Vícenásobné pojištění

Vícenásobné pojištění je stav, kdy je předmět pojištěn vícero pojistnými smlouvami najednou, a to i na různé částky, menší než je jeho vlastní hodnota.

V případě pojistné události pak lze pojistné plnění, tedy součet náhrad od všech pojišťoven, stanovit nejvýše rovnu celkové škodě, tedy skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu, a to: * bez ohledu na nadpojištění, na přeplácení pojistného; * s ohledem na podpojištění, tedy s výplatou pouze poměrných částí škody proti celkové hodnotě a proti uplatňované škodě; * s vědomím, že danou škodu (část škody) lze uplatnit pouze jednou, tedy celkově nanejvýše rovnu skutečné škodě.

Násobné pojištění

Předmět sice nelze pojistit na vyšší částku, než je jeho hodnota, zato ho lze podpojistit. Takto lze na předmět sjednat více pojistek (u jedné i vícero pojišťoven).

Pojistný podvod

V případě, že by došlo k vyplácení pojistného plnění vyššího, než je hodnota vzniklé škody, jednalo by se o trestný čin pojistného podvodu. Pojišťovna proto vyplatí pouze finanční částku rovnou nejvýše hodnotě předmětu.

Proto je potřeba o souběhu pojištění informovat likvidátory obou pojišťoven. Ačkoli třeba sice jsou obě (všechny) pojistky v podpojištění, každá zvlášť, celkově už by mohlo dojít k nadpojištění, při součtu plnění z obou (všech) pojistek: A aby celkové plnění bylo vyšší než jaká byla skutečná škoda, je nepřípustné.

Zodpovědnost

Zde není zřejmé, kdo je za celkové vypořádání zodpovědný, aby k nadplnění nedošlo: Pojistník zde sice těžil z výhod na trhu, na druhou stranu mu to případně přidělá práci a starosti.

Prostý příklad

U případných dvou pojištění, třeba na 60% a 70% na stejnou pojistnou událost, došlo k reálné škodě na majetku řekněme 80%. Celkové pojistné plnění tedy může být právě jen 80%, ne více (ad pojistný podvod).

Likvidace škodní události

Na plnění ze škodní události se tedy nutně musí podílet obě pojišťovny. Ovšem jak přesně, například v jakém poměru si mezi sebou povinnost plnění mezi sebou rozdělí, není jasné: Nelze vycházet jen z pojistného, protože "cena pojištění" byla u každé pojišťovny jiná, tržní.

Motivace k souběžným pojištěním

Pro takové nastavení situace nemusí být zřejmé důvody, nicméně jich může být i vícero: * nové (druhé, další) pojištění bylo uzavřeno u jiné pojišťovny, například z důvodu momentálního podpojištění z prvotní pojistky; * a nebylo uzavřeno u původní pojišťovny, protože jiná pojišťovna zrovna nabízí lepší pojistné podmínky, než momentálně prvotní pojišťovna; * a prvotní pojistka buď nejde vypovědět (nebo by to bylo nevýhodné kvůli sankcím) nebo byla původně uzavřena za tak dobrých podmínek, že se takové na trhu momentálně už ani nevyskytují a výpovědí by se o ně přišlo.

Složitější příklad

Například pojištění nemovitosti běžně zahrnuje samu budovu a dále živelní pohromy (živly, vyšší moc): Pak je rozumným požadavkem mít pokrytá různá živelní rizika.

Motivace ke skládání pojištění

Přitom ale ne všechny pojišťovny běžně nabízejí všechny požadované živly, anebo jsou tato pojištění proti živlům u každé pojišťovny jinak výhodná. A v kombinaci s obchodními politikami pojišťoven, že pojištění proti různým živlům uzavírají v cenově zvýhodněných balíčcích, vzniká rozumný požadavek použít pro pojištění i vícero takových balíčků, a to i za cenu mírného nadpojištění.

Konkrétní možnost pojištění domu

Překryv pojistek, uplatnitelných pojistných událostí, pak tedy sice může tvořit například 115% hodnoty, nadpojištění, kde k překryvu dochází na pojištění budovy, navíc ale jedna pojistka přináší pojištění střechy proti kroupám, druhá zas jmenovitě pojištění proti povodni. A v těchto výslovných pojištěních, v jimi pokrytých pojistných událostech, už zas k překryvu nedochází.

Jak si pak plnění z živelní pohromy pojišťovny rozdělí mezi sebe je teď ještě nejasnější než v předešlém prostším případě.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Nadpojištění * Podpojištění

Kategorie:Finance Kategorie:Pojišťovnictví