Pásovcovití
Author
Albert FloresPásovcovití (Dasypodidae) je čeleď z řádu chudozubých savců žijících na jihu Severní a ve Střední a Jižní Americe. Je to starověká skupina, jejíž historie sahá ke konci paleocénu (cca 55 Ma), do období nepříliš vzdáleného od vyhynutí dinosaurů.
Stavba těla
Hrozivý pásovec malý Jsou rozdílné velikost, nejmenší druh pláštník malý dorůstá do 15 až 17 cm a váží 0,1 kg a největší pásovec velký může být dlouhý 1,5 m a hmotný 60 kg.
Hlavním poznávacím znamením je krunýř složený z chitinových destiček (šupin) převážně okrouhlého tvaru spojených pružnou kůži většinou porostlou tvrdými chlupy. Tento pružný krunýř dovoluje některým pásovcům se v případě ohrožení stočit do klubíčka a chránit si spodní část trupu porostlou jen tenkou kůži. +more Povrch hlavy je vždy důkladně kryt tvrdými šupinami.
Hrabavé končetiny bývají alespoň z části pokryty tvrdými kroužky a zbytek ostrými štětinami. Na poměrně krátkých předních nohou mají pásovci 3 až 5 prstů se silnými zahnutými drápy kterými si vyhrabávají potravu nebo noru k úkrytu; v zajetí se prohrabou i tvrdou podlahou. +more Na zadních nohou mají po 5 kratších prstech s drobnějšími drápy. Dlouhý ocas mají skrytý pod kostnatými kroužky. Kostra je velice pevně stavěná, první dva krční obratle srostly a žebra a pánev jsou velmi silné.
Lebku mají zploštěnou s dlouhou spodní čelisti. Jejich čenich je rozdílný podle druhu, může být krátký a trojúhelníkový, u jiných dlouhý a trubkovitý. +more Mají malé oči a následně i špatný zrak, zato ale dobrý čich a sluch, některé druhy mají viditelně velké ušní boltce. Počet zubů je velmi proměnlivý, kolísá od 28 až po 100, liší se i u zvířat stejného druhu. Pásovcovitým chybí špičáky a většina nemá ani řezáky, všechny jejich zuby jsou převážně stejné.
Stravování
Pásovcovití jsou všežravci, jejich strava je primárně živočišná, skládá z hmyzu, (velmi často mravenců a termitů), drobných obratlovců, červů, housenek, členovců, hadů a žab. Požírají příležitostně i zdechliny, různá ovoce a plody i kořínky. +more Jejich jídelníček je poplatný oblasti, ve které žijí a ročnímu období.
Tato zvířata vycházejí za potravou nejčastěji v noci, lze je spatřit již za soumraku nebo svítání. Za intenzivního slunečního svitu jsou převážně ukryti v hlubokých norách, při chladnějším počasí hledají potravu i během dne. +more Jídlo si vyhledávají hlavně čichem a sluchem, ten je varuje i před predátory.
Byly také pozorovány případy pásovců, pojídajících zdechliny.
Životní projevy
Panáčkující pásovec Jsou to zvířata žijící vyjma doby rozmnožování přísně samotářsky. +more Jejich tělesná teplota je ve srovnání s ostatními savci poměrně nízká a silně závislá na teplotě okolí, mají obzvláště pomalý metabolismus.
Tito na pohled neohrabaní živočichové dokážou v případě útěku před nebezpečím běžet velice rychle, byla krátkodobě pozorována rychlost 40 km/h. Některé druhy mohou stát na zadních nohou a jiné zase v případě úleku vyskakují až metr vysoko (např. +more před automobilem). Přestože jsou výhradně suchozemskými živočichy dobře plavou, nafouknou si vzduchem žaludek a silnými tlapami pádlují. Když zadrží dech (mají objemné plíce) mohou zůstat několik minut pod vodou, nedýchají ani při hrabání aby nevdechovali prach.
S ohledem na hrabavý působ získávání potravy, zabydlují nejčastěji území s převážně vlhkou, kyprou, na humus bohatou půdou, ve které nacházejí nejvíce potravy. Žijí v lesích a za potravou vycházejí také na vlhké louky a do porostů podél vodních toků a nádrží, přichází jim vhod i obdělávaná pole.
Rozmnožování
Jsou to polygamní živočichové, samec se páří s více samicemi. U některých druhů se často po oplodnění rýhující vajíčko rozdělí na více embryí (tzv. +more polyembryonie) a rodí se 4 i více mláďat shodného pohlaví.
Doba březosti je dva až čtyři měsíce, u některých druhů nastává tzv. utajená březost trvající až 8 měsíců. +more Po narození zůstávají mláďata v noře a matka je kojí, tehdy se jim začíná vyvíjet tvrdý krunýř. Společně s matkou opouštějí postupně noru a učí se sama živit, ve věku půl až jednoho roku jsou samostatná a odcházejí. Samice některých druhů mohou zabřeznout každým rokem. Rodí obvykle 1 až 12 mláďat, průměrná velikost vrhu jsou 4 mláďata. Dožívají se 4 až 12 let.
Výhled
Taška z pásovce Jsou to zvířata mající hodně přirozených predátorů, jaguáři, vlci, zdivočelí psi a krokodýli. +more Mimo to jsou také pronásledováni lidmi, kterým škodí na farmách, kde rozhrabávají pozemky. Jsou také loveni pro chutné maso a zvláštní kůži, z které se dělají ozdobné výrobky, např. kabelky.
Vědci počali zkoumat pásovce devítipásého který jako jedno z mála zvířat může onemocnět malomocenstvím a hledají u něj obranné látky, které by pomohly při léčbě lidí. Při konzumaci dostatečně tepelně neupraveného masa nebo přímým stykem s nakaženým jedincem se tato nemoc může přenést i na lidi.
Některé druhy žijí v malých počtech na omezeném území a jsou proto ohrožené (např. rod Calyptophractus), jiné jsou zase rozšířeny po velkém území (např. +more rod Dasypus) a bezprostřední nebezpečí vyhynutí jim nehrozí.
Taxonomie
Pásovcovití jsou nejvíce rozrůzněna čeleď z řádu chudozubých. Dělí se do tří podčeledí:
podčeleď Dasypodinae, Gray, 1821 * rod pásovec Dasypus Linnaeus, 1758 ** pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus) Linnaeus, 1758 ** pásovec horský (Dasypus pilosus) (Fitzinger, 1856) ** pásovec jižní (Dasypus hybridus) (Desmarest, 1804) ** pásovec Kapplerův (Dasypus kappleri) Krauss, 1862 ** pásovec pampový (Dasypus sabanicola) Mondolfi, 1968 ** pásovec sedmipásý (Dasypus septemcinctus) Linnaeus, 1758 ** Dasypus yepesi Vizcaíno, 1995
podčeleď Euphractinae Winge, 1923 * rod pláštník Calyptophractus Fitzinger, 1871 ** pláštník velký (Calyptophractus retusus) Burmeister, 1863 * rod pásovec Chaetophractus Fitzinger, 1871 ** pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi (Thomas, 1894) ** pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus (Desmarest, 1804) ** pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus (Gray, 1865) * rod pláštník Chlamyphorus Harlan, 1825 ** pláštník malý (Chlamyphorus truncatus) Harlan, 1825 * rod pásovec Euphractus Wagler, 1830 ** pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus) (Linnaeus, 1758) * rod pásovec Zaedyus Ameghino, 1889 ** pásovec malý (Zaedyus pichiy) (Desmarest, 1804)
podčeleď Tolypeutinae Gray, 1865 * rod pásovec Cabassous McMurtrie, 1831 ** pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay) (Desmarest, 1804) ** pásovec jedenáctipásý (Cabassous unicinctus) (Linnaeus, 1758) ** pásovec krátkouchý (Cabassous chacoensis) Wetzel, 1980 ** pásovec středoamerický (Cabassous centralis) (Miller, 1899) * rod pásovec Priodontes F. Cuvier, 1825 ** pásovec velký (Priodontes maximus) (Kerr, 1792) * rod pásovec Tolypeutes Illiger, 1811 ** pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) (Desmarest, 1804) ** pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus) (Linnaeus, 1758)
Poznámka: Někdy se čeleď pásovcovitých rozděluje jen na dvě podčeledi: * podčeleď pásovci Dasypodinae s rody Cabassous, Dasypus, Euphractus, Chaetophractus, Priodontes, Tolypeutes a Zaedyus * podčeleď pláštníci Chlamyphorinae s rodem Chlamyphorus
Galerie
Image: Piche Patagonico 1. jpg|Pásovec štětinatý Image: Euphractus sexcinctus2. +morejpg|Pásovec šestipásý Image: Chaetophractus vellerosus3. jpg|Pásovec štíhlý Image: Chlamyphorus truncatus - Naturmuseum Senckenberg - DSC02081. JPG|Pláštník malý.
Odkazy
Reference
LIteratura
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/http://www.arkive.org/explore/species?q=Dasypodidae#species?q=Dasypodidae&_suid=135223529626506289195455648585]ARKive - fotografie pásovců[/url]