Plané loučky

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Plané loučky je přírodní rezervace poblíž obce Horka nad Moravou v okrese Olomouc. Maloplošné chráněné území spravuje AOPK ČR Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Důvodem ochrany je uchování společenstev slatinných luk, fragmentů měkkého luhu, meandrujícího toku s břehovými porosty a tůní s výskytem řady ohrožených rostlin i živočichů. Lokalita je rozsáhlým unikátním celkem lučních a mokřadních stanovišť v jižní části CHKO Litovelské Pomoraví. Malá část luk byla předmětem ochrany prohlášena již v roce 1952, ale až roku 1992 bylo chráněné území rozšířeno na současnou rozlohu.

Přírodní poměry

Rezervace o rozloze 20 ha se nachází na severozápadním okraji Olomouce nedaleko rekreačního jezera Poděbrady směrem k obci Horka nad Moravou. Jedná se o mokřadní území u řeky Moravy s tůněmi a vlhkými loukami. +more Rezervací protéká Mlýnský náhon (staré koryto Moravy), který je na jižním konci rezervace přehrazen jezem. Na hladině Mlýnského potoka je závislá hladina podzemní vody a tím i hloubka vody v tůních. Níže položená místa jsou trvale zaplavena spodní vodou. Na těchto místech jsou lokálně vyvinuty slatiny a slatinné zeminy. Na jiné části luk se voda dostává jen příležitostně a půda zde může v létě prosychat.

Tůně

Izákova tůň je biologicky jedna z nejcennějších. Maximální hloubka vody je přes 1 m, zbytek tvoří sedimenty. +more Hluboká rozsáhlá tůň, prodlouženého tvaru o délce 170 - 175 m, asi 20 m široká. Tůň Jelito je přibližně stejně velká, obrostlá rákosem. Tůň Kolečko byla roku 1993 vyhloubena pomocí dynamitu a následně odbagrována do hloubky přibližně 1 m. Rákosinová tůň je plošně nejrozsáhlejší rákosový porost v rezervaci. Délka je 35 m, šířka 15 m, hloubka cca 70 cm s více než půlmetrovou vrstvou jemného sedimentu. Je obklopena rákosím a křovinami. Místy se zde vyskytují keřovité a stromové vrby. Okolo Rákosinové tůně je několik menších tůní, které v létě vysychají.

Louky

Mezi Izákovou tůní a tůní Jelito se rozkládá psárkovitá louka protáhlého tvaru pojmenovaná Amerika. Horecké a Křelovské louky jsou luční porosty o ploše 0,05 až 0,1 ha. +more Korhoňova louka je rozsáhlá a poměrně vlhká louka, zejména v blízkosti tůní a Mlýnského potoka.

Slatinky

Mokřady na Planých loučkách Středový pás tvoří velká protáhlá plocha mokřin, rákosin, porostů křovitých a stromových vrb. +more Uprostřed této mokřiny je protáhlá tůň o délce 50 m a šířce 15 m, v nejhlubším místě asi půl metru hluboká.

Slatinka je plošně nevelká periodická tůň, která zarůstá rákosem a vrbou popelavou. Korhoňovy mokřiny jsou zarostlé keřovitými vrbami a olšemi a jejich okolí ostřicemi.

Křelovské průlehy jsou příkop vykopaný správou CHKO Litovelské Pomoraví v roce 1994 za účelem vytvoření nových vodních biotopů. Příkop (hluboký cca 1 m a široký 2m) je trvale zvodnělý s vyvinutými porosty orobince.

Flóra a fauna

luční porost na Planých loučkách Na Planých loučkách roste kolem 356 taxonů cévnatých rostlin, z nichž 56 je uvedených v tzv. +more červeném seznamu ohrožených druhů a 12 z nich patří mezi zvláště chráněné druhy. Kromě rostlin cévnatých zde bylo zaznamenáno ještě 80 druhů mechorostů. Z ohrožených rostlinných druhů jsou zde zastoupeny například hrachor bahenní, sítina tmavá, pryskyřník velký, kosatec sibiřský, hořec hořepník nebo česnek hranatý. Slatinné plochy jsou porostlé převážně rákosem a vysokými ostřicemi. Mezi významné místní živočichy patří drobný členovec (škeblovka rovnohřbetá) a vodní plž (svinutec tenký). Vyskytuje se zde řada obojživelníků a plazů. V tůních žije vzácný korýš hrášník zobcovitý. Na loukách lze vidět různé druhy motýlů, mezi nimi modráska bahenního nebo ohniváčka černočárného. Z ptáků zde hnízdí například moták pochop, chřástal vodní a rákosník velký.