Cesko.wiki Mateřídouška olysalá
Author
Albert FloresLodyha s květenstvím Jalové a květná lodyha Květenství mateřídoušky olysalé
Mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens) je vytrvalá, silně aromatická bylina keříkovitého vzrůstu, nejvýše 30 cm vysoká, kvetoucí v letních měsících drobnými růžovými květy. Vydává silnou vůni, převážně za slunného počasí. +more Rostlina je v české přírodě původním druhem, avšak její početní stavy se snižují a v Červeném seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky je zařazena mezi ohrožené druhy (C3). Druhové jméno „olysalá“ pochází od skutečnosti, že kalichy květů jsou při kvetení z vnější strany bez chlupů.
Rozšíření
Bylina je původním druhem v jihovýchodní Evropě (Bulharsko, Rumunsko a bývala Jugoslávie), ve východní (Ukrajina) a střední Evropě (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Švýcarsko). Nejistá je její původnost ve Francii.
Celkové rozšíření je nedokonale známo kvůli obtížím při určování dle herbářových položek, kde často dochází k záměně s podobnými morfotypy druhu mateřídoušky panonské. V České republice se objevuje pouze na nejteplejších místech termofytika. +more Na Moravě to je na jihu Brněnska a Výškovska, v Hustopečsku, Čejčsku a na Pavlovských vrších. V Čechách roste jen řídce a to v širokém okolí Prahy.
Taxonomie
Mateřídouška olysalá je mnohotvárný druh a je řazena do komplexu podobných druhů Thymus pannonicus agg. Je asi hybridního původu a na jejím vzniku mají pravděpodobně účast mateřídouška panonská a některý druh z okruhu blízkého mateřídoušce časné, čemuž nasvědčuje občasné monopodiální větvení mladých rostlin. +more Rozrůznění v oddělených částech regionu dokonce naznačuje možný vícenásobný vznik. V mezích morfologické variability se mateřídouška olysalá často překrývá s mateřídouškou panonskou a do toho ještě zasahuje hybridizace s mateřídouškou časnou. Proto někdy lze podle herbářových sběrů určit taxon tu s větší a jinde s menší mírou přibližnosti.
Před několika léty ztotožnil Rafaël Govaerts z Kew mateřídoušku olysalou s mateřídouškou vonnou (Thymus odoratissimus), Mill. 1768. +more Pokud toto sjednocení bude potvrzeno, bude mít vědecké jméno Thymus odoratissimus prioritu, neboť je původnější než Thymus glabrescens. V tomto článku, určeném pro české prostředí, je používáno tradiční pojmenování uvedené ve „Květeně ČR“ z roku 2000 i v „Klíči ke květeně České republiky“ z roku 2019.
Ekologie
Teplomilný chamaefyt vyskytující se nejčastěji hromadně v xerotermních, málo výživných trávnících, na suchých kamenitých svazích, výslunných lesostepních stráních, na mezích nebo po okrajích teplomilných doubrav a dubohabřin, obvykle na hlubších, sprašových půdách mírně zásaditých. Rostlina kvete od konce května do července. +more Ploidie druhu se uvádí 2n = 56 nebo 58.
Popis
Nízký keřík, ne vyšší než 30 cm, s dřevnatějícím, do široka větveným kořenem. Stonky, dlouhé 10 až 30 cm, jsou plazivé nebo vystoupavé, v uzlinách často koření, větví se sympodiálně a jsou zakončené květonosnou lodyhou. +more Květonosné lodyhy směřují vzhůru, dlouhé 8 až 20 cm, jsou vystoupavé až přímé, na průřezu slabě čtyřhranné a po celém povrchu jsou stejnoměrně chlupaté.
Listy adaptované na suché klima jsou na stonku umístěné vstřícně. Jsou opadavé, sklerofylní, téměř přisedlé, částečně chlupaté a mají silně vyvinuté sklerenchymatické pletivo způsobující jejich tuhost a kožovitost. +more Listy květonosné lodyhy se liší podle vertikálního umístění. Spodní jsou drobné, mají krátký řapík a jejich čepel je kopisťovitá až široce eliptická. Střední listy jsou o málo větší, téměř přisedlé a jsou nejširší těsně nad polovinou délky. Nejvyšší listy jsou největší, přisedlé, eliptické až obvejčité, 10 až 17 mm dlouhé a 3 až 6 mm široké, jsou nejširší nad polovinou délky a mohou být lysé nebo chlupaté, všechny jsou celokrajné. Žilky na rubu čepele jsou jen málo vyniklé a nikdy netvoří po okraji souvislou žilku.
Květy jsou růžové, aromatické, drobné, krátce stopkaté a oboupohlavné. Vyrůstají z drobných listenů a jsou seskupené do krátce válcovitých květenství lichoklasů, jež mají dolní přesleny od sebe oddálené; v květenství nejsou stopkaté žlázky. +more Kalich je trubkovitý, dvoupyský, asi 3 mm dlouhý, na hřbetu olysalý a vytrvalý. Tři cípy horního pysku jsou trojhranné a dva dolní jsou užší, v ústí trubky jsou tvrdé chloupky. Koruna je trubkovitá, slabě dvoupyská, 5 až 7 mm dlouhá, řídce chlupatá, růžová, řídce i bílá. Největší horní rovný pysk je mělce dvoulaločný s vykrojením, dolní sehnutý pysk je trojlaločný. Čtyři tyčinky s nestejně dlouhými nitkami nesou červenofialové prašníky vyčnívající z koruny, čnělka s dvoulaločnou bliznou je až ve zralosti delší. Opylovači jsou hlavně včely, které přilétají pro vonný nektar ukrytý v dolní části korunní trubky. Květy jsou cizosprašné a protandrické, pro zajištění opylení cizím pylem dospívají nejdříve prašníky, kdežto čnělka je zpočátku nevyvinutá. Teprve později čnělka povyroste a blizna zaujme místo před vchodem do koruny.
Po odkvětu koruna odpadne a kalich uzavře věnečkem chloupků zrající tvrdky, v květu bývají čtyři. Tvrdky, semena, jsou do 1 mm dlouhé, široce vejčitého tvaru a hnědě zbarvené. +more Po dozrání z kalichu hned nevypadávají, ale kalich časem od stopky odpadne a vítr jej i s tvrdkami roznese po okolí. Semena jsou i myrmekochorní, roznášejí je také mravenci.
Možnost záměny
V české přírodě lze mateřídoušku olysalou snadno zaměnit mateřídouškou panonskou, její stonky se větví sympodiálně a bývají zakončené květenstvími a listy jsou eliptické až čárkovitě kopinaté, hustě chlupaté, přisedlé či krátce řapíkaté a hlavně kališní lístky jsou hustě chlupaté. Dalším podobným druhem je mateřídouška úzkolistá, která sice má monopodiální větvení, ale její úzké listy jsou vždy lysé.
Význam
Mateřídouška olysalá je významnou medonosnou rostlinou. Pro svou aromatičnost, vytrvalost, suchu odolnost a snadné rozšiřování je používána jako nenáročná skalnička. +more Obsahuje, stejně jako ostatní v Česku rostoucí druhy mateřídoušky, mnohé silice, hořčiny, třísloviny, saponiny, flavony i minerální látky a jejich léčivých vlastností je využíváno v léčitelství i kosmetice. Dnes je však jako ohrožený druh chráněna a nelze ji v české přírodě sbírat.