Cesko.wiki Kotvičník zemní
Author
Albert FloresKotvičník zemní (Hippuris vulgaris) je druh rostliny z čeledi žabníkovité. Jedná se o vodní, až 1 metr vysokou bylinu s listy uspořádanými v přeslenech. Tuto rostlinu lze nalézt v mělkých vodách, bažinách a rybnících. Má zelené, vstřícné, opadavé listy, které jsou zploštělé a jeden až dva centimetry dlouhé. Květy jsou malé, zelené a uspořádané v svazečcích na konci lodyh. Kvete od června do srpna. Plody jsou nepukavé, vejčité až hruškovité, hnědé tobolky. Kotvičník zemní se vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. V České republice se tento druh nachází na roztroušených lokalitách. Je zapsán na seznamu ohrožených druhů. Roste převážně v území s mírným klimatem. Kotvičník zemní má jako vodní rostlina důležitou roli v biotopu. Je vhodným pokrmem pro drobné vodní živočichy a zajišťuje tak rovnováhu v ekosystému vodních ploch.
Plody kotvičníku zemního
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých často užívaná v lékařství nebo doplňcích výživy u sportovců.
Popis
Lodyha: 10-60 cm dlouhá, málo větvená. * Listy: krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté. +more * Květ: pětičetný žlutě zbarvený. * Plod: poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách. * Semena: vejcovitý tvar, světle hnědá barva.
Stanoviště
Typickým místem výskytu kotvičníku jsou suchá místa, stepi, polopouště, písčiny. Kotvičníku se daří i na přímořských píscích, pastvinách, při cestách, na rumištích a v zahradách.
Účinky
Bylinka se také někdy označuje jako "zelená viagra" nebo "rostlinný testosteron", neboť má zvyšovat hladinu mužského hormonu testosteronu, podporovat libido nebo pomáhat řešit problémy s erekcí. Proto toto rozšířené přesvědčení o "bylince pro pány" ale existuje jen málo dokladů.
Článek uvedený v referenci, zaměřený na rešerši účinků kotvičníku prokázal jen částečně zvýšení hladiny testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů u mladých (20-36 let) mužů po čtyřtýdenním užívání dávky až 20 mg/kg tělesné váhy. Dále byl proveden výzkum možných účinků na zvýšení svalové síly a tělesného složení (poměr svalstva a tuku) u mladých (průměrný věk byl 19,8 let) hráčů ragby, i zde však byl zaznamenán pouze omezený efekt. +more Studie uvádí, že významného efektu kotvičníku na zvýšení hladiny testosteronu bylo dosaženo v kombinaci s dalšími farmakologickými složkami, ale nebylo zjištěno, které složky jsou za tento efekt zodpovědné. Kotvičník patrně nemá vliv na hladinu androgenů.
Obsažené látky
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. +more Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny - chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin aj. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a kvercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5-5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27 % olejové, behenové, stearové a další. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A-E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy (MAOI) .
Pěstování v Česku
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. +more Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. +more Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Odkazy
Reference
Literatura
prof. Ing. Pavel Valíček DrSc, Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., Ing. Kamila Holubová, CSc.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí, 2001
Externí odkazy
[url=http://www. ceskaordinace. +morecz/kotvicnik-zemni-ckr-1058-9154. html]Kotvičník zemní jako doplněk stravy a lék[/url] (česky) * [url=https://web. archive. org/web/20160813232116/http://sportego. cz/kotvicnik-zemni-svaly-se-zelenou-viagrou-1506]Kotvičník zemní - růst svalů se zelenou viagrou[/url] (česky).
Kategorie:Kacibovité Kategorie:Psychoaktivní rostliny Kategorie:Flóra jižní Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra západní tropické Afriky Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Nepůvodní flóra Česka