Pečárka ovčí
Author
Albert FloresPečárka ovčí je jedlá houba z čeledi pečárkovitých. Je považována za tažnou druh, jelikož se vyskytuje zejména na horských pastvinách a loukách. Tvoří významnou součást mikrosystémů, kde hraje roli rozkladače organické hmoty. Pečárka ovčí má charakteristický tvar, tvořený vřeckem a kloboukem. Vřecko je duté a obsahuje spory, které jsou vylučovány do okolí. Klobouk je kulovitý a v dospělosti dosahuje průměru až 15 centimetrů. Jeho barva se pohybuje od bílé až po světle hnědou. Maso houby je bílé a má jemnou strukturu. Pečárka ovčí je oblíbená v tradiční české kuchyni, kde se využívá především k přípravě těstovinových jídel či omáček. V přírodě je však považována za ohrožený druh, a proto je chování a sběr houb regulován zákonem.
Pečárka ovčí neboli žampion ovčí (Agaricus arvensis) je houba z třídy stopkovýtrusých hub.
Jedná se o jedlou a hojně sbíranou houbu. Poprvé byla odborně popsána v roce 1762 Jacobem Christianem Schäfferem.
Vzhled
;Makroskopický Má 5-10 cm široký bílý až krémový klobouk, který mívá někdy sytě žlutý nádech, s až 12 mm vysokými hustými lupeny, zprvu šedavými, později šedo- až tmavohnědými. Třeň bývá dlouhý 6-16 cm, bělavý, o průměru 1-3,5 cm a s prstencem v horní třetině. +more Je jedlá.
Mikroskopický Purpurově hnědé výtrusy jsou vejčitého tvaru o rozměrech 6-8 × 4,5-5,5 µm.
Výskyt
Vyskytuje se na loukách, pastvinách, parcích a zahradách a na vyhnojených místech. Je typickým saprobiotickým druhem, nachází se i na písečných dunách nebo pod keři, ale ne v lesích. +more Vyrůstá v čarodějných kruzích, které ročně přirůstají o 40 až 50 centimetrů. Jejich výzkumy prokázaly vliv houby na růst psinečku obecného. Vznikají tři zóny čarodějného kruhu: vnější, kde je růst psinečku stimulován, střední, kde se téměř žádný nenachází a vnitřní, kde dochází k silné stimulaci jeho růstu.
Rozšíření
Jde o druh běžný v celém mírném podnebném pásu. V Evropě a Severní Americe je běžným druhem, široce je rozšířena v Asii, Austrálii a na Novém Zélandu.
Zaměnitelnost
Na pohled může být snadno zaměněna s jinou pečárkovitou houbou, mírně jedovatou pečárkou zápašnou, jejíž dužnina ale poraněním rychle na několik minut sytě chromově žloutne a její pach je nepříjemný (po dezinfekci, fenolový). Ještě větší pozor si sběratelé pečárek musí dát na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, její bílé variety a příbuzné druhy.
Galerie
File:Agaricus arvensis. jpg|mladé plodnice File:2008-08-Agaricus-Stuttgart-very young. +moreJPG|mladá plodnice detail File:2008-08-Agaricus-Stuttgartx7. JPG|plodnice různého stáří File:Agaricus spec. Lindsey 1. jpg|klobouk starší plodnice File:Agaric boule de neige. jpg|velká plodnice File:Agaricus arvensis 1. jpg|na výstavě, Praha File:PSM V07 D148 Agaricus arvensis. jpg|ilustrace File:Posta Romana - 1958 - mushroom 1,55LEI. jpg|na poštovní známce.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60490/]Pečárka ovčí[/url] na biolib.cz
Kategorie:Pečárkovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Léčivé houby