Rudolf ze Stubenbergu

Technology

12 hours ago

Author

Rudolf ze Stubenbergu počeštěně též ze Stubenberka (německy: Rudolf von Stubenberg, 16. století - 1. února 1620, Jičín) byl český šlechtic ze štýrského šlechtického rodu Stubenbergů. Angažoval se v české stavovské politice, byl císařským úředníkem, ale také aktivním účastníkem povstání proti císaři.

Život

Přesné datum Rudolfova narození není známo. Narodil se jako syn Jana VI. ze Stubenbergu a jeho manželky, rozené z Trauttmansdorffu.

Dědickou smlouvou z roku 1588 mezi jím a jeho dvěma žijícími bratry Bedřichem a Jiřím Hartmanem připadl Rudolfovi rodový majetek v Čechách, kde se jako první z kapfenberské linie štýrských protestantských Stubenbergů trvale usadil. Sídlil v Novém Městě nad Metují, které bylo v držení rodu od roku 1548. +more Kolem roku 1590 vlastnil také panství Homole.

Rudolf se aktivně účastnil české stavovské politiky a údajně se podílel jak na stavovském povstání, tak i na pražské defenestraci.

V roce 1620 byl členem císařské komise, která měla urovnat dědické spory mezi sestrami Smiřickými Alžbětou Kateřinou a Markétou Salomenou, provdanou Slavatovou, týkající se zejména jičínského zámku. Při inventarizaci majetku 1. +more února 1620 zapálila Alžběta Kateřina sudy se střelným prachem uskladněné ve sklepení zámku. Následný výbuch silně poškodil budovu a usmrtil asi 50 osob, mezi nimi také Rudolfa ze Stubenbergu.

Události po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vedly ke konfiskacím majetků protestantů v Čechách, což se dotklo i rodiny zahynuvšího Rudolfa ze Stubenbergu. Celé Novoměstské panství přešlo na Albrechta z Valdštejna a Rudolfova vdova Justýna, zcela bez prostředků musela s ani ne dvouletým synem Janem Vilémem opustit novoměstský zámek a vyhledat pomoc u příbuzných v Rakousku.

Útočiště jim poskytl bratranec zesnulého Rudolfa Jiří ze Stubenbergu na svém zámku v Schallaburgu v Dolním Rakousku.

Justýna se synem později emigrovala do Saska, kde v roce 1632 zemřela. Janu Vilémovi bylo v té době 13 let a po smrti matky vyrůstal v péči učitele české protestantské kolonie v Drážďanech. +more V roce 1641 po vleklých sporech získal panství Schallaburgu jako říšské léno. Jeho syn Rudolf Vilém ze Stubenbergu, vnuk Rudolfa ze Stubenberg, zde vyrůstal po roce 1643 a roku 1664 emigroval do Řezna, kde nechal vybudovat u kostela Nejsvětější Trojice rodinnou hrobku, kde byla pohřbena jeho matka, první manželka i přenesené ostatky jeho otce Jana Viléma a poté i on sám.

Manželství a rodina

Rudolf byl celkem třikrát ženatý. První dvě Rudolfovy manželky zemřely nedlouho po svatbě.

* jeho první manželkou byla Alžběta z Khevenhülleru (* 1569), s níž měl dceru, která zemřela v dětství. * ve druhém manželství se oženil s Kateřinou ze Smiřic, dcerou Václava Smiřického (1564-1593) z náchodské linie Smiřických ze Smiřic a jeho manželky Dorotey, rozené ze Šternberka. +more * V roce 1610 se Rudolf v Linci oženil potřetí. Jeho ženou se stala Justýna z Zelkingu a v roce 1619 se jim narodil jediný syn Jan Vilém, který se později stal překladatelem a známým barokním básníkem.

Literatura

Constantin von Wurzbach: Stubenberg, Rudolph (I. ). +more In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 40. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1880, S. 135 f. * Johann Loserth: Geschichte des Altsteirischen Herren- und Grafenhauses Stubenberg, Moser, Graz 1911. * Martin Bircher: Johann Wilhelm von Stubenberg und sein Freundeskreis, Walter de Gruyter & Co. , Berlin 1968. * Golo Mann: Wallenstein. S. Fischer Verlag, Frankfurt/M. 1971, ISBN 3-10-047903-3, S. 212-217.