Neznělá alveolopalatální frikativa

Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 182, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s\.

Charakteristika

Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). +more * Místo artikulace: dásňopatrová souhláska (alveolopalatála). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a zároveň i tvrdým patrem. Přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru je těsnější než u Neznělá postalveolární frikativa|. * Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je Znělá alveolopalatální frikativa|. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

V jiných jazycích

Polština

V polštině je tato hláska zaznamenávána jako tzv. měkké Ś, ś (srovnej tvrdé sz Neznělá retroflexní frikativa|). +more Vyslovuje se tak i psané /s/ před /i/: si . Ve skupinách sia, sie, sio, siu se /i/ nevyslovuje, ale měkčí předchozí /s/.

Slovenština

V slovenštině se tahle hláska vyskytuje ve východních nářečích, kde zcela nahrazuje ʂ používáno jak ve spisovném jazyce, tak i v ostatních nářečích. Historicky byla táto hláska psaná jako ś, po vzoru polské abecedy.

Švédština

V některých švédských nářečích se takto vyslovuje psané tj, kj, též k před předními samohláskami. V některých nářečích se vyslovuje afrikované Neznělá alveolopalatální afrikáta|. +more (V učebnicích a slovnících se často pro zjednodušení poněkud nepřesně uvádí výslovnost [[Neznělá postalveolární afrikáta|[č]]]).

Kategorie:Neznělé souhlásky Kategorie:Palatální souhlásky Kategorie:Frikativní souhlásky