Středověká filozofie

Platón, Seneca a Aristotelés (Anglický rukopis, kolem 1330)

Středověká filozofie označuje tisícileté období teoretického pojmového myšlení ve střední a západní Evropě a Středomoří zhruba od pádu Římské říše (476) do začátku renesance (kolem 1470). S výjimkou několika málo myslitelů byla filozofie tohoto období v těsném spojení s křesťanskou teologií a původně pro ni byla pomocnou disciplínou. +more Jakkoli samozřejmě navazuje na starověkou filozofii řeckou i latinskou, hlavně platónskou a novoplatónskou, zpočátku se k ní stavěla spíše kriticky. Velkým podnětem pro rozvoj filozofie ve vrcholném středověku byla inspirace arabskou, zejména aristotelskou filozofií (aristotelismus). V diskusi s arabskými i židovskými mysliteli vznikla ve 13. století scholastika, velká syntéza křesťanské teologie, aristotelismu a novoplatonismu, hlavně pro potřebu univerzit. Ve 14. století se scholastika rozdělila na několik proudů a zejména její nominalistická větev se od teologie osamostatňuje a připravuje nástup humanismu a věd.

Členění

Pojem „středověk“ vznikl v renesanci jako pohrdavé označení pro „temné“ období mezi antikou a renesancí samou. Toto označení snad může platit pro období 6. +more až 8. století, kdy se Evropa vyrovnávala se vpády nových kmenů a snažila se jen zachraňovat zbytky antické kultury. Od 8. století však začíná v umění, v písemnictví i v myšlení tzv. „karolinská renesance“ s počátky nové vzdělanosti a školství; od konce 11. století začíná období vrcholné scholastiky, která znamenala skutečný rozkvět teologické filozofie; od 13. století se setkáváme též s počátky věd. Od 14. století se sice vzdělanost dále rozvíjí, zároveň se však objevují i jasné známky rozpadu „středověkého“ světa, které připravují novou epochu individuální emancipace a filozofického humanismu.

Rané období

Poslední velká postava latinské patristiky, svatý Augustin (354-430), se často řadí ke středověku, protože na něj měl velký a trvalý vliv. Tři století po jeho smrti však znamenají v západní Evropě období politického rozpadu a chaosu, kdy se jen na několika místech - většinou v klášterech - ještě pěstuje latinská vzdělanost, opisují knihy a učí. +more Svatý Benedikt (483-543) do filozofie jistě nepatří, a přece se o její pokračování významně zasloužil. Ovšem i mezi Germány působil už ve 4. století biskup Wulfila (311-383), který ve vyhnanství v severním Bulharsku pro ně vytvořil písmo a přeložil značnou část Bible. Ojedinělé postavy jako „poslední Říman“ Boëthius (490-525), Řehoř z Tours (539-594) nebo Isidor ze Sevilly (580-636) spíše shromažďují trosky antické moudrosti a udržují tak zvyk uvažovat, psát a číst.

Ukázka karolinského písma (Bavorský rukopis, kolem 830) Obrat začíná, až když se potomci někdejších „barbarských“ vladařů pevně usadili a s vědomím své nevzdělanosti se začali starat o obnovu latinské kultury. +more Nejpozději roku 785 zahájil Karel Veliký (748-814) ve své říši zásadní reformu církve, a to s důrazem na vzdělanost. Všem biskupům a klášterům nařídil, že mají zřizovat školy, a vybral skupinu učenců pod vedením Alkuina z Yorku (735-804) a pak jeho žáků Hrabana Maura a Einharda, která nejen zřídila vzorovou školu v Cáchách, ale připravila pro ni texty a dokonce i nový typ písma, karolinskou minuskuli. Karlovy reformy se prosazovaly pomalu, nicméně pomohly vytvořit v západní Evropě provázanou síť středisek vzdělanosti, která se pak stala i nositelkou dalšího myšlenkového vývoje.

Vrcholnou postavou arabské filozofie byl v této době perský lékař a filozof Avicenna (Ibn Sína, 980-1037), jehož komentáře k Aristotelovi pak měly velký vliv i na Západě. Arabština byla v jisté době jazykem vzdělanců zejména ve Španělsku, nicméně obsahem patří Avicenna i jeho velcí pokračovatelé (Averroes) do souvislosti „západní“ filozofie a antického dědictví.

Scholastika

Filozofové vrcholného a pozdního středověku (chronologický přehled)

V polovině 11. století se na Západě rozvíjí reformní hnutí za vymanění církve z politického vlivu vladařů, původně vzešlé hlavně z francouzského opatství Cluny. +more Jeho součástí bylo oživení zájmu o římské právo, o něž se nové pojetí církevní organizace opíralo. Ke studiu práva vznikly první univerzity, na nichž se ale brzy začaly učit i teologické disciplíny a filozofie. Protože se pěstovala a učila na školách, nazývá se školská filozofie čili scholastika.

Metodou scholastiky byla pozorná, kritická četba a komentování křesťanských, antických a později i islámských a židovských autorit a racionální diskuse, jež měla řešit rozpory mezi nimi. Svrchovanou autoritou byla sice Bible, nicméně už jedno z prvních velkých scholastických děl, „Ano a ne“ (Sic et non) Pierre Abélarda je sbírka dvojic biblických výroků, které si - aspoň na první pohled - protiřečí. +more Summy Tomáše Akvinského, který tuto metodu dovedl k dokonalosti, se skládají z otázek a každá má stejnou strukturu: * „zdá se“ - výchozí předpoklad nebo mínění; * „neboť“ - argumenty pro toto mínění; * „ale proti tomu“ - argumenty proti; * „odpověď“ - řešení sporu, obvykle přesnějším rozlišením pojmů; * „k jednotlivým argumentům“ - protože výchozí mínění se vždy ukáže jako mylné, je třeba rozebrat argumenty, o něž se opíralo.

Velkými tématy byly otázky * teologické: například co je teologie, zda jest Bůh, zda ho lze poznat, co o něm lze vědět, co je církev a jaké má úkoly, co jsou ctnosti a neřesti atd. (Anselm z Canterbury), * metafysické: co znamená být, co je skutečné, jak vzniká poznání (Pierre Abélard), * společenské: například o povaze moci a práva, o oprávnění panovníka (Jan ze Salisbury) * a od 13. +more století (Robert Grosseteste, Roger Bacon, Albert Veliký) často i vědecké: například co je příčina, co je pohyb, světlo, čas atd.

Od počátku scholastiky se řešil "spor o univerzálie", například otázka, zda „skutečný“ je člověk, anebo jen jednotliví lidé (viz realismus a nominalismus). Tato zdánlivě odtažitá otázka nabývala na významu ve sporu mezi církví a panovníky, kdo je komu podřízen a v jakém ohledu, která vystupuje do popředí zejména od 14. +more století. U nás pak podstatně ovlivnila husitství a českou reformaci.

Pozdní středověk

Lom světla na skleněné kouli s vodou (Rukopis R. +more Grosseteste, konec 13. stol. ) Myšlení pozdního středověku ovlivnila krize papežství i císařství, nástup národních států, sociální otřesy a rostoucí individualismus zejména městského obyvatelstva. Místo univerzálních témat a diskusí nastupují jednotliví myslitelé s vlastními koncepty a školami, témat rychle přibývá a začíná specializace. Proto je myšlení pozdního středověku tak obtížné shrnout.

Ze společenských napětí, krizí a zvratů vzniká i obava z budoucnosti, která vede k odvratu od světa, k apokalyptice a mystice (Mistr Eckhart a další). V souvislosti s tím vznikají náboženská hnutí, která pochybují o významu vzdělanosti vůbec, nebo ji přímo odmítají a hlásají návrat k jednoduchému životu a víře prvních křesťanů.

Od 14. století se filozofové snaží vymanit se ze služebné role vůči teologii a brát větší zřetel i na vlastní zkušenost. +more William Ockham a Jean Buridan se zabývají logikou, jiní astronomií, fyzikou i studiem živočichů. V myšlení pozdního středověku lze najít kořeny většiny velkých společenských a duchovních hnutí novověku - od neokázalé vnitřní zbožnosti přes myšlenky o lidské svobodě a svrchovanosti (Dante Alighieri), utopické myšlení o možném uspořádání společnosti, až po empirismus a vědy (Roger Bacon, Mikuláš Kusánský).

Podstatnou změnu poměrů přinesl také vynález knihtisku (Johannes Gutenberg 1452), který podpořil šíření psaných textů a tím ovšem zároveň přispěl k úpadku scholastických diskusí a disputací. Vzdělanost se tak bude nadále získávat hlavně četbou a myšlenky se budou šířit především v písemné podobě, což se týká také a především filozofie. +more Psaný text se dá snadno překládat, takže v knižní produkci postupně převládnou národní jazyky nad univerzální latinou.

Odkazy

Literatura

McGreal, I. P. +more, Velké postavy západního myšlení. Praha: Prostor 1999 * de Libera, A. , Středověká filosofie. Praha: Oikúmené 2001 * Rádl, E. , Dějiny filosofie I. Olomouc: Votobia 1998 * Sokol, J. (vyd. ), Mistr Eckhart a středověká mystika. Praha: Vyšehrad 2004.

Reference

Související články

Patristika * Scholastika * Realismus a nominalismus

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20111011132901/http://epistemelinks. com/Main/Topics. aspx. TopiCode=Medi]Medieval Philosophy section at EpistemeLinks[/url] * [url=http://plato. stanford. edu/entries/medieval-literary/]Literary forms of Medieval Philosophy ve Stanford encyclopedia[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/12025c. htm]Article Philosophy at The Catholic Encyclopedia[/url] * [url=http://jameshannam. com/medievalscience. htm]Medieval Natural Philosophy and the Church[/url] by James Hannam * [url=https://archive. today/20130630101530/http://tcrnews2. com/vonbalthasarfathers. html]The Fathers, the Scholastics, and Ourselves by von Balthasar[/url] * [url=http://www. rep. routledge. com/article/B078]Medieval Philosophy ,in E. Craig (ed. ): Routledge Encyclopedia of Philosophy, London 1998. [/url] * [url=http://www. pvspade. com/Logic/docs/Survey%202%20Interim. pdf]Paul V. Spade (1984): A Survey of Medieval Philosophy[/url] * [url=http://www. humanities. mq. edu. au/Ockham/medph. html]John Kilcullen, Teaching Materials on Medieval Philosophy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20030301105108/http://radicalacademy. com/adiphiljewish1. htm]Some medieval Jewish philosophers[/url] * [url=http://www. muslimphilosophy. com]Philosophia Islamica, Islamic philosophy Online[/url] * [url=http://cip. cornell. edu/mpat]Medieval Philosophy and Theology journal[/url].

* [url=http://www. textlog. +morede/6091. html]„Mittelalter“, in: Karl Vorländer: Geschichte der Philosophie (1902)[/url] * [url=http://www. phillex. de/medieval. htm]Středověká logika a filosofie na PhilLex[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080626194403/http://buecherei. philo. at/mittelalter. htm]Portál ke středověké filosofii[/url] * [url=http://www. josef-rauscher. de/eichstaett-VL-MA-literatur. htm]Komentovaná bibliografie prof. J. Rauschera[/url] * A. Greitzke (1994): [url=https://web. archive. org/web/20070930051810/http://sammelpunkt. philo. at:8080/archive/00000124/]Gibt es eine mittelalterliche Philosophie. [/url].

* [url=http://scholipeta.blogspot.com/2011/07/ceske-knihy-o-stredoveke-filosofii.html]České knihy o středověké filosofii[/url]

Kategorie:Dějiny filozofie