Věra Sosnarová

Věra Sosnarová (5. května 1931 Brno - 6. února 2024 Brno) byla česká občanka, která byla podle svých slov ve věku 14 let spolu se svou matkou a devítiletou sestrou 17. května 1945 odvlečena sovětskou tajnou službou NKVD do ruského pracovního tábora na Sibiři. Její tvrzení se však nepodařilo prokázat ani úředníkům České správy sociálního zabezpečení, ani historikům. Historik Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2019 uvedl, že Sosnarová pracovala v Sovětském svazu po druhé světové válce jako civilní pracovnice v místních továrnách.

Únos, pracovní tábory a návrat

Sosnarová byla se svou sestrou podle vlastních tvrzení unesena z Československa na základě toho, že jejich matka Ljuba Šímová roku 1922 uprchla před doznívající ruskou občanskou válkou. V pracovních táborech, dolech, kolchozech atd. +more měly strávit celkem 19 let (od konce roku 1945 do léta 1964). Jejich matka přežila v pracovním táboře jen 3 měsíce, zemřela v noci z 5. ledna na 6. ledna 1946. Roku 1964 ji i se sestrou na přímluvu předsedy jednoho ruského kolchozu propustili do JZD Znojmo, kam přicestovaly na počátku roku 1965.

Po návratu

Věra Sosnarová Při odjezdu ze Sovětského svazu i při příjezdu do vlasti měla být nucena podepsat úplnou mlčenlivost o svém osudu a z obavy o opětovné odvedení na Sibiř mlčenlivost dlouho neporušila. +more O této části její minulosti se nikdy nedozvěděl její manžel a dlouho ji neznali ani její dva synové. Veřejně o své minulosti promluvila teprve po sametové revoluci. Na základě jejího vyprávění byla sepsána a v roce 2008 vydána kniha Krvavé jahody, kterou napsal Jiří Svetozar Kupka.

V květnu 2018 ji Poslanecká sněmovna PČR navrhla prezidentu republiky Miloši Zemanovi na udělení medaile Za hrdinství. Ten ji však z řady navržených osobností nevybral a mezi +more_října_2018'>vyznamenanými 28. října 2018 nefigurovala. V listopadu 2018 obdržela Cenu hejtmana Jihomoravského kraje.

Zpochybnění výpovědi

Český novinář a publicista ruského původu Vladimír Bystrov, syn vězně gulagu, v roce 2009 zpochybnil její vyprávění. Předpokládal, že dotyčná nebyla v gulagu, nýbrž spíše v internačním táboře, a že v takovém táboře byla pravděpodobně do roku 1947, následně byla normální zaměstnankyní podniku Sojuzazbest a později dalších podniků. +more Smyšlenost příběhu Věry Sosnarové v červenci 2019 prokázal na základě studia dobových pramenů historik Adam Hradilek, podle něhož byla Sosnarová civilní pracovnicí na Urale: „Na základě výše uvedených zjištění je jasné, že prakticky nic z toho, co o Věře Sosnarové na veřejnosti od první reportáže TV Nova v roce 2002 zaznělo, se nezakládá na pravdě. Desítky rozhovorů, které poskytla médiím, i besedy s ní pořádané jsou protkány výroky, jež odporují historickému poznání represí v Sovětském svazu i skutečným životním peripetiím Věry Sosnarové a její rodiny. “ Svá zjištění publikoval v časopise Paměť a dějiny vydávaném Ústavem pro studium totalitních režimů. Dle zjištění Adama Hradilka, historika Ústavu pro studium totalitních režimů, matka Věry Sosnarové Ludmila Šímová, rozená Melkich, v době nacistické okupace Československa získala pro sebe a dvě ze svých tří dcer říšské občanství a udala gestapu sousedku, která kritizovala A. Hitlera. Do SSSR se Ludmila Šímová se svými dvěma dcerami přesouvala z regionu svého původního bydliště. Tvrzení o svém údajném mnohaletém pobytu v gulagu Věra Sosnarová začala šířit v roce 2002, kdy byl přijat zákon o odškodnění a ona se začala domáhat bezmála tří milionů korun od České republiky. Stát ani ÚDV ale nezískaly žádný důkaz o tom, že by nároky Sosnarové mohly být oprávněné a její požadavek byl zamítnut.

Věra Sosnarová na svých výpovědích i poté trvala. Hradilkova zjištění podpořil i vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa. +more Na druhé straně vedoucí katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a politik KDU-ČSL Jiří Mihola, který byl osvojitelem poslaneckého návrhu Sosnarové na státní vyznamenání, v reakci mimo jiné uvedl, že „neměl důvod ani kapacitu pochybovat“ o jejím příběhu. Další jihomoravský politik KDU-ČSL Jan Grolich, na základě jehož návrhu byla oceněna hejtmanem, uvedl po zveřejněném rozhovoru se Sosnarovou v internetové DVTV, že by ji už na ocenění nenavrhl a na přednášku nepozval, ale varoval také před rychlými soudy, protože její život byl velmi těžký. Na Facebooku také napsal, že nedokáže uvěřit tomu, že její emoce a vyprávění mohly být hrané.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Gulag * Ruská emigrace v Československu

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20180923135159/http://www. pametnaroda. cz/witness/index/id/72. locale=cs_CZ]Věra Sosnarová (1931) - Životopis[/url] na webu Paměť národa (archivovaná verze, článek byl z webu stažen) * [url=http://neviditelnypes. lidovky. cz/media-policek-pravym-obetem-gulagu-dtz-/p_spolecnost. aspx. c=A090724_183717_p_spolecnost_wag]MÉDIA: Políček pravým obětem gulagu[/url], Neviditelný pes 25. července 2009 * [url=https://video. aktualne. cz/dvtv/hradilek-sosnarova-v-gulagu-nebyla-ohlupuje-lidi-podvodem-ch/r~5f1aa618a4b011e9970a0cc47ab5f122/]Hradilek: Sosnarová v gulagu nebyla, ohlupuje lidi, podvodem chtěla získat peníze[/url], Aktuálně. cz 13. července 2019 * [url=https://www. idnes. cz/brno/zpravy/vera-sosnarova-smrt-prednasky-gulag-historik-zpochybneni. A240214_092354_brno-zpravy_krut]Zemřela Věra Sosnarová[/url].

Kategorie:Češky Kategorie:Vězni gulagů Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození 5. +more května Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 2024 Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Ženy.