Rudolf Chotek (1822–1903)

Životopis

Zámek Dolná Krupá Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Chotků, narodil se jako mladší syn plukovníka Heřmana Chotka (1786-1822) a jeho manželky Henrietty, rozené hraběnky Brunswikové z Korompy (1789-1857). +more Henrietta byla dědičkou panství Dolná Krupá (Korompa) v Horních Uhrách a Futog v dnešní Vojvodině, později ještě přikoupila v Čechách velkostatek Ratměřice-Jankov. Heřman Chotek prodělal vojenskou kariéru za napoleonských válek a zemřel v Miláně ve věku 37 let na následky těžkého nachlazení dva měsíce po Rudolfově narození. Po otcově předčasné smrti strávil Rudolf dětství v Budíně a v rodině své matky byl vychován zcela v maďarském duchu. Vzdělání získal v Trnavě a Bratislavě, poté studoval filozofii a práva na univerzitě v Pešti a absolvoval kavalírskou cestu, z pověření župy Bács-Bodrog studoval především kanalizační systémy v Nizozemí. Po návratu do Uher se aktivní zapojil do politiky v rámci župy Bács-Bodrog a dva roky byl delegátem na Uherském zemském sněmu, v roce 1847 byl jmenován c. k. komořím. V roce 1848 se po boku Gyuly Andrássyho aktivně zapojil do revoluce a stal se zapisovatelem uherského sněmu. Po porážce revoluce odešel do soukromí na své panství Futog a později se věnoval především správě majetku. Nakonec v závěru života díky vlastnictví statků v Uhrách získal dědičné členství ve Sněmovně magnátů.

Majetek a rodina

Zámek Futog Po matce převzal v roce 1857 majetek v Uhrách. +more Pobýval potom střídavě na zámcích Dolná Krupá a Futog. K panství Futog na Dunaji poblíž Noviho Sadu patřilo téměř 14 000 hektarů půdy, panství Dolná Krupá zahrnovalo 1 724 hektarů půdy. Hodnota majetku včetně vídeňského paláce byla počátkem 20. století vyčíslena na více než 7,5 miliónů korun. Zatímco na panství Futog se podnikalo především v zemědělství (7 hospodářských dvorů a 4 mlýny), v Dolné Krupé fungovalo několik průmyslových podniků (pivovar, lihovar a především cihelna). Zámek Dolná Krupá byl v té době centrem společenského života a disponoval bohatými uměleckými sbirkami především malířství (Tizian, Peter Paul Rubens, Jan Kupecký). Rudolf Chotek se věnoval také zkrášlování zámeckého parku, na počest narození svých dětí nechal vysadit čtyři sekvojovce obrovské. K výsadbě těchto dřevin jej inspiroval starší bratr Otto, který nechal vysadit sekvojovce v Ratměřicích. Ze čtyř dolnokrupských sekvojovců se dodnes dochoval jen jeden, který v roce 2008 získal na Slovensku druhé místo v soutěži Strom roku. Po starším bratru Ottovi zdědil Rudolf v roce 1889 velkostatek Ratměřice-Jankov ve středních Čechách. Tento majetek zahrnoval 1 900 hektarů půdy a zámek Ratměřice, hodnotu měl přibližně 400 000 zlatých. Velkostatek Ratměřice však kvůli vysokému zadlužení prodal v roce 1898. Součástí dědictví po bratru Ottovi byl také Chotkovský palác ve Vídni.

V roce 1862 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Antonií Khevenhüller-Metschovou (1838-1892), dcerou knížete Richarda Khevenhüller-Metsche. Marie Antonie se později stala c. +more k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství pocházely čtyři děti, dědicem a posledním členem uherské linie byl syn Rudolf Otto, po jeho úmrtí si dědictví rozdělily jeho starší sestry.

* 1. Marie Henrieta (1863-1946), dědička velkostatku Dolná Krupá (1921), čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně, zakladatelka rozária v Dolní Krupé * 2. +more Anna (1865-1882) * 3. Gabriela (1868-1933), dáma Řádu hvězdového kříže, dědička velkostatku Futog (1921), ∞ 1896 František hrabě Schönborn (1870-1942) * 4. Rudolf Otto (1870-1921), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá a Futog, poslední potomek uherské linie Chotků.

Jeho starší sestra Hermína (1815-1882) byla manželkou hraběte Franz Folliot de Crenneville (1815-1888), rakousko-uherského generála, císařského generálního pobočníka a nakonec císařského nejvyššího komořího. Přes svou manželku byl Rudolf spřízněn s rodinou Khevenhüllerů, jeho švagry byli kníže Jan Karel Khevenhüller-Metsch (1839-1905), majitel velkostatků v Rakousku a Čechách, a jeho bratr Rudolf Khevenhüller-Metsch (1844-1910), rakousko-uherský diplomat a velvyslanec ve Francii.

Odkazy

Reference

Literatura

RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia; Trnavská univerzita v Trnavě, 2021; 164 s. ISBN 978-80-568-0428-5 * RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. +more storočia v hospodárských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita v Trnavě, 2019; 164 s. ISBN 978-83-8111-153-9.

Rudolf Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Narození 12. +more února Kategorie:Narození v roce 1822 Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí 3. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v Jihobačském okruhu Kategorie:Muži.