Irena Kršková

Irena Kršková (* 8. května 1932 Hlinsko) je česká pedagožka, emeritní ředitelka a zakladatelka ZUŠ Potštát, autorka metodiky a pomůcek pro rozvoj hudební výchovy a nauky, spolupořadatelka zácvikového interaktivního mezinárodního kurzu Potštátský houslový klíč. Přezdívaná Komenský v sukních. Nositelka mnoha ocenění.

Život

Hudba provázela a stále provází Irenu Krškovou od dětství. Maminčin bratr jí hrával moravské písničky doslova do kočárku a tatínkův strýc byl v Potštátě uznávaným kapelníkem. +more A to jsou jen dva příklady z mnoha.

Když talent nezůstane osamocený, ale je provázen pílí, jak tomu v případě paní Krškové bylo, nejsou žádné překážky tak velké, aby se nedaly zdolat.

Život a dílo Ireny Krškové

„Život je jako trubka, když do ní nefoukáš, nic z ní nevyjde", říkával Louis Armstrong a Irena Kršková tuhle průpovídku slavného jazzmanna moc dobře zná a podle svých slov také žije.

Irena Kršková, rozená Buržaková, emeritní ředitelka Základní umělecké školy v Potštátě a autorka učebních pomůcek pro hudební výchovu a nauku, se narodila 8. května 1932 v Hlinsku u Lipníka nad Bečvou v hostinci své stařenky Anny Klesnilové jako nejstarší ze tří dcer obchodního cestujícího Ferdinanda Buržaka a Marie, rozené Klesnilové.

Do školy začala chodit v září l938 v Hlinsku. Pro Hitlerovo nařízení, že děti německých otců ze smíšených manželství musí chodit do německé školy, se rodina přestěhovala v říjnu do rodné obce otce, tedy do Potštátu, kde žije dodnes. +more Doma se dětem dostalo, jak z matčiny, tak i z otcovy strany, české výchovy, také v prostředí rodin bratrů matčiných, hostinských v Hlinsku a Lipníku nad Bečvou, kde trávívaly všechny prázdniny.

Hudba a zpěv ji provázely od nejútlejšího věku a staly se jejím osudem. Byla dvacátým šestým muzikantem v rodinách matky i otce. +more Otcův strýc byl v Potštátě kapelníkem, matčin bratr František, ji hrával na housle v době, kdy ještě seděla v kočárku. Pedagogické vlohy zdědila asi po svém prastrýci Aloisi Klesnilovi, řediteli Ústavu pro hluchoněmé v Lipníku nad Bečvou, hráči na housle při němých filmech a sbormistru pěveckých sborů.

Přes nesmírně obtížné finanční, zdravotní a studijní podmínky, kdy na příkaz akčního výboru NF v roce 1948 museli rodiče, již z části zaplacené pianino vrátit („ta Němka nesmí mít klavír“), přestože „ta Němka“ hrála už v roce 1946 na varhany při mších, při všech akcích, kde byl potřebný klavírní nebo akordeonový doprovod (byla jediný hudebník po válce, po odsunu Němců v Potštátě). Jejich byt se stal, podle německých pohlavářů, za války „českým hnízdem“, kde se scházelo všechno české. +more Od roku 1944 se k nim dostalo na 20 českých chlapců, kteří utíkali z bombardovaného Porúří (Essen apod. ). Matka jim zde sehnala práci, potravinové lístky a ubytování. Scházeli se u nich, při koláčích zpívali za doprovodu Ireny české písničky a před jejich číslem popisným 129 sedával německý četník. V lednu 1946, když psal učitel Ireně v české škole vysvědčení, dostal šok, že měla 7 let německou školu. Byla totiž v češtině nejlepší. A najednou byla „Němka“.

Přesto vystudovala učitelství hudby v Olomouci, obor hra na klavír, ukončené státní zkouškou na konzervatoři v Brně v roce 1954.

Během studia vytvořila spolu se svými talentovanými sestrami pěvecko-taneční kroužek při ZŠ a později, když se musely učit na soustružnice v Přerovských strojírnách, založily i tam podobný kroužek. Vystupovalo se po celé Severní Moravě. +more Vedení nebo doprovod různých souborů byl bezpočet.

Jako učitelka nastoupila v Hudební škole v Uničově, kde působila do r. 1956.

Učila klavír, PHV, HNhudební výchovu a nauku o hudbě a hlavně všude jako korepetitorka, hráčka z listu. Dokázala i přes telefonické zapískání dvou taktů jít doprovázet třeba sólisty opery na koncert.

Ohledně působení Ireny Krškové v Uničově se ve své diplomové práci zmiňuje také Lenka Králová([1]).

V letech 1956-1962 působila paní Irena v Olomouci, pak v Hranicích a posléze na Potštátě. Zde dávala kondice hry na harmoniku, klavír. +more Po odsunu Němců zastávala místo varhanice, což však během totality nemohla nadále vykonávat (za varhany zasedla až po sametové revoluci v roce 1989). Vedla také soubor na Základní škole a stala se sbormistryní pěveckých sborů.

Jan Kelnar([2]) doplňuje, že kvůli těžkému onemocnění její sestry, a také jí samotné byla na svou žádost přeložena v roce 1962 na Lidové škole umění do Hranic na Moravě, kde vyučovala klavír a položila základy stávající výuce hry na zobcovou flétnu, a také počátkům improvizací. V lednu roku 1964, na základě provedeného průzkumu potštátských dětí, začala nadšeně budovat nejprve pobočnou třídu, následně pobočku LŠU v Potštátě, které se stala vedoucí. +more Vyučovala zde hru na klavír i na akordeon, dále přípravnou HV a sborový zpěv. Následně mezi léty 1964-1966 navštěvovala a úspěšně absolvovala kurz pro sbormistry v trvání dvou let. Vedla dětský pěvecký soubor Sluníčko, který sama založila, a také smíšený pěvecký sbor Mír, oba v Potštátě.

Roku 1966 jí zemřela sestra, a proto se započala starat o dvě sestřiny nezletilé děti, kdy tak svému švagrovi pomáhala ve výchově a následně dětem vytvořila nový domov. V rámci vlastních nákladů, v touze se stále rozvíjet a vzdělávat, úspěšně absolvovala v létě roku 1966 třítýdenní kurz hudební výchovy při Orffově institutu v Salcburku. +more Následně v létě roku 1967 absolvovala dvoutýdenní uměleckou univerzitu v maďarské Ostřihomi a stala se tak propagátorkou Orffova a Kodályho systému HV přednáškami i praktickými ukázkami.

Sylvie Hasalíková([3]) uvádí, že v roce 1968, po již výše zmíněném absolvování kurzů v rámci hudební výchovy se Irena Kršková rozhodla pro další studium. A to pro obor dirigování a hru na klavír. +more Také se připravovala na přijímací zkouškysólisty, které byly naplánovány na 31. srpna 1968.

Irena Kršková uvedla o dnu před zkouškou: „Všichni jsme byli v šoku. Maminka přiběhla ráno, protože když šla do práce na pět hodin do Kovářova, tak na ni namířil skanon tanku. +more Bože, ta stará žena, co mohla proti tomu kanonu asi udělat. Přiběhla zděšeně domů, já jsem se učila už od čtyř ráno, a říká: ‚Tak, máme tady návštěvu. ‘ A já říkám: ‚Kterým vlakem přijeli. ‘ Já jsem čekala už dvakrát o půlnoci sestřenici z Německa. ‚No Hilda to nebude, ale jsou tady Rusáci. ‘ Takže v tom šoku jsem nechtěla jít k těm zkouškám. Ale pak jsem si říkala, že v šoku jsme všichni, i ti profesoři. Takže jsem k těm zkouškám šla a udělala je. “ Následně byla šikanována za údajný koncert pro Němce, jak vyplývá z jejich slov: „Nesměli jsme účinkovat v lázních Teplice nad Bečvou, kam si nás zvali k největším oslavám MDŽ a Vítězného února. ‚Hrej si jenom navrchu,‘ tzn. na Potštátě. Potrestána jsem byla služebně i finančně po čtyři roky pro údajný koncert pro Němce. Asi pět mých německých spolužáků si přišlo poslechnout zkoušku dechovky , dali děckám propisky. Zachránilo mě, že třetina členů byla na pionýrském výletě na Helfštýně a v práci. Měla jsem být na hodinu vyhozena. “.

V letech 1968 - 1972 dálkově vystudovala v Ostravě na konzervatoři dva obory. U profesora Vladimíra Čecha hru na klavír a u profesora Ladislava Vrtala dirigování. +more Kvůli těžkému onemocnění kolenního kloubu, které bylo následně zmírněno celou řadou nutných operací a lázeňských léčebných procedur a procesů, se Irena Buržaková vdala až v roce 1970 za archiváře a historika PhDr. Ivana Kršku, který sám pocházel z hudební rodiny, a proto měl pro práci své ženy velké pochopení. Jeho otec byl od 13. 12. 1936 vězněn a za heydrichiády jako důstojník Obrany národa popraven .

Miroslav Smrčka([4]) doplňuje, že v roce 1970 získali její žáci v krajské soutěži ve hře na zobcovou flétnu první místo a v roce 1977 získali třetí místo. Ve hře na akordeon získala žákyně Jana Šlosarová v roce 1982 třetí místo v ústředním kole. +more I zde se Irena Kršková věnovala sbormistrovské činnosti.

Jan Kelnar([5]) dále uvádí, že v říjnu 1972 vytvořila pobočnou třídu v Partutovicích, a následně v únoru 1973 v Olšovci, a také ve Stříteži nad Ludinou. Se všemi soubory a sbory se účastnili řady soutěží i celonárodních přehlídek.

Za uvedení jistě stojí vztah Ireny Krškové k tvorbě a osobě Václava Trojana, kdy po úspěšně provedených jeho Českých pastorelách, na jejím absolventském koncertě obdržela, jako poděkování skladatele, výtisk jeho Špalíčku.

Výtisk byl ve třetí verzi s klavírním doprovodem (první verze je hudba k loutkovému filmu Špalíček od Jiřího Trnky a druhá verze je symfonická svita). Díky tomu mělo provedení třetí verze Špalíčku premiéru 16. +more 12. 1972 v Potštátě, a to s tehdejším sedmdesátičlenným dětským sborem Sluníčko, kdy se provedení osobně skladatel účastnil, spolu s Ostravským rozhlasem. Následnou premiérou z Trojanova díla, která se konala 17. 12. 1977, byla zhudebněná kniha 33 písní na všechna písmena české abecedy s názvem Kočičí slabikář. Dětský sbor Ireny Krškové pak provedl a zazpíval ještě Vojenskou písničku a drobné dětské písně z jeho díla. Trojanův vztah k práci Ireny Krškové je zdokumentován také nepřetržitou písemnou korespondencí. Následná připravovaná návštěva v Potštátě se už bohužel neuskutečnila kvůli úmrtí umělce.

Jak píše Miroslav Pazlar([6]), v roce 1972 byla také podána První žádost o osamostatnění pobočky LŠU v Potštátě. Bylo však zapotřebí mít 100 samostatných žáků, čehož nebylo v Potštátě dosaženo, proto paní Kršková zažádala o pobočné třídy v Olšovci, Partutovicích a Stříteži nad Ludinou, kdy také doložila zájem rodičů z obcí, ale ani tentokrát nebylo osamostatnění schváleno. +more To se podařilo až v roce 1990.

U Jana Kelnara([7]) dále nalezneme informace, že v roce 1973 se pobočka LŠU Potštát rozšířila na 4 učitelské úvazky. Uvedeného roku zde také začal působit pedagog Jan Kokta, absolvent vojenské hudební školy, nadšený hudebník, který založil a dlouhá léta dirigoval úspěšný žákovský dechový orchestr. +more Kvůli poslechu jediné zkoušky dechového souboru západoněmeckými turisty v květnu roku 1977 byla Irena Kršková několik let šikanována ze strany školských úřadů. Nenechala se však odradit a navázala nezávaznou spolupráci s řadou skladatelů, např. Janem Pavlem, Milošem Machkem, a také olomouckým skladatelem Mojmírem Zedníkem, který zkomponoval pro úspěšné akordeonové potštátské trio skladbu s názvem „Potštátské intermezzo“, a tím tak obohatila běžný repertoár.

V Potštátě i v širokém okolí pořádala výchovné koncerty s pěveckými soubory i sólisty, s dechovým souborem, souborem zobcových fléten i akordeonovým souborem. Všechna vystoupení byla vždy kvalitně připravena a dostala se na velmi slušnou interpretační úroveň a byla jich celá řada.

Dechový soubor například vystupoval dokonce 34krát ročně, a když zvážíme, že všechna vystoupení se pečlivě připravovala, bylo to mnohdy v čase nad rámec pracovního úvazku, který na to rozhodně nestačil. Zdražením dopravy na konci 70. +more let se snížila poptávka po vystoupeních, která se tím omezila, a to přineslo demotivaci pro práci souborů. Dalšími příčinami byl nárůst formalismu v hodnocení porot na soutěžích, a také celkový úpadek hudebnosti a hudební kultury. Navíc se rapidně zhoršovala spolupráce s rodiči, neboť jim samotným se nedostávalo dostatečné HV ve škole.

Irena Kršková začala přemýšlet a bádat nad tím, jak napravit tuto situaci a zajímala se o nové formy práce, kdy například do výuky nástrojů zařazovala improvizaci (již od roku 1963). Navíc zahájila pořádání ukázkových hodin hudební nauky a přípravné hudební nauky (dále PHN) pro učitele v okresním i krajském měřítku a to formou propagace Orffova a Kodályho systému. +more Kontinuálním studiem těchto metod a možností neustálého ověřování ve výuce Irena Kršková navrhla vlastní metodický systém.

Její inovativní práce v rámci hodin PHV i PHN a hudební nauky zásadně ovlivňovala úspěšnost všech sborů i souborů působících v rámci umělecké školy, včetně dechového orchestru.

O dechových orchestrech na Hranicku se také zmiňuje Lucie Kutá([8]) ve své bakalářské práci.

Didaktickou hodnotu učebních pomůcek dokládá to, že pomůcky byly oceněny v soutěžích pedagogické tvořivosti, na přednáškách, seminářích, výstavách a staly se důležitým pomocníkem při výuce. Dále to dokládají výsledky „Analýzy zpětné vazby akreditovaného vzdělávacího zácvikového kurzu Potštátský houslový klíč pro výuku hudební nauky a hudební výchovy“([9]), jež se zrealizovala v roce 2014.

Motto Ireny Krškové dle jejich materiálů by mohlo znít: „intenzivně - snadno - trvale - krok za krokem - rok za rokem“.

Pro přehlednost doplňuji seznam pomůcek pro hudební výchovu a nauku vytvořených Irenou Krškovou. Pomůcky jsou v různých velikostech a provedeních, i podle individuálních požadavků([10]):

* demonstrační - hudební tabule a přílohy na tabuli magnetické a s magnetickými doplňky a na průsvitné fólii nebo zalaminované s částečnou nebo úplnou magnetizací * žákovské - podložky zalaminované, se zalaminovanými doplňky nebo na průsvitné fólii doplněny říkadly, písněmi, metodikou - video r. 1992 a z r. +more 2010 pro vybavení tříd pro kolektivní a individuální výuku i pro výuku Montessori.

Pomůcky, které se využívají, obsahují: * obrázkovou notaci záznamu písní metodicky seřazených pro tvůrčí práci s rytmem * kresbu Sněhurky s trpaslíky pro zrakový názor na délku rytmických hodnot * kresbu klávesnice pro zrakový názor na stavbu a záznam stupnic, intervalů a akordů * noty pro výcvik rytmické chůze, sluchu a hry * notové a stupňové osnovy barevné v rozsahu c1 - a2 i pro výcvik rytmicko-melodické chůze a černobílé v rozsahu 4-6 oktáv * osm osnov pro transpozici osmi písní najednou - 32 písní metodicky sestavených na čtyřech A1 listech pro intonaci, čtení not v různých tóninách a klíčích, vícehlas a záznam

Pomůcky umožňují: * tvůrčí práci s rytmem, melodií, formou, hudební představivostí, vícehlasem výcvik intonace - učebnice: # Obrázková intonace s fonogesty, stupni, solmizací, notami a říkadly, # Intonace s chůzí, # Intonační motivy a stupnice, intervaly, akordy, # Intenzivní přípravná intonace

Pomůcky vyžadují: * zácvik a seznámení s novou formou a metodou * vybavení učeben pro kolektivní a individuální výuku a domácí přípravu, podle individuálních požadavků - na zakázku.

Didaktickou hodnotu výše popsaných pomůcek Ireny Krškové dokumentují jejich ocenění v soutěžím pedagogické tvořivosti, jak dokumentuje i Zdenka Andrýsková([11]). „Rytmické hry“ byly zahrnuty do „Souboru učebních pomůcek pro hudební výchovu“, s nimiž Irena Kršková v roce 1984 zvítězila v ústředním kole.

Cvičebnice hry na barevnou zvonkohru „Se Sněhurkou k hudbě“ získala v roce 1988 1. místo v krajském kole. +more Komise pomůcku ale neodeslala do ústředního kola. Jako poslední z výše popsaných pomůcek „Škola transpozice“ byla oceněna roku 1986, a to 2. místem v ústředním kole soutěže pedagogické tvořivosti.

V přílohách této práce v dokumentu Příloha 2 - Se Sněhurkou k hudbě - nalezneme stručný přehled učebních pomůcek pro hudební výchovu a nauku Ireny Krškové pro děti od tří let, žáky, studenty, hendikepované děti, učitele a zájemce.

O hmatových pomůckách Ireny Krškové se také ve své práci zmiňuje Marta Čermáková([12]): „Použití hmatových pomůcek paní Ireny Krškové z Potštátu na Moravě (jedná se o laminované didaktické pomůcky formátu A1, opatřené zespodu magnetickým papírem nebo magnetickými pruhy. Hodnoty not jsou na nich znázorněné většími a menšími obrázky, připomínajícími text říkadla nebo písně, zapsanými do notové osnovy. +more Používají se tak, že děti zpívají melodii říkadla nebo písně a zároveň ukazují obrázkové noty. Nejen tyto pomůcky má paní Kršková patentované a na jejich propagaci pořádá každoročně v Potštátě na Moravě akreditovaný kurz „Potštátský houslový klíč“, po jehož absolvování je každý účastník oprávněn k jejich používání. )“.

Pro rekapitulaci a přehlednost je zde konkrétní seznam pomůcek a učebnic Ireny Krškové:

Rytmus * Noty pro výcvik rytmické chůze, hmatu, sluchu a her s doplňky v příkladech * (Žákovská podložka a magnetická příloha na magnetickou tabuli s doplňky) * Rytmus se Sněhurkou * Učební pomůcky seznam 1 s rytmem atd. * Obrázkový rytmus * Velká učební pomůcka - rytmická část

Melodie - Osnovy a stupně * Barevné stupně pro výcvik rytmicko-melodické chůze * Barevné linky pro výcvik rytmicko-melodické chůze * Barevná podložka pro výuku Montessori - rytmus a melodie z r. 2016 * Osm osnov pro transpozici písní a říkadel

Žákovská podložka a magnetická příloha na magnetickou tabuli s doplňky * „Se Sněhurkou k hudbě“ - barevné stupňové a linkové osnovy s klávesnicí * Obrázkový rytmus s notovou osnovou * Druhy učebních pomůcek s jednou osnovou s G klíčem, s kresbou klávesnice * Velká učební pomůcka se spojenými osnovami s G a F klíčem a klávesnicí

Klávesnice pro transpozici a záznam * Stupnice, intervaly, akordy, písně

Učebnice s příklady * Výcvik rytmické chůze * Obrázkový hudební slabikář i s popisem a metodikou * Noty k písním a říkadlům z Obrázkového hudebního slabikáře a jiné písně ve vybraných tóninách - C, G, F, D, F, Es dur - pro počátky hry na nástroj * Tvůrčí práce s elementárními motivy * Obrázková intonace * Stupnice, intervaly, akordy- Intonační motivy ve všech tóninách a G, F a C klíči (uloženy v šanonu č. 2 metodiky) * Intonace s chůzí * Intenzivní intonační cvičení

Písně a říkadla * Pro transpozici na Osmi osnovách a na klávesnici * Příležitostné a účelově melodizované

Irena Kršková k tomuto doplňuje, že melodie, harmonie a rytmus jsou tři prvky hudebního projevu. Rytmus je z historického a estetického hlediska podřazen melodii a harmonii.

Ve výuce mu však přesto musíme věnovat mimořádnou pozornost. Jeho intenzivní výcvik sluchem, hmatem, hudební představivostí, a především chůzí, působí velmi blahodárně na rozvoj celé osobnosti, a to v jakémkoliv věku. +more K tomu nám vynikajícím způsobem poslouží noty, které jsou pro tento účel patřičně svou velikostí uzpůsobeny. Poznat délku jednotlivých rytmických hodnot v jejich časovém průběhu je velmi důležité. Také je důležité umět rozdělit dobu na dva a více dílů. Pomlky poslouží jedinečně k procvičování hudební představivosti. Spolu s říkadly, písněmi, procvičování nejrůznějšími formami a způsoby se vytváří pevný základ pro práci s dalšími prvky hudebního projevu a tvůrčí práci v dalších letech.

Noty jsou určeny pro elementární záznam sluchového diktátu, výcvik rytmické chůze a výcvik hudební představivosti.

Podle zpěvu učitele nebo hry na bubínek nebo jiný hudební nástroj děti, žáci zaznamenávají pochodový a rychlý rytmus máváním, hmatáním a chozením nebo poskakováním po jedné nebo více notách a pomlkách na místě (na zemi, na lavici nebo ve stoje - záznam sluchového diktátu podle zpěvu nebo hry učitele), v prostoru (volným pohybem chůzí, pobíháním a zvedáním not podle zpěvu nebo hry učitele) nebo na řadách rytmických hodnot, na Montessori notách a Montessori oválu (elipse) a podložce.

Podrobně viz Příloha 3 - Noty pro výcvik rytmické chůze, sluchu, představivosti a hry pro nejmenší děti, žáky a studující. Jedno z dětí je pojmenovalo „šlapací noty“, a proto se můžeme setkat i s tímto označením (např. +more v rámci projektu Hudební elipsa popsaném v praktické části práce).

Další praktické ukázky pomůcek s fotografiemi([13]) je možné si prohlédnout na tomto webu pro podporu Ireny Krškové, a pro pořádání akreditovaného kurzu PHK v sekci fotogalerie.

Podrobné informace jsou uvedeny v metodice Ireny Krškové „Se Sněhurkou k hudbě - Učební pomůcky pro hudební výchovu a nauku dětí od 3 let, žáky a studenty. “([14]), která má přes 600 stran a je možno si ji prohlédnout přímo po kontaktování Ireny Krškové nebo v rámci zácvikového kurzu Potštátský houslový klíč. +more Osobní konzultace lze tedy také dohodnout individuálně.

O Ireně Krškové a její práci a pomůckách se v rámci své diplomové práce zmiňuje také Radka Kotrbová([15]).

V rozvoji pomůcek a pedagogické činnosti pokračuje Irena Kršková i v důchodu, což je popsáno níže v rámci jejich pedagogických záměrů a realizací.

Životopisné údaje byly dodány z podkladů Ireny Krškové, z rozhovorů a z absolventských, bakalářských či magisterských diplomových prací předchozích studentů, které jsou (v případě neveřejné formy) k dispozici k nahlédnutí v Památníku manželů Krškových([16]). v Potštátě, v ulici Horní 98.

Ocenění

Irena Kršková získává medaili J. +more A. Komenského ve Velké aule Karolina 1993 a je uvedena do Síně slávy senátorkou Alenou Gajdůškovou 2009) * 1984 a 1986 - Vítězství v soutěži pedagogické tvořivosti; * 1987 - Ocenění čestným uznáním vlády ČSR; * 1993 - Zisk stříbrné medaile J. A. Komenského 1993 ve Velké aule Karolina v Praze (za soubor pomůcek); * 2002 - Ocenění Schola Nova (magnetické noty); * 2009 - uvedena do Síně slávy pořadu Krása zralého věku; * 2012 - Ocenění Pedagog roku Olomouckého kraje 2012; * 2012 - První čestná občanka města Potštát 2012; * 2015 - čestné uznání „Senior roku 2014“ za celoživotní práci v ČR; * 2016 - Držitelka certifikátu o vytvoření českého rekordu za největší notový zápis, pro účely zpívání dětského sboru Sluníčko na Pražském hradě v roce 1990 společně s cca 1200 dětskými zpěváky z celé Evropy) který měří 120 m a skládá se z 20 dílů tapet o šířce 72 cm. Certifikát jí byl udělen Agenturou Dobrý den Pelhřimov v roce 2016 a tento rekord byl zaregistrován do České databanky rekordů; * 2015 - čestné uznání „Senior roku 2014“ za celoživotní práci v ČR; * 2017 - cena Jaroslava Herdena Senior za celoživotní úspěšné, přínosné a inspirativní působení v oblasti hudební výchovy a organizování zácviku s pomůckami "Potštátský houslový klíč“.

Irena Kršková spolu s osobnostmi na předávání ocenění Senior roku 2014 (zleva se Simonou Stašovou, Boženou Jirků a primátorem) +morejpg|náhled'>Irena Kršková získává Ocenění Pedagog roku 2012 a první čestná občanka města Potštát 2012.

Televize

2020 - [url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/1097944695-nas-venkov/420235100041007-krajina-plna-not/]Krajina plná not[/url] (TV dokument) - role: vlastní životopisný příběh Dokument České televize "Krajina plná not" s ukázkami ze zácvikového kurzu Potštátský houslový klíč.

Knihy

Irena Kršková: Se Sněhurkou k hudbě vydalo nakladatelství Irena Kršková, 1983 - 2007. Vlastní vydání. * Osobnosti Čech a Moravy.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=://www. pametnaroda. +morecz/story/krskova-irena-1932-3540 * [4]url=://www. ustav-skolstvi. cz/soubor/analyza-irena-krskova-2014/ * [10]url=://www. potstatskyhouslovyklic. cz/ * [11]url=://www. potstatskyhouslovyklic. cz/fotogalerie/ * [14]1] KRÁLOVÁ, Lenka, 2010. „Hudba v Uničově po roce 1918. Olomouc. “ Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. * [2] KELNAR, Jan, 2011, str. 5-7. „Učební pomůcky Ireny Krškové pro hudební výchovu. “ Brno. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Hudební fakulta. Katedra dechových nástrojů. Hra na lesní roh. * [3] HASALÍKOVÁ, Sylvie. „Irena Kršková 1932“ [online]. Paměť národa, 2015 [cit. 12. 5. 2018]. Dostupné z[/url] SMRČKA, Miroslav. „Tvorba hudebních pomůcek pro rozvoj klíčových hudebních schopností. “ Praha: 1995. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Katedra hudební výchovy. * [5] KELNAR, Jan, 2011, str. 5-7. „Učební pomůcky Ireny Krškové pro hudební výchovu. “ Brno. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Hudební fakulta. Katedra dechových nástrojů. Hra na lesní roh. * [6] PAZLAR, Miroslav, 2015. „Irena Kršková pedagogický profil a tvorba pomůcek. “ Ostrava. Absolventská práce. Janáčkova konzervatoř a gymnázium v Ostravě. * [7] KELNAR, Jan, 2011. „Učební pomůcky Ireny Krškové pro hudební výchovu. “ Brno. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Hudební fakulta. Katedra dechových nástrojů. Hra na lesní roh. * [8] KUTÁ, Lucie, 2009. „Dechové orchestry v Hranicích. “ Olomouc. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. * [9] KLASOVÁ, Jana. „Analýza zpětné vazby akreditovaného vzdělávacího zácvikového kurzu Potštátský houslový klíč pro výuku hudební nauky a hudební výchovy [online]. “ Ústav školství z. ú. , 2014 [cit. 16. 5. 2018]. Dostupné z[/url] KRŠKOVÁ, Irena. „Informace a pozvánka na Potštátský houslový klíč 2019 [online]. “ Potštátský houslový klíč, 2018 [cit. 17. 5. 2018]. Dostupné z[/url] ANDRÝSKOVÁ, Zdenka. „Hudební pedagožka Irena Kršková. Olomouc, 1992. “ Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. * [12] ČERMÁKOVÁ, Marta. „Pracovní sešity pro přípravné oddělení základní umělecké školy. “ Ústí nad Labem, 2014. Bakalářská práce, str. 22. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Pedagogická fakulta. * [13] KLASOVÁ, Jana. „Fotogalerie ze zácvikového akreditovaného kurzu Potštátský houslový klíč [online]. “ Potštátský houslový klíč, 2018 [cit. 18. 5. 2018]. Dostupné z[/url] KRŠKOVÁ, Irena. „Se Sněhurkou k hudbě - Učební pomůcky pro hudební výchovu a nauku dětí od 3 let, žáky a studenty. “ Potštát: Irena Kršková, 1983 - 2007. Vlastní vydání. * [15] KOTRBOVÁ, Radka. „Práce s písní v ZUŠ.

Externí odkazy

[url=http://www. potstatskyhouslovyklic. +morecz/]Oficiální web Ireny Krškové[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=uH6yVoZeV_o]TV spot 2012 Potštátský houslový klíč[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=AskIIR1BaH0]TV spot 2019 Potštátský houslový klíč[/url] * * [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/1097944695-nas-venkov/420235100041007-krajina-plna-not/]Dokument České televize 2020 - Krajina plná not[/url].

Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Narození 8. +more května Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy.