vládu však sestavila koalice SPD a FDP, vedená Helmutem Schmidtem. Kohl odstoupil z funkce zemského premiéra a stal se vůdcem opozice ve Spolkovém sněmu.
Ve volbách 1980 byl kandidátem na kancléře předseda bavorské vlády a CSU Franz Josef Strauß, který však nebyl úspěšný. V polovině legislativního období, v roce 1982, došlo k roztržce mezi SPD a FDP. +more Spolkový sněm vyslovil vládě vedené Helmutem Schmidtem nedůvěru a koalice CDU/CSU a FDP zvolila novým kancléřem Helmuta Kohla. Proti změně kurzu FDP však mnozí politikové z jejích řad protestovali. Proto Kohl parlamentním manévrem dosáhl rozpuštění sněmu a v nových volbách v březnu 1983 jím vedená koalice CDU/CSU a FDP zvítězila.
Spolkový kancléř západního Německa
Helmut Kohl a Erich Honecker v Bonnu, 1987
Jako kancléř pokračoval Kohl v mnoha směrech v politice Helmuta Schmidta, prosadil například definitivně umístění amerických raket středního doletu v Německu.
V roce 1984 navštívil Izrael a jako první německý kancléř promluvil v knesetu.
V září 1984 se setkal s francouzským prezidentem Mitterrandem ve Verdunu. Toto setkání, při kterém se oba státníci drželi za ruce při uctění obětí největší bitvy první světové války z řad vojáků obou národů, se stalo významným symbolem německo-francouzského smíření. +more Jejich úzká spolupráce pak pokračovala při přípravě přeměny Evropské hospodářské společenství v Evropskou unii. Při oslavách 40. výročí porážky nacistického Německa pozval Kohl amerického prezidenta Ronalda Reagana, aby společně navštívili koncentrační tábor Bergen-Belsen a vojenský hřbitov v Bitburgu.
Po volbách 1987, které Kohlova koalice vyhrála proti SPD, vedené Johannesem Rauem, pozval Kohl východoněmeckého předsedu státní rady Ericha Honeckera, aby navštívil Západní Německo. Kohl pokračoval v tzv. +more východní politice, kterou začali jeho sociálnědemokratičtí předchůdci a kterou svého času ostře kritizoval. Zároveň neztrácel ze zřetele dlouhodobý cíl, tedy znovusjednocení Německa, o které usilovali západoněmečtí politici již od doby Konrada Adenauera.
V květnu 1988 podnikl Kohl jako první západoněmecký kancléř třídenní soukromou cestu do NDR. Utajeně a zcela bez vlastního ochranného doprovodu navštívil se svou ženou a oběma syny několik východoněmeckých měst. +more Později označil tuto cestu jako jeden z nejpohnutějších zážitků svého života.
Znovusjednocení Německa
Braniborské brány v Berlíně 22. +more prosince 1989 V roce 1989 se politická a hospodářská situace v NDR značně přiostřila. Začaly masové demonstrace proti režimu, mj. v Lipsku. Občané NDR utíkali do západního Německa hlavně přes Maďarsko. Obsadili také západoněmecké velvyslanectví v Praze, budovu a zahradu Lobkovického paláce na Malé Straně, odkud byli přes území ČSSR zvláštními vlaky evakuováni na západ Německa. Všem uprchlíkům bylo zde velmi rychle uděleno občanství a dostalo se jim velkorysé finanční a jiné podpory.
Pád Berlínské zdi dne 9. listopadu 1989 zastihl Kohla ve Varšavě, kde vyjednával s prvním svobodně zvoleným poválečným polským premiérem Tadeuszem Mazowieckim. +more Do Západního Berlína proto přiletěl až o den později. Již 28. listopadu 1989 představil Kohl bez konzultace se západními spojenci předběžný desetibodový plán na „překonání rozdělení Německa“. V únoru 1990 navštívil v Moskvě sovětského lídra Michaila Gorbačova. V květnu 1990 podepsali Kohl a předseda vlády NDR Lothar de Maizière smlouvu o hospodářském spojení obou německých států včetně výměny východních marek za západní marky (DM) v poměru 1:1. To byl ekonomicky problematický krok, který v konečném důsledku poškodil východoněmecký průmysl. V červenci 1990 jednal Kohl opět s Gorbačovem, a to uprostřed přírody na Kavkaze, kde jej přemluvil, aby souhlasil se sjednocením Německa. Kohl a západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher také současně získali souhlas ostatních rozhodujících velmocí se znovusjednocením Německa, které bylo potvrzeno smlouvou mezi čtyřmi vítěznými mocnostmi druhé světové války (USA, Spojené království, Francie a SSSR) a oběma dosavadními německými státy (tzv. „smlouva dva plus čtyři“).
Dne 3. října 1990 byla NDR zrušena resp. +more formálně přistoupila k SRN; Německo bylo státoprávně a politicky sjednoceno. Poté se Spolková republika Německo vzdala všech nároků na bývalá německá území před rokem 1938 a potvrdila hranice s Polskem a Československem, což vyvolalo odpor vystěhovalců. V celoněmeckých volbách roku 1990 Kohl s převahou zvítězil, kdežto v roce 1994 už bylo jeho vítězství velmi těsné. Podařilo se mu prosadit Frankfurt nad Mohanem jako sídlo Evropské centrální banky a rozhodnutí, že hlavním městem Německa bude natrvalo Berlín.
Česko-německá deklarace
V pozdějším období Kohlova kancléřství byla mezi Českou republikou a Německem dojednána Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Byla podepsána 21. +more ledna 1997. Za Českou republiku deklaraci podepsali předseda vlády Václav Klaus a ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec, za Německo spolkový kancléř Kohl a spolkový ministr zahraničí Klaus Kinkel. Cílem deklarace bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a zmírnit napětí mající příčiny ještě ve druhé světové válce. Krátce po Kohlově smrti ocenil Klaus, že jeho německý protějšek dokázal pochopit situaci České republiky, státu, který měl po staletí s Německem složité vztahy, a proto spolu s českou stranou připravil a podepsal Česko-německou deklaraci, která si kladla za cíl nechat minulost minulostí a soustředit se na budoucnost.
Prohrané volby 1998
Velké náklady na obnovu infrastruktury a finanční podporu obyvatel bývalé NDR (tzv. nových spolkových zemí, neue Bundesländer), kde přitom po roce 1990 kolabovaly dosavadní struktury v průmyslu, zemědělství a obchodu a vznikla tam velká nezaměstnanost, vedly postupně k nepříliš uspokojivé hospodářské situaci v celém Německu. +more Nezaměstnanost vzrostla z 2,6 milionu lidí (7,3 % práceschopného obyvatelstva) v roce 1991 na 3,6 milionu (1994) a 4,4 milionu postižených (12,7 %) v roce 1997. To vše bylo jednou z příčin toho, že Kohl prohrál volby do Spolkového sněmu v roce 1998 proti Gerhardu Schröderovi (SPD). Ztratil tak úřad spolkového kancléře.
Kohl odstoupil také z funkce předsedy CDU, zůstal však poslancem Spolkového sněmu až do roku 2002. Už roku 1999 však vypukl skandál s financováním CDU z nelegálních zdrojů, hlavně v souvislosti s prodejem tanků do Saúdské Arábie a s nelegální privatizací jedné východoněmecké petrolejářské firmy ve prospěch francouzského koncernu Elf Aquitaine. +more V souvislosti s touto aférou se tehdejší generální sekretářka CDU Angela Merkelová distancovala od Helmuta Kohla. V důsledku aféry se Kohl stáhl z politiky. Roku 2005 vydal první díl svých „Pamětí“ (do roku 1982).
Po odchodu z funkce
Helmut Kohl a jeho druhá manželka Maike Kohl-Richter, 2009
Se svou někdejší chráněnkyní Angelou Merkelovou se Kohl nerozešel v dobrém. Později označil její politiku za nebezpečnou a podle týdeníku Der Spiegel prohlásil: „Ničí Evropu, kterou jsem vybudoval. +more“ Kohl kritizoval Merkelovou za nezvládnutí dluhové krize v eurozóně i za její tvrdý postoj vůči Rusku. V reakci na ukrajinskou krizi napsal ve své knize Aus Sorge um Europa (Z obavy o Evropu): „Ve výsledku si musí Západ i Rusko a Ukrajina dát pozor, abychom nepromarnili všechno, čeho jsme už jednou dosáhli. “ Svého nástupce v úřadě německého spolkového kancléře Schrödera kritizoval za přijetí Řecka do eurozóny v roce 2001.
V dubnu 2016 během evropské migrační krize odmítl otevřený přístup německé vlády k přijímání imigrantů (tzv. „vítací kulturu“, Willkommenskultur). +more V listu Tagesspiegel am Sonntag napsal: „Řešení leží v postižených regionech. Neleží v Evropě. Evropa se nemůže stát novým domovem pro miliony lidí v nouzi z celého světa. “.
Ocenění a vyznamenání
Helmut Kohl byl jedním z nejvýznamnějších německých a evropských státníků konce 20. století. +more Získal řadu ocenění, čestných doktorátů a vyznamenání v Evropě, v Izraeli a ve Spojených státech.
Kohlův pohřeb
Po smrti Helmuta Kohla dne 16. června 2017 vznikla v souvislosti s jeho pohřbem jistá kontroverze kolem formy a místa konání smutečních obřadů. +more Situace byla zkomplikovaná tím, že určité dohadování bylo možno zprvu vypozorovat i mezi oficiálními orgány a Kohlovou vdovou Maike Kohl-Richter. Mezi vdovou a Kohlovými syny však ohledně pohřbu vznikla otevřená roztržka, která se projevila jednak tím, že Walteru Kohlovi a jeho synovi a neteři nebyl dovolen vstup do smutečního domu, a dále definitivní neshodou ohledně místa uložení Kohlových tělesných pozůstatků k poslednímu odpočinku. Kohlovi synové si přáli, aby byl otec pohřben do rodinného hrobu k jejich matce, avšak Maike Kohl-Richter prosadila pohřeb ve Špýru na hřbitově u románské katedrály, kterou katolík Kohl obdivoval.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navrhl, aby bylo oficiální rozloučení s Helmutem Kohlem uspořádáno jako vůbec první státní pohřeb Evropské unie ve Štrasburku. Posléze byl název obřadu změněn na „smuteční akt EU“, který se konal dne 1. +more července 2017 ve francouzském městě Štrasburku v sídle Evropského parlamentu. Zde promluvilo celkem osm významných osobností. Byli to mj. Jean-Claude Juncker, Angela Merkelová, bývalý americký prezident Bill Clinton, francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda vlády Ruské federace Dmitrij Medveděv.
Ze Štrasburku bylo Kohlovo tělo po skončení smutečního aktu dopraveno vrtulníkem do Ludwigshafenu, kde se s ním rozloučilo obyvatelstvo jeho rodného města. Následně byla rakev převezena do Špýru, kde bylo téhož dne za Kohla v katedrále Panny Marie a svatého Štěpána slouženo rekviem, které celebroval špýrský biskup Karl-Heinz Wiesemann společně s kardinálem Reinhardem Marxem. +more S čestným vojenským doprovodem byla pak rakev dopravena na hřbitov dómské kapituly a uložena do hrobu za přítomnosti vdovy a několika nejbližších přátel zesnulého.
Walter Kohl oznámil před pohřbem, že se žádného oficiálního obřadu ani pohřbu ve Špýru nezúčastní, protože s celým řešením nesouhlasil. Přál si státní smuteční obřad s vojenskými poctami v Berlíně u Braniborské brány a uložení otcových tělesných pozůstatků do rodinného hrobu v Ludwigshafenu-Friesenheimu po boku jeho první manželky Hannelore Kohlové. +more Walter a Peter Kohl se svými rodinami se obřadů ve Štrasburku a Špýru ani pohřbu na hřbitově u katedrály skutečně nezúčastnili.
Odkazy
Reference
Literatura
Helmut Kohl, Společná politika pro Evropu. Praha: Nadace Konrada Adenauera 1994 * W. Martens, První a druhá Evropa (s předmluvou Helmuta Kohla). Praha: Panevropa 1995
Související články
Křesťanskodemokratická unie * Znovusjednocení Německa
Externí odkazy
[url=http://www. britannica. +morecom/EBchecked/topic/321076/Helmut-Kohl]Encyclopædia Britannica - Helmut Kohl[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061213020858/http://www. time. com/time/europe/hero2006/kohl. html]Time. com - Helmut Kohl[/url] (autor George H. W. Bush) *.
Kategorie:Němečtí kancléři Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Němečtí historikové Kategorie:Němečtí politologové Kategorie:Členové CDU Kategorie:Křesťanští demokraté Kategorie:Historikové 20. +more století Kategorie:Absolventi Heidelberské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé Bavorského řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé Velkého řádu královny Jeleny Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Kristova Kategorie:Nositelé Řádu Ouissam Alaouite Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu prince Jindřicha Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Velkého záslužného kříže s hvězdou Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Velkého záslužného kříže s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Velkého záslužného kříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko III. třídy Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy Bádenska-Württemberska Kategorie:Nositelé Řádu za mimořádné zásluhy Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří Kategorie:Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy Kategorie:Držitelé Ceny kněžny asturské Kategorie:Nositelé Ceny Karla Velikého Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kyjevské univerzity Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 3. dubna Kategorie:Narození v Ludwigshafenu am Rhein Kategorie:Úmrtí v roce 2017 Kategorie:Úmrtí 16. června Kategorie:Úmrtí v Ludwigshafenu am Rhein Kategorie:Muži.