Leonard Bernstein

Leonard Bernstein (25. srpna 1918, Lawrence, Massachusetts, USA - 14. října 1990, New York) byl americký dirigent, hudební skladatel, klavírista, pedagog, hudební popularizátor a televizní hvězda. Patřil mezi nejvýznamnější dirigenty své doby a byl také prvním americkým dirigentem, který získal mezinárodní uznání. Podle hudebního kritika Donala Henahana byl „jedním z nejzáhadněji talentovaných a nejúspěšnějších hudebníků v americké historii“.

Bernstein byl prvním v Americe narozeným dirigentem, který vedl americký orchestr. Byl hudebním ředitelem Newyorské filharmonie, dirigoval přední světové orchestry a vytvořil významné dědictví zvukových a obrazových záznamů. +more Byl také klíčovou postavou v moderním oživení hudby Gustava Mahlera, skladatele, o jehož hudbu se nejvíce zajímal. Jako zručný klavírista často dirigoval klavírní koncerty od klaviatury.

Biografie

Narodil se jako Louis Bernstein v Lawrence ve státě Massachusetts do rodiny ukrajinských Židů původem z města Rovno. Nebyl příbuzný filmového skladatele Elmera Bernsteina, ale byli přáteli a dokonce sdíleli určitou fyzickou podobnost. +more Jako malý chlapec bral lekce na piano a navštěvoval Posádkovou a Bostonskou latinskou školu. Na Harvardově univerzitě studoval s Walterem Pistonem, Edwardem Burlingame-Hillem a A. Tillmanem Merrittem a mnoha dalšími. Absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu (1939), poté studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii (1942), kde byl nejnadanějším žákem Fritze Reinera. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, berkshisrském letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Dne 14. listopadu 1943 „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent. +more Tento záskok odstartoval jeho profesionální kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru. Po smrti Sergeje Kusevického v roce 1951 se stal na mnoho let vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. Na počátku roku 1947 Bernstein přijal pozvání Palestinského orchestru a přijel do Jeruzaléma v tehdejší britské mandátní Palestině (dnešní Izrael), aby dirigoval několik koncertů. O svých zážitcích z této cesty napsal Bernstein svému příteli:.

V letech 1958-1969 se stal hudebním ředitelem Newyorské filharmonie (831 koncertů). Poté až do své smrti hostoval u významných orchestrů (Bostonský symfonický orchestr, Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové, Vídeňští filharmonikové), operních domů a na hudebních festivalech po celém světě. +more Oživil celosvětový zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese.

Na veřejnosti se televizními pořady od 50. let zasloužil o popularizaci vážné hudby. +more Tyto pořady získaly řadu televizních ocenění (např. 11 cen Emmy). Leonard Bernstein tak přivedl mnoho Američanů k vážné hudbě.

Vše začalo pořadem Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů. Poté, co se stal šéfdirigentem Newyorské filharmonie, uskutečnil 15 programů pro dospělé (1958-1962) a především 53 programů pro mladé s názvem „Young People's Concerts with the New York Philharmonic“ (1958-1973), které byly nejpopulárnější. +more Bernstein v nich zasvěcoval diváky do tajů hudby a představoval významné skladby a hudební skladatele. Vybrané scénáře Koncertů pro mladé publikum poté vyšly knižně - kniha se stala bestsellerem (v českém překladu O hudbě - Koncerty pro mladé publikum. Praha: NLN, 1996).

V roce 1990 získal Praemium Imperiale, mezinárodní cenu udělenou Japonským uměleckým sdružením za celoživotní dílo v umění. Cenu ve výši 100 000 dolarů využil k založení fondu Bernstein Education Through the Arts (BETA), Inc. +more Tento grant poskytl na vytvoření vzdělávacího programu založeného na umění. Centrum Leonarda Bernsteina bylo založeno v dubnu 1992 a zahájilo rozsáhlý výzkum ve školách, jehož výsledkem byl model Artful Learning Program.

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Autorka Bernsteinova životopisu Meryle Secrestová hovořila o jeho bisexualitě a citovala též jeho přítelkyni Shirley Rhoades Perleovou, která uvedla, že „potřeboval muže sexuálně a ženy emocionálně“.

Pozdní období a smrt

V sobotu 23. prosince 1989 odjel dirigovat po tři dny Beethovenovu +more_9_(Beethoven)'>symfonii č. 9, na oslavu pádu Berlínské zdi. Symfonie byla zvolena kvůli symbolice, protože sólisté a sbor zpívali „Freiheit“ (svoboda), místo „Freude“ (radost). Tato slova Bernstein schválně zaměnil, kvůli oslavě bratrství a vzájemné svobody po svržení Berlínské zdi. Po návratu domů se cítil úplně vyčerpaný.

Na sklonku života nahrál s Vídeňskou filharmonií a spolu s Krystianem Zimermanem oba Brahmsovy klavírní koncerty a poslední tři klavírní koncerty od Ludwiga van Beethovena.

Do Československa přijel poprvé od roku 1946 na Pražské jaro 1990. Během komunistické totality odmítl v zemi Východního bloku koncertovat na žádost Rafaela Kubelíka. +more Na závěrečném koncertu hudebního festivalu 1990 dirigoval ve Smetanově síni Českou filharmonii. Na programu byla Beethovenova symfonie č. 9.

Od poloviny 50. let trpěl jako těžký kuřák emfyzémem. +more Již od druhé poloviny 70. let bral medikamenty a povzbuzující prostředky na hektický dirigentský život. V dubnu 1990 mu byl diagnostikován maligní nádor mezoteliom na okraji pohrudnice u levé plíce. Následně prodělal zápal plic a pásový opar. Poslední koncert proběhl v Tanglewoodu 19. srpna 1990, kdy řídil Beethovenovu 7. symfonii. Ukončení profesionální dráhy oznámil 9. října 1990 a pět dní poté zemřel na infarkt myokardu ve svém bytě v rezidenci Dakota House, ležící na rohu Central Parku v Upper West Side.

Charakteristika Bernsteina jako skladatele

Jako skladatele ho lze považovat za postmodernistu už v 50. letech 20. +more století. Nerozlišoval mezi hudbou „vážnou“ a „populární“, ale mezi „dobrou“ a „špatnou“. Bernstein byl stylový syntetik a „eklektik“, nějaké umělecké škatulkování pro něj neplatilo: v artificiálních skladbách, v zásadě tonálních, používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus (synkopování, střídavé rytmy, nesouměrné metrum) a barvitou instrumentaci (časté využívání klavíru, vysoké polohy žesťů, početných, virtuózních perkusí); muzikálovou hudbu a formu pozvedl na vysokou úroveň (např. jazzová fuga v písni Cool) a znovu dokázal, že i díla populární kultury mohou být zároveň velmi hodnotná.

Mnoho jeho skladeb nelze zařadit do předem vymezených kategorií, protože jsou často polystylové a polyžánrové a obsahují „od všeho něco“. Náměty skladeb, duchovní i čistě světské, se neobracejí do minulosti, ale přímo reflektují svět, v němž jejich autor žil a tvořil: hledají víru ztracenou v moderní době, nebo třeba opěvují radovánky a vyjadřují problémy soudobého New Yorku. +more Řada kompozic se zpěvem je vícejazyčná, často mísí angličtinu, hebrejštinu a různé další jazyky včetně latiny.

Dílo

Divadelní a filmové skladby

Fancy Free - balet, 1944 * On the Town - muzikál, 1944 * Facsimile - balet, 1946 * Peter Pan - písně, doprovodná hudba, 1950 * Trouble in Tahiti - opera o jednom aktu, 1952 * Wonderful Town - muzikál, 1953 * On the Waterfront - filmová hudba, 1954 * Candide - opereta/muzikál/opera, 1956 * West Side Story - muzikál, 1957 * Mass - muzikálové oratorium, 1971 * Dybbuk - balet, 1974 * 1600 Pennsylvania Avenue - muzikál, 1976 * A Quiet Place - opera ve dvou aktech, 1983/1984 (obsahuje Trouble in Tahiti) * The Race to Urga - muzikál, 1987

Orchestrální koncertní skladby

Jeremiah - Symfonie č. 1, 1942 * Three Dance Episodes from „On the Town“, 1945 * Three Dance Variations from „Fancy Free“, 1946 * The Age of Anxiety - symfonie č. +more 2 (podle W. H. Audena), pro klavír a orchestr, 1949 * Serenade - pro sólové housle, smyčcové nástroje, harfu a bicí nástroje, 1954 * Prelude, Fugue and Riffs - pro sólový klarinet a jazzový ansámbl, 1955 * Symphonic Suite from „On the Waterfront“ - symfonická suita z On the Waterfront, 1955 * Symphonic Dances from „West Side Story“ - symfonické tance z West Side Story, 1960 * Kaddish - Symfonie č. 3, pro orchestr, smíšený sbor, chlapecký sbor, recitátora a sopránové sólo, 1963 * Dybbuk - suity č. 1 a 2, pro orchestr, 1974 * Songfest: A Cycle of American Poems for Six Singers and Orchestra - Slavnost písní: Cyklus amerických básní pro šest hlasů a orchestr, 1977 * Three Meditations from „Mass“ - tři meditace z „Mass“, pro for violoncello a orchestr, 1977 * Divertimento for Orchestra - 1980 * Halil - nokturné pro sólovou flétnu, bicí nástroje, harfu a smyčce, 1981 * Concerto for Orchestra - 1989.

Chorální skladby pro kostel nebo synagogu

Hashkiveinu - pro sólový tenor, smíšený sbor a varhany, 1945 * Chichester Psalms - 1965 * Missa Brevis - pro smíšený sbor a vysoký tenor (mužský alt) s bicími nástroji, 1988

Komorní skladby

Sonáta - pro klarinet a klavír, 1942 * Touches - pro klavír sólo, 1981 * Thirteen Anniversaries - pro klavír sólo, 1988 * Dance Suite - pro žesťový kvintet, 1989

Vokální skladby

I Hate Music: A cycle of Five Kids Songs for Soprano and Piano - Nenávidím hudbu: Cyklus pěti dětských písní pro soprán a klavír, 1943 * La Bonne Cuisine: Four Recipes for Voice and Piano - Francouzská kuchyně: Pět receptů pro vokál a klavír, 1947 * Arias and Barcarolles - Árie a barkaroly, pro mezzosoprán, baryton a čtyřruční klavír, 1988 (orchestrováno)

Odkazy

Reference

Literatura

Publikace Leonarda Bernsteina * Findings (Nálezy) - Simon and Schuster, New York, 1982; Anchor Books, New York, 1993 - . * The Infinite Variety of Music (Nekonečné proměny hudby) - Simon and Schuster, New York, 1966; Anchor Books, New York, 1993 - . +more * The Joy of Music (Radost z hudby) - Pompton Plains, New Jersey, 1959; Amadeus Press edition, 2004 - . * The Unanswered Question (Nezodpovězená otázka) - Harvard University Press, Cambridge, Mass, 1976 -.

Publikace o Leonardu Bernsteinovi * * * Leonard Bernstein's Young People's Concerts (Bernsteinovy koncerty pro mladé), vydal Jack Gottlieb - Anchor Books, New York, 1962 a 1992 - * Leonard Bernstein, Humphrey Burton - Doubleday, 1994 - a

Externí odkazy

[url=http://www. leonardbernstein. +morecom/]leonardbernstein. com[/url] * [url=http://memory. loc. gov/ammem/lbhtml/lbhome. html]Leonard Bernstein[/url] na stránkách Knihovny kongresu * [url=https://web. archive. org/web/20061124070513/http://www. sonyclassical. com/artists/bernstein/]Leonard Bernstein[/url] na stránkách Sony Music * [url=https://web. archive. org/web/20050901104333/http://www. tomwolfe. com/RadicalChic. html]Radical Chic[/url] (Radikální šmrnc), kniha Toma Wolfa o večírku newyorské společenské elity a Černých panterů v Bernsteinově luxusním apartmentu * [url=http://www. frantisekslama. com/dirigenti]Dirigenti České filharmonie, Leonard Bernstein[/url] - vzpomínky Františka Slámy.

Kategorie:Židovští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Američtí hudební skladatelé Kategorie:Muzikáloví skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Američtí dirigenti Kategorie:Hollywoodský chodník slávy Kategorie:LGBT hudebníci Kategorie:LGBT Židé Kategorie:LGBT hudební skladatelé Kategorie:Bisexuálové Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Držitelé ceny Grammy Kategorie:Američtí operní skladatelé Kategorie:Američtí Židé Kategorie:Osobnosti na antiguanských a barbudských poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na izraelských poštovních známkách Kategorie:Nositelé Čestného prstenu města Vídně Kategorie:Narození v roce 1918 Kategorie:Narození 25. srpna Kategorie:Narození v Massachusetts Kategorie:Úmrtí v roce 1990 Kategorie:Úmrtí 14. října Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Zemřelí na zápal plic Kategorie:Muži.