Cesko.wiki Marino Marini
Author
Albert Flores
Život
Marino Marini, photo by Paolo Monti, 1963.
Marino Marini, busts. Photo by Paolo Monti, 1963
V šestnácti letech začal studovat kresbu a malbu na umělecké Akademii ve Florencii. První sochy vytvořil až roku 1922. +more V roce 1929 ho požádal Arturo Martini, aby se stal vedoucím ateliéru sochařství umělecké školy Villa Reale v Monze. V témže roce si vysloužil pozornost umělecké kritiky jako výjimečný talent svou sochou Lidé a roku 1932 měl první autorskou výstavu v Miláně.
Ve 30. letech podnikl řadu cest po Evropě (Holandsko, Německo, Anglie, Řecko). +more Opakovaně pobýval v Paříži, kde se seznámil s Chiricem, Kandinským a Maillolem, později s Picassem, Braquem a Laurensem. Roku 1935 získal první cenu za sochařství na Římském quadrienále.
V roce 1938 se seznámil s Mercedes Pedrazzini (*1913, Locarno-2008, Pistoia) a ještě téhož roku se s ní oženil. Oslovoval ji Marina a jejich vzájemný hluboký vztah pak vydržel po zbytek jeho života.
V roce 1940 opustil Monzu aby se stal profesorem na Fakultě sochařství Akademie v Turíně a následující rok se stal profesorem sochařství na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně. Po zničení svého ateliéru roku 1943 se s Marinou uchýlil do exilu do obce Tenero-Contra poblíž Locarna ve švýcarském kantonu Ticino. +more Zde se setkával s mnoha významnými umělci - Alberto Giacomettim, Fritzem Wotrubou, Otto Bänningerem, Hansem Arpem a Germaine Richier.
V roce 1947 měl autorskou výstavu na 24. Benátském bienále ale do Itálie se vrátil až v roce 1948 aby vyučoval na Akademii Brera v Miláně. +more Na Bienále se spřátelil s Henry Moorem a americkým obchodníkem s uměním Curt Valentinem, který ho pozval do USA a uspořádal velkou autorskou výstavu Mariniho v New Yorku i následující sérii výstav po celém světě.
Marini získal hlavní cenu Benátského bienále v roce 1952 a Mezinárodní Velkou cenu Accademia dei Lincei v Římě roku 1954. Byl účastníkem Documenta 1 (1955), Documenta II (1959), a také Documenta III v roce 1964 v Kasselu.
Roku 1959 vytvořil obrovskou sochu jezdce na koni (5 m) pro náměstí v Haagu. Sérii Mariniho výstav v Mnichově, Rotterdamu, Stockholmu, Kodani, Oslo and Helsinki zakončily velké retrospektivy v Kunsthaus Zurich (1962) a Palazzo Venezia v Římě (1966).
Roku 1968 obdržel v Göttingenu nejvyšší německé vyznamenání Orden pour le Mérite fur Wissenschaften und Kunst. V Nové Pinakotéce v Mnichově mu byla roku 1976 vyhrazena samostatná místnost. +more V jeho rodišti vzniklo Centrum dokumentace prací Marino Mariniho v Palazzo Comunale, Pistoia (1979), které shromažďuje jeho kresby, grafiky a menší sochy, literaturu a videodokumentaci života a díla.
Marino Marini zemřel ve Viareggio 6. srpna 1980.
Jeho manželka Marina po smrti Mariniho organizovala řadu výstav a roku 1983 založila nadaci Marino Marini Foundation, která od roku 1990 sídlí v komplexu Convent of Tau, postaveném ve 14. století. +more V roce 1988 umožnila velkorysým darem vznik Mariniho muzea ve Florencii (Marino Marini Museum of San Pancrazio). Marina zemřela 20. dubna 2008 a podle jejího přání je pochována vedle svého muže v Pistoia.
Dílo
Marino Marini Jezdec, 1936, Art Gallery of New South Wales +morejpg|náhled'>Marino Marini Miracolo 1959-61 Il Grande Miracolo-2, Rotterdam Marino Marini Bojovník, Belín Denhaag.
Sochy
Marini se poučil z dějin sochařství od Etrusků přes římský portrét až ke klasicismu Antonia Canovy a tuto zkušenost svébytným způsobem interpretoval ve svých dílech. Z jeho předchůdců na něj měl vliv Medardo Rosso, který jako jeden z prvních pracoval s modelací povrchu k zesílení účinku světla. +more V roce 1929 si Marini vysloužil pozornost umělecké kritiky jako výjimečný talent svou sochou Lidé (1929, terakota). O dva roky později vzniklo jeho zásadní dílo Ersilia (1931).
Ve Švýcarsku během války pokračoval v cyklu ženských postav symbolizujících plodnost (Pomona), socha Archanděl byla na počátku série na téma Zázrak. Některé sochy byly přímou reakcí na utrpení a ničení, které přinesla válka, a které Marini hluboce prožíval (Oběšený, 1942).
Ve své monumentální tvorbě se opakovaně vracel k tématu artistů, ženských symbolů plodnosti a jezdců na koni. V roce 1936 vytvořil sochu Rytíř (dřevo, též bronz), která byla počátkem jeho nového pojetí jezdecké sochy. +more Ačkoli stavba sochy zůstává víceméně klasická, povrch je poznamenán zářezy. Později sochař stále častěji zesiluje expresivní účinek soch hrubou modelací povrchu, polychromií, vynecháním některých detailů, posunem k abstrakci a geometrizací tvaru.
Téma jezdce se během jeho tvorby proměňuje od prvního téměř klasického ztvárnění (Jezdec, 1936, Poutník, 1939, návštěva Bamberku, raně gotický Bamberský jezdec), přes vypjaté expresivní ztvárnění koně s padajícím jezdcem z 50. let v sérii Zázrak (1951-52, souvislost s biblickým příběhem obrácení apoštola Pavla - Saula z Tarsu). +more Tento motiv se opakuje i v monumentální soše Velký zázrak s expresivní dominantou vzpínajícího se koně (1953). V 60. letech představuje jezdec i kůň sexuální symbol (Rytíř, Anděl města), později se figury zjednodušují do silně abstrahovaného kubizovaného tvaru (Bojovník 1959, 1963).
Marini byl vynikající portrétista a během svého života portrétoval řadu slavných osob (Stravinskij, Cará, H. Miller, Marc Chagall, Mies Van der Rohe).
Malba
Marini vystudoval malířství a maloval po celý život. Raná díla byla ovlivněna italskou renesancí, malíři 19. +more století , později kubismem a postimpresionisty. Jeho kresby souvisejí se sochařskou tvorbou a zachycují plasticitu a objemy postav. Grafické listy a malba jsou expresivní, charakteristické využitím sytých a jasných barev v plochách a kresbou v silných liniích. Figurální motivy se opakují - hlavy, ženské postavy, jezdec a kůň. V sedmdesátých letech se Marini věnoval i tvorbě plakátů (Metropolitní opera, NY).
Významná díla podle data vzniku
1929 Lidé (terakota) * 1931 Ersilia (polychromované dřevo), Kunsthaus Zurich * 1936 Kůň a jezdec (dřevo), sbírka Battiato, Milán * 1940 Pomona (bronz), sb. Jesi, Milán * 1943 Archanděl (sádra), Kunstmuseum Basel * 1944 Žonglér (bronz), sb. +more N. Grace, Philadelphia * 1945 Judita (bronz), RMFA, Antverpy * 1947 Kůň a jezdec (bronz), MOMA New York * 1949/50 Městský anděl strážný (bronz), P. Guggenheim Museum, Benátky * 1951 Portrét Igora Stravinského (bronz), MA, San Francisco * 1951/52 Zázrak (bronz), Middelheim, Antverpy * 1953 Žonglér (bronz), sb. G. lenart, New York * 1954 Zázrak (bronz), Kunsthistoriches museum, Vídeň * 1954 portrét Curt Valentina (bronz), MOMA, New York * 1956 Bojovník na koni (bronz), * 1956/57 Velký jezdec (polychromovaný bronz), sb. Boymans, Rotterdam * 1961 Portrét Henri Millera * 1962 Portrét Marc Chagalla, Henry Moore * 1963 Portrét Jean Arpa * 1967 Portrét Mies van der Rohe.
Ocenění (výběr)
1935 Gran Premio di Scultura, Quadrienale, Řím * 1937 Grand Prix, Exposition International des Arts, Paris * 1952 Gran Premio di Scultura -Biennale di Venezia * 1954 Medaglia d'oro del Presidente della Repubblica * 1954 Gran Premio Internazionale Accademia dei Lincei, Roma * 1961 Medaglia Donatello, Firenze * 1968 Primo premio del Comune di Venezia della Commissione VIII Biennale Incisione Italiana Contemporanea di Venezia * Zlatá medaile - Florencie (1967), Vatikán (1970), Torino , Pistoia (1972) * Stříbrná medaile - Trienále Milano (1933), Milano (1967), Torino (1968), Paříž (1972, 1994) * Bronzová medaile - Tokyo, Hokkaido (1978), Chartres (1993) * Čestné diplomy - Barcelona (1929), Budapešť (1936)
Zastoupení ve sbírkách (výběr)
Marino Marini Museum, Pistoia * Marino Marini Museum, Florencie * Galleria d’Arte Moderna Milan * Sbírka Peggy Guggenheimové, Palazzo Venier dei Leoni, Benátky * Tate Gallery * Muzeum moderního umění, New York * The Israel Museum in Jerusalem * Museum of Art Tokyo * Deutscher Bundestag Berlin * Kunsthaus Zurich * Staatsgalerie Moderner Kunst, Munich * Hirshhorn Museum and Sculpture Garden in Washington * Menard Art Museum at Komaki-City, Aichi
Odkazy
Literatura
Marino Marini: Graphic Work and Paintings, 2013, by Marino Marini, Pietro Maria Bardi (Introduction), 96 pp, Barnes & Noble, * Marino Marini: Catalogue Raisonne of the Sculptures, 1998, 270pp, 535 ill. , Skira editore, Milan with Marino Marini Foundation, Pistoia, * Marino Marini: L’opera completa, 1970, Read, H. +more, P. Waldberg, and G. Lazzaro. Milan * Marino Marini, 1966, Šetlík J, Fára L, Odeon, Praha * Marino Marini, sculptor, 1958, Apollonio U, Edizioni del milione, Milan.
Externí odkazy
[url=http://www. museumdefundatie. +morenl/354-Marino_Marini. html]Marino Marini Foundation[/url] * [url=http://artislimited. wordpress. com/2012/12/13/the-marino-marini-museum-in-pistoia-is-a-treasure-trove-of-the-artists-forceful-sculptures/]Marino Marini Museum, Pistoia[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110206203614/http://www. museumsinflorence. com/musei/marino_marini_museum. html]Marino Marini Museum, Florencie[/url] * [url=http://www. guggenheim. org/new-york/collections/collection-online/artwork/2802]Městský anděl strážný, Guggenheim, Benátky[/url] * [url=http://www. adamgallery. com/upload/marini_cat_09_-_updated. pdf]Adam Gallery: Marino Marini[/url] * [url=http://en. amorosart. com/prints-marini-787-1-en. html]grafické listy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140108012129/http://www. italiamia. com/art_marini. php]kresby, malby[/url] * [url=http://www. allposters. com/-st/Marino-Marini-Posters_c26426_. htm]plakáty[/url] * [url=http://artsignaturedictionary. com/artist/1031]Podpisy MM[/url].
Kategorie:Italští sochaři Kategorie:Italští malíři Kategorie:Italští grafici Kategorie:Narození 27. +more února Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Úmrtí 6. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1980 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí ve Viareggiu Kategorie:Litografové.