Přírodopis
Author
Albert FloresUčebnice přírodopisu z roku 1878 Přírodopis je školní předmět vyučovaný na druhém stupni základní školy, kde navazuje na hodiny přírodovědy na prvním stupni. Spojuje v sobě výuku o živé a neživé přírodě.
V 19. století byl termín přírodopis vnímán odlišně, společně s přírodozpytem byl podřazený termínu přírodověda a užíval se také v rámci středoškolské výuky a vědeckého bádání. +more Zahrnoval vědy, které přímo popisují živou a neživou přírodu na Zemi, s výjimkou věd exaktních - vynechával tedy astronomii, geografii, fyziku či chemii a fyziologii.
Historie
V druhé polovině 19. století byly rozlišovány dva základní typy přírodních věd - popisné (konkrétní) přírodní vědy, mezi něž patřil právě přírodopis (mineralogie, zoologie, botanika, morfologie a další obory), a na „zpytovací“ (abstraktní) přírodní vědy, kam spadal přírodozpyt (fyzika, astronomie, elektrotechnika, chemie, fyziologie). +more Přírodopis byl rovněž společně se zeměpisem a silozpytem označován za „reálie“.
Toto dobově všeobecně přijímané uspořádání přírodních věd a jejich rozdělení na konkrétní a abstraktní vědy podrobil kritice kromě jiných Tomáš Garrigue Masaryk. Uvedl, že rozdělení vychází ze Spencerovy představy, že „konkrétní vědy poskytují abstraktním vědám materiál“ a že do německého a českého prostředí tuto myšlenku uvedl zejména Friedrich Harms. +more Podle Harmse dává konkrétní přírodopis abstraktnější přírodovědě „základ a úvod“ a poskytuje jí materiál - s tím, že přírodověda užívá i materiálu poskytovaného dalšími konkrétními vědami a sám přírodopis užívá i jiných abstraktních zákonů než těch přírodovědeckých. Masaryk nicméně zpochybnil především tvrzení, že přírodopis a přírodověda jsou si „vzájemně účelem a prostředkem“, neboť konkrétní a abstraktní vědy lze podle něj studovat nezávisle na sobě - a mnoho oborů a vědeckých prací navíc nelze jako celek zařadit pod abstraktní či konkrétní vědu. Také ve školní výuce se podle něj střídá výuka konkrétních poznatků a abstraktních zákonů.
Ke změně v terminologii došlo po druhé světové válce. Již v jejím průběhu byl středoškolský přírodopis omezen na biologické vědy, zatímco mineralogie či geologie se nevyučovaly. +more Po obnově výuky „kamenných věd“ došlo k oddělení obou oborů, a to pod tlakem „závažných důvodů vědeckých i didaktických“, které formuloval především přírodovědec a autor učebnic Miroslav Fendrych a které přijala jak Komise pro didaktiku věd přírodních, tak moderně orientovaní vyučující.
Spojení biologie s ostatními přírodními vědami zůstalo od druhé poloviny 20. století pouze záležitostí výuky na základních školách. +more Zde zůstalo běžným jevem také rozlišování „přírodovědy“ a „přírodopisu“ - vzdělávací program Základní škola z roku 1996 rozlišoval přírodovědu (vyučovanou ve 4. a 5. třídě) a přírodopis (vyučovaný od 6. do 9. třídy). Po přelomu tisíciletí se začaly objevovat také texty, které vnímají označení přírodopis a přírodověda jako ekvivalentní.
Moderní přírodopis
Charakteristika předmětu přírodopis se vlivem změn v osnovách pro základní školy stále vyvíjí, v současné době si mohou jeho náplň stanovit jednotlivé školy samy. Předmět je vyučován na druhém stupni jako součást vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zčásti navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vyučovanou na 1. +more stupni. Nahrazuje předmět přírodověda, od kterého se oddělují mimo jiné i fyzika a chemie.
Přírodopis je vyučován v 6. až 9. +more ročníku s obvyklou dotací 2 vyučovacích hodin týdně a zahrnuje 8 následujících okruhů:.
* Obecná biologie a genetika * Biologie hub * Biologie rostlin * Biologie živočichů * Biologie člověka * Neživá příroda * Základy ekologie * Praktické poznávání přírody
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) oproti dřívějším osnovám nestanovuje jako stěžejní část vzdělávacího procesu učivo, ale tzv. očekávané výstupy. +more Těmito výstupy je myšlena činnost, kterou žák prokáže zvládnutí obsahu předmětu.
Revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, schválená v roce 2021 a povinná pro školy od září 2023, výuku v oblasti přírodopisu proti staršímu pojetí značně omezila - vyžadována přestala být znalost buňky, anatomie rostlin a živočichů, symbiózy lišejníků a hub, chovu domácích zvířat, první pomoci, duševní hygieny nebo rovnováhy společenstev a dalších ekologických témat.