Valdštejnská zahrada

Valdštejnská zahrada je jedna z nejvýraznějších staveb českého raného baroka. Nachází v Praze na Malé Straně a je součástí areálu Valdštejnského paláce, sídla Senátu Parlamentu České republiky. Veřejně přístupná zahrada v italském stylu členěná stříhanými živými ploty je vybavena vodními prvky (bazén, kašny), sochařskou výzdobou, grottovou stěnou a monumentální salou terrenou. Příležitostně se zde konají koncerty a výstavy.

Historie

Zahrada byla budována souběžně se stavbou paláce a původně byla komponována v italském stylu. Její členění bylo zřejmě podobné čtvercovému dělení zahrady ve Valdicích u Jičína. +more Již v této době byl její součástí rybníček, v jehož středu nebyl ostrůvek se sochami, ale pravděpodobně fontána. V 18. století byla zahrada pozměněna do přírodnější formy a po rekonstrukcích v 50. a 90. letech 20. století se její vzhled přiblížil k původnímu pojetí.

Popis

Vzhledem k prostorovým možnostem je zahrada členěna do několika částí. Na východní straně je dominantní sala terrena, na opačné straně zaujme rybníček s umělým ostrovem a Herkulovou sochou. +more Orientační plán zahrady Sala terrena Bohatá zeleň je doplněna třemi kašnami, kopiemi původních Vriesových soch (Adónis a Venuše, Apollón, Bacchus, Kráčející kůň a Kůň s hadem, Neptun, Láokoón a jeho synové, Zápasníci) a reliéfními vázami. Většina původních soch v zahradě byla součástí Valdštejnovy sbírky, některé kopie byly do zahrady umístěny nově ve 20. století a pocházejí i z jiných než Valdštejnových sbírek. Pozdně barokní kamenné sochy Apollóna, Diany a Hérakla byly do zahrady umístěny kolem poloviny 18. století. Na jižní stěně je unikátní umělá krápníková stěna s grottami (jeskyněmi) a voliéra pro exotické ptactvo. Zahradou se volně pohybují pávi, ve voliéře jsou dva páry výrů, v rybníčku je chováno množství rozmanitých druhů ryb včetně barevných kaprů a hnízdí zde volně žijící divoké kachny a slípka zelenonohá. V zahradě jsou také zajímavé druhy stromů (např. magnólie, fíkovník, mišpule, viz infodeska).

Pohled od saly terreny Každého návštěvníka zahrady upoutá především sala terrena. +more Trojosá kolosální otevřená stavba, odpovídající svou výškou Hlavnímu sálu, neměla v době vzniku a ani později obdoby. Charakter její výzdoby se shoduje s výzdobou ostatních prostor paláce. Strop je ozdoben freskami, dělenými do tří sekvencí řeckého Olympu: uprostřed Zeus s Herou a Venuší, na jižní straně bohové Trójanů a na severní bohové Helénů. Medailony kolem Olympu znázorňují hrdiny Trójské války, jejíž tematika je i ve třech lunetách na čelní stěně. Na výzdobě se podíleli Marcantonio Canevalle, Galli a pravděpodobně i Baccio del Bianco za účasti svých pomocníků. Dveře v jižní boční stěně zpřístupňují umělou jeskyni s krápníky a fontánu - tzv. grottu v prostoru kruhového půdorysu v přízemí pod Audienční síní.

Výzdoba Valdštejnské zahrady

Výhled na Pražský hrad Uměleckou výzdobu Valdštejnské zahrady svěřil Valdštejn někdejšímu císařskému sochaři +more'>Rudolfa II. Adrianu de Vries. Ten vytvořil unikátní soubor soch, sousoší a kašen spojující pozoruhodnou estetiku manýristického typu s dynamikou nastupujícího baroka. Sochy byly v roce 1648 uloupeny švédskými vojsky a spolu i s jinými sochařovými díly přemístěny do zahrad královského paláce v Drottningholmu. Teprve v letech 1910-1913 byly pořízeny jejich kopie (postrádající Vriesovo mistrovské cizelování) a zahrada jimi byla dozdobena (v dnešním uspořádání) při rekonstrukci po roce 1953.

Vriesův početný soubor, zastoupený alespoň v kopiích, je důležitou ukázkou kovoliteckých koncepcí ve velkém měřítku, které u nás budou v následující době 17. století vzácností. +more Zároveň jde o díla pevně spojená s architektonicky řešenými fontánami, také však o první volné sochy na prostranství. Všechny jsou projevem vědomé návaznosti na antiku, ale i v hybné formě aktů, modelovaných pro pohledy z různých stran. Vzhledem k okolnímu prostoru je autor komponoval do šíře a nikoli protáhle do výše. Tím a mohutnou plasticitou se odlišují od jeho raného díla a prací pro Rudolfa II. .

Nizozemský sochař Adrian de Vries, odchovaný florentským manýrismem, se dobral ve svém pozdním díle výtvarných úkolů typických pro barokní skulpturu, a to jak smyslovostí a robustností svých skupin, tak i jejich hybností v prostoru.

Soubor:Adrian de Vries Venus Adonis. jpg|Venuše a Adónis Soubor:Adrian de Vries Appolo. +morejpg|Apollón Soubor:Adrian de Vries Neptun. jpg|Neptun Soubor:Adrian de Vries Bacchus. jpg|Bacchus Soubor:Adrian de Vries Laokoon. jpg|Láokoón a synové Soubor:Adrian de Vries Zapasnici. jpg|Zápasníci Soubor:Bronzova vaza s valdstejnskym znakem adrian de vries. jpg|Bronzová váza.

Současnost

Valdštejnská zahrada je volně přístupná od 1. 4. +more do 31. 10. , a to od 7-19 h, o víkendech a svátcích od 9-19 h. * V sale terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost a jiné kulturní akce. * Občas jsou v zahradě různé výstavy pořádané Národní galerií.

Galerie

Soubor:Wallenstein Garden 2. jpg|Pohled k Valdštejnské jízdárně Soubor:Прага. +more Вальштейнский сад. - panoramio. jpg|Pohled na bazén od Valdštejnské jízdárny Soubor:Dripping-wall01. JPG|Grottová stěna Soubor:Letenská, zeď Valdštejnské zahrady. jpg|Zeď zahrady se vstupem z Letenské ulice Soubor:Fíkovníky. jpg|Fíkovníky Soubor:Метро Малостранска. Улицы Праги. Фото Виктора Белоусова. - panoramio. jpg|Zahradní nádvoří stranice metra Malostranská.

Reference

Literatura

Valdštejnský palác v Praze 2002,

Externí odkazy

[url=http://www. senat. +morecz/informace/pro_verejnost/valdstejnska_zahrada/index. php]Valdštejnská zahrada na stránkách Senátu[/url] * [url=http://www. cestovatel. cz/clanky/prazske-zahrady-zastaveni-prvni-valdstejnska-zahrada/]Článek s fotografiemi o Valdštejnské zahradě[/url] z cyklu Pražské zahrady * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/historie/_zprava/pribehy-prazskych-zahrad--1622583]Příběhy pražských zahrad. [/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, historie Valdštejnské zahrady.

Kategorie:Zahrady na Malé Straně Kategorie:Sídlo Parlamentu České republiky Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně Kategorie:Barokní zahrady v Česku