Jaromír Ptáček

Technology

12 hours ago

Author

Jaromír Ptáček (17. prosince 1925 v Německém na Moravě (dnes Sněžné) - 23. prosince 2003) byl český dramatik, dramaturg, grafik a herec.

Život

Narodil v rodině podnikatele Josefa Ptáčka. Na pozim 1945 nastoupil do nakladatelství Melantrich jako knižní grafik. +more Onemocněl však tuberkulózou a v následujících letech prodělal mnoho hospitalizací v plicních léčebnách. V letech 1945-1952 studoval nejprve v Praze Filosofické fakultě UK a potom v Brně na Filosofické fakultě MU divadelní vědu a estetiku, absolvoval prací věnovanou české divadelní avantgardě.

V roce 1952 nastoupil jako dramaturg do Československého rozhlasu. Byl členem skupiny umělců, která od 2. +more poloviny 50. let usilovala o vzkříšení české rozhlasové hry (potlačené v předchozích letech pod vlivem sovětské marxistické estetiky). Toto úsilí vyústilo v úspěšnou vlnu původní rozhlasové tvorby. Nejprve v dramatizacích cizích látek a později ve vlastní dramatické tvorbě naplňoval vizi rozhlasové hry jako myšlenkově závažného, nepopisného a formálně experimentujícího díla. Tematicky se soustředil na existenciální situaci jednotlivce v prostředí totalitního státu. V dramatické tvorbě se inspiroval mj. německou rozhlasovou školou, moderní západní literaturou, hudbou a v neposlední řadě i výtvarným uměním. Řada českých inscenací jeho her musela být později smazána.

V 2. polovině 50. +more let spolupracoval jako dramaturg s Realistickým divadlem Zdeňka Nejedlého v Praze. V letech 1959-1961 byl zaměstnán v Československém státním filmu, spolutvořil dramaturgickou skupinu Brož - Ptáček. Poté se do rozhlasu vrátil a v roce 1962 vedl dramaturgii rozhlasových her.

Ptáčkovy rozhlasové hry uspěly v zahraničí. V polském překladu je uvádělo Polskie radio Warszawa, německy DeutschlandRadio Berlin, Norddeutscher Rundfunk Hamburg a Westdeutscher Rundfunk (WDR) v Kolíně nad Rýnem. +more Ve WDR získal Ptáček stabilní pozici, v rozmezí let 1966-1989 zde v překladu Heinricha Kunstmanna zaznělo 11 jeho her.

V roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od jara 1945. Zkraje 70. +more let se nechal hospitalizovat v plicním sanatoriu, kde přežil období politických čistek v Československém rozhlase. V roce 1975 přešel do oddělení dramatických seriálů, kde začal vznikat seriál Jak se máte, Vondrovi. Poskytoval zde práci zakázaným autorům, kteří uváděli své hry pod cizími jmény. V letech 1977-1981 a 1983-1985 probíhaly soudní spory mezi Československým rozhlasem a Jaromírem Ptáčkem o svébytnost a samostatnost textů, zakládající nárok na honorář, nebo o jejich dodání či nedodání. V obou případech Ptáček vyhrál. Když v roce 1985 dovršil důchodový věk, nebylo mu v rozporu s obvyklou praxí umožněno v rozhlase setrvat, a dál proto psal pod smyšlenými jmény.

Do rozhlasu se jako dramaturg oficiálně vrátil až v roce 1990 na výzvu Václava Daňka, který v té době zakládal redakci literárního experimentu a elektroakustické hudby Audio studio. Ptáček zde působil nejen jako dramaturg, ale pod hlavičkou Audio studia uváděl i svoje vlastní rozhlasové hry. +more Po zániku redakce v roce 1994 přestal psát.

V roce 2005 vydala nakladatelství Větrné mlýny a Divadelní ústav sborník 13 jeho nejvýznamnějších her Nepromlčené případy Jaromíra Ptáčka (editorsky připravil Vilém Faltýnek).

Dílo

Rozhlasové hry (výběr)

1962 Pět nemístných historií * 1962 Případ * 1963 Dívej se k černému nebi * 1963 Před prahem ticha * 1964 Kladení do hrobu * 1964 Šnek na visuté hrazdě * 1967 A kdo by chtěl opustit město babylónské… * 1965 Jistý den daleké minulosti * 1965 Pláč pro pana Jeremiáše * 1968 Můj bratr Job * 1969 Chodba mé smrti * 1968 I kdybychom se odmlčeli * 1969 Konec dětí * 1971 Případ obrýlené panny * 1971 Muži směrem k pólu (cyklus her Franklin, Barents, Peary - Cook, Nobile) * 1972 Dlouhá cesta domů * 1973 Pravděpodobná zpráva o posledním rozhovoru * 1974 Pravděpodobná zpráva o konci země * 1974 Bellevue * 1975 Tři věty pro naději a trubku * 1986 Faethón * 1986 Tmavomodrý svět * 1987 Paříž hoří * 1990 Téma číslo jedna * 1991 Co se stalo, nemůže se odestát * 1991 Muzikanti noci * 1992 Rampa * 1992 (bez názvu) * 1993 Titanik * 1994 Slečny pro všední den, 1994 * 1994 Čekání na Evropu * 1994 Nesny

Divadelní hry

1969 Konec dětí * 1989 Muzikanti noci

Rozhlasové dramatizace (výběr)

1960 Kazmar - šaty - Jafeta (1. část dramatizace podle románové trilogie Marie Pujmanové) * 1960 Cesta Ondřeje Urbana (2. +more část dramatizace podle románové trilogie Marie Pujmanové) * 1964 Veliká nemoc (1. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů) * 1964 Dlouhá cesta (2. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů) * 1964 Modravá mlha (3. část dramatizace na motivy několika sovětských autorů) * 1964 William Shakespeare: Richard III. , rozhlasová adaptace, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, dramaturgie: Jaromír Ptáček, hudba: Marek Kopele. Hrají: král Richard III. (Jiří Adamíra), král Edvard IV. (Miloš Nedbal), vévoda z Clarence (Otakar Brousek), královna Alžběta (Vlasta Chramostová), lady Anna (Jaroslava Adamová), vévodkyně z Yorku (Leopolda Dostalová), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu (Čestmír Řanda), lord Stanley (Josef Větrovec), lord Hastings (Jaromír Spal), hrabě Rivers (Oldřich Janovský), Catesby (Bohumil Křížek), Radcliff (Bohumil Švarc), Brakenburry (Jiří Suk), londýnský starosta (Ladislav Kulhánek), měšťan a písař (Josef Patočka), vypravěč (Josef Červinka) a další. * 1970 Zpráva o lásce a bloudění donského kozáka Grigorije Melechova (na motivy románu Michaila Šolochova Tichý Don).