Johann von Schemua

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Johann svobodný pán von Schemua (slovinsky Janez Žemva) (21. září 1850 Klagenfurt - 29. dubna 1919 Innsbruck) byl rakousko-uherský generál slovinského původu. V c. k. armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1869, působil u různých posádek v celé monarchii, byl také vysokým důstojníkem generálního štábu. V roce 1909 dosáhl hodnosti generála pěchoty a svou kariéru završil jako velitel 14. armádního sboru v Innsbrucku (1908-1912). Po odchodu do výslužby získal šlechtický titul barona (1917).

...
...

Životopis

Plukovník Johann Schemua (1900) Pocházel ze slovinské rodiny s historií sahající do 17. +more století, narodil se jako starší syn c. k. majora Blaže Žemvy (1808-1871). Studoval na Tereziánské vojenské akademii (1865-1869) ve Vídeňském Novém Městě a do armády nastoupil jako poručík k 7. pěšímu pluku, kde později zastával funkci pobočníka velitele praporu. V letech 1875-1877 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni a poté byl jako nadporučík zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil v Sarajevu a v roce 1878 se během okupace Bosny a Hercegoviny zúčastnil bojů u Livna. V roce 1880 byl povýšen na kapitána a v roce 1880 se podílel na potlačení povstání v Dalmácii. V hodnosti majora (1888) byl štábním důstojníkem u 8. pěší divize v Innsbrucku. Krátce sloužil u pěšího pluku č. 12, znovu působil u generálního štábu a v letech 1893-1894 byl šéfem štábu 6. armádního sboru v Košicích. Mezitím postupoval v hodnostech (podplukovník 1890, plukovník 1893). Od roku 1894 byl několik let šéfem prezidiální kanceláře generálního štábu.

V roce 1898 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 7. horské brigády v Sarajevu. +more Od roku 1904 byl jako polní podmaršál velitelem 31. pěší divize v Budapešti, v roce 1906 byl přidělen jako zástupce velitele ke 14. armádnímu sboru v Innsbrucku. V roce 1909 dosáhl hodnosti generála pěchoty a v letech 1908-1912 byl velitelem 14. armádního sboru v Innsbrucku, respektive zemským velitelem pro Tyrolsko, Horní Rakousy, Vorarlbersko a Salcbursko. K datu 1. června 1912 byl penzionován a poté žil v soukromí v Innsbrucku. Za první světové války se ještě podílel na organizaci zemské obrany Tyrolska.

Tituly a ocenění

Jako velitel armádního sboru byl v roce 1909 jmenován c. k. +more tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1910 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 7 dislokovaného v Klagenfurtu. V roce 1900 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1917 získal titul svobodného pána. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, několik ocenění obdržel také od zahraničních panovníků.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. +more třídy (1880) * 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1899) * 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1900) * 60x60pixelů Válečná medaile (1900) * 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1906) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1910).

Zahraničí

+morepng'>60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) * 60x60pixelů Řád pruské koruny (Německo) * 60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko) * 60x60pixelů Domácí řád vendické koruny (Meklenbursko).

Rodina

V roce 1886 se ve Vídni oženil s Karolinou von Stremayr (1863-1935), dcerou vlivného právníka a politika Karla Stremayra, který byl krátce také rakouským ministrem spravedlnosti a předsedou vlády. Manželství zůstalo bezdětné.

Johannův mladší bratr Blasius von Schemua (1856-1920) byl též rakousko-uherským generálem a v letech 1911-1912 náčelníkem generálního štábu.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top