Ofra
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresOfra je izraelská osada a město v Izraeli, na Zachodním břehu Jordánu, které patří do guvernorátu Ramalláh a Albír Západ. Leží ve výšce cca 890 metrů nad mořem. Ofra byla založena v roce 1975 jako malá osada a od té doby se stala jedním z významných sídel na Západním břehu Jordánu. V současné době má Ofra více než 3 000 obyvatel. Město je významnou židovskou osadou se školami, synagogami, obchody a rezidenčními čtvrtěmi. Ofra se nachází v blízkosti palestinské vesnice Silvad, která je rozdělena izraelským bezpečnostním plotem. Ofra je zahrnuta do Izraelských vojenských okupačních zón na Západním břehu Jordánu, podléhá izraelské správě a její civilní záležitosti jsou řízeny Izraelskou civilní správou. Osídlení Ofra je předmětem mezinárodních kritik a sporů kvůli jeho umístění na okupovaném území a odporu palestinské populace.
Ofra ( עָפְרָה, podle stejnojmenného biblického města, které zmiňuje kniha Jozue 18,21 - „A byla města tato pokolení synů Beniaminových po čeledech jejich: Jericho, Betogla a údolí Kasis. A Betaraba, Semaraim a Bethel. A Avim, též Afara a 'Ofra…“, v oficiálním přepisu do angličtiny Ofra') je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Mate Binjamin.
Geografie
Nachází se na v nadmořské výšce 820 metrů v jižní části Samařska, cca 7 kilometrů severovýchodně od města Ramalláh, cca 18 kilometrů jihovýchodně od města Ariel, cca 20 kilometrů severně od historického jádra Jeruzalému a cca 48 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu.
Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí dálnice číslo 60, která vede severojižním směrem napříč téměř celým regionem Samařska a propojuje Jeruzalém s městem Nábulus. Ofra představuje typ izolované izraelské osady situované hluboko do vnitrozemí Západního břehu Jordánu a obklopené četnými palestinskými vesnicemi a městy (Ejn Jabrud, Silwad, Dejr Jarir a Taybe). +more Nejbližší další izraelskou osadou je Bejt El cca 4 kilometry jihozápadním směrem, ale oddělená palestinskou vesnicí Ejn Jabrud.
Dějiny
Obec byla založena roku 1975, konkrétně v květnu 1975 jako jedna z prvních izraelských osad ve vnitrozemí Samařska. Za jejím zřízením stála nacionalistická skupina Guš Emunim. +more Její členové se nechali zaměstnat na stavbě plotu na nedaleké vojenské základně izraelské armády. Jednoho dne se rozhodli po práci místo návratu do vlastního Izraele přenocovat v opuštěných kasárnách jordánské armády. Pak sem přivedli své rodiny a vztyčili na místě izraelskou vlajku. V roce 1977 po vítězství pravicové strany Likud a nástupu Menachema Begina na post izraelského premiéra získala Ofra plnou vládní podporu a byla uznána jako oficiální obec.
Ofra se sněhovou pokrývkou, rok 2008 Ofra leží hluboko ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu a počátkem 21. +more století tak nebyla zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry. Budoucí existence osady záleží na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci.
Od 90. let 20. +more století území obce v mimořádném rozsahu expanduje formou izolovaných skupin domů i do okolní krajiny. Vlastní Ofra se jižním směrem rozšířila o čtvrť Neve David. V roce 1997 vznikla na východ od osady skupina domů zvaná Amona, která se profiluje jako fakticky samostatná komunita. 3. března 2002 bylo na kontrolním stanovišti u osady palestinským ostřelovačem zabito deset izraelských vojáků. V únoru 2006 se Amona stala místem ostrých střetů mezi izraelskou policií a osadníky. Výsledkem bylo zranění stovek lidí a demolice devíti stálých zděných obydlí. I potom ale Amona zůstávala obydlená. Podle stavu k roku 2007 už měla 96 stálých obyvatel a začala nabývat rysů trvalé oficiální osady, nezávislé na obci Ofra.
Další takto vzniklou izolovanou skupinou domů byla Ginot Arje založená v lednu 2001 severovýchodně od vlastní osady Ofra. Během několika let se rozrostla na šestnáct karavanů s trvalým obyvatelstvem sestávajícím z několika rodin. +more V květnu 2004 ale bylo Ginot Arje dobrovolně vyklizeno a jeho obyvatelé se přemístili do výše uvedené Amony.
Jižně od osady Ofra pak ještě v červnu 2002 vznikla v osamocené poloze synagoga Tal Binjamin, kde fungovala i ješiva, ale lokalita nebyla trvale obývána. V květnu 2004 se synagoga přesunula asi 600 metrů na jih.
Demografie
Obyvatelstvo Ofra je převážně složeno ze stoupenců náboženského sionismu. Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé, cca 3500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 3600 osob).
Formálně jde sice o sídlo vesnického typu (bez statutu místní rady ani města), ve své kategorii ovšem jde o poměrně lidnatou rezidenční obec se střediskovým významem pro širší region, s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. +more prosinci 2013 zde žilo 3 552 lidí. Během roku 2013 populace klesla o 11,7 %.
Počet obyvatel | 475 | 508 | 660 | 770 | 791 | 817 | 846 | 936 | 1 020 | 1 160 | 1 210 | 1 270 | 1 330 | 1 310 | 1 420 | 1 800 | 1 870 | 1 880 |
---|
Počet obyvatel | 2 020 | 2 060 | 2 214 | 2 264 | 2 384 | 2 531 | 2 664 | 2 735 | 3 183 | 3 293 | 3 343 | 3 489 | 3 552 | 3 137 |
---|
Odkazy
Reference
Související články
Samařsko * Izraelská bezpečnostní bariéra * Guš Emunim
Externí odkazy
[url=http://www.binyamin.org.il/?CategoryID=146&ArticleID=247&Page=]Oficiální profil obce na portálu Oblastní rady Mate Binjamin[/url]
Kategorie:Oblastní rada Mate Binjamin Kategorie:Společné osady na Západním břehu Jordánu Kategorie:Izraelské osady na Západním břehu Jordánu Kategorie:Sídla nábožensko-sionistické komunity Kategorie:Sídla založená roku 1975