Pásovec velký

Pásovec velký (Priodontes maximus) je největší žijící druh z čeledi pásovcovitých, dorůstá hmotnosti 30-54 kg (v zajetí až 80 kg), tělo bez ocasu měří 80-110 cm, na ocas připadá dalších 50 cm (vymřelý příbuzný glyptodontidae byl mnohem větší). Celé tělo včetně ocasu chrání mohutný, pružný krunýř se 14 až 17 pohyblivými pásy. Nápadné jsou obrovské drápy na předních končetinách, prostřední z pěti drápů může měřit i více než 20 cm. Obývá Jižní Ameriku (východně od And), a to od Kolumbie a Venezuely až po sever Argentiny. Nejraději obývá savany a světlejší lesy, vyhýbá se horám, bažinám a místům s podmáčenou půdou, kde nemůže hrabat své nory. Živí se převážně termity, případně mravenci, často spotřebuje všechny obyvatele termitiště nebo mraveniště. Menší část potravy tvoří žížaly a jiní červy, larvy včel a brouků, ale chytá i větší živočichy jako jsou sklípkani, žáby, ještěři a hadi včetně jedovatých chřestýšů a křovinářů, svými drápy dokáže usmrtit i želvu. Za potravou se vydává po setmění, den tráví v noře, která má průměr až 60 cm, na svém teritoriu mívá několik nor, které střídá. V neobsazených norách se ukrývají i jiné druhy savců. V nebezpečí se pásovec velký dokáže velmi rychle zahrabat, je schopen rozhrabat dokonce i asfaltovou vozovku. Přes svůj těžkopádný vzhled je pásovec velký obratný, dokáže se postavit na zadní končetiny, a dokonce v této poloze ujít několik kroků. Pásovec velký patří mezi ohrožené druhy, je často loven pro chutné maso, a současně jako škůdce, který svými norami poškozuje polní kultury i pastviny, v kulturní krajině také trpí nedostatkem potravy. Indiáni si cení také jeho krunýře, z něhož dříve zhotovovali nádoby, a zejména drápů, které pokládají za mocný amulet. Např. u kmene Bororo je směli nosit pouze šamani. V zajetí se pásovec velký chová jen zřídka, v České republice byl chován pouze jednou v 60. letech 20. století v Zoo Praha.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Fauna Jižní Ameriky Kategorie:Pásovci