Zuzana Justmanová

Technology

12 hours ago

Author

Zuzana Justmanová (nepřechýleně Justman, rozená Picková (* 20. června 1931 Praha) je československo-americká dokumentaristka, překladatelka a přeživší holocaustu.

Život

Zuzana Picková se narodila jako druhé dítě manželů Viktora a Marie Pickových. Měla o šest let staršího bratra Jiřího Roberta Picka (1925-1983), který byl spisovatelem. +more Oba sourozence silně ovlivnil otec, inženýr chemie, který se dětem velmi věnoval. V roce 1939 odmítl emigrovat, zřejmě kvůli své nemocné matce. V roce 1943 byla rodina vězněna v terezínském ghettu, odkud byl otec deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn.

Zuzana, její bratr a matka Terezín přežili. Po osvobození se nejprve vrátili do Prahy, kde se bratr pokusil prosadil jako spisovatel, zatímco Zuzana a její matka emigrovaly po komunistickém puči v roce 1948 do Argentiny. +more V roce 1950 z Buenos Aires odcestovala do Spojených států. Zde studovala na Vassar College, Harvardu (u Romana Jakobsona) a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde v roce 1981 získala doktorát ze slovanských jazyků.

Byla vdaná se za spisovatele Davida Boroffa (1917-1965), se kterým měla dvě děti. Po manželově smrti se provdala za psychiatra Daniela Justmana. +more Pracovala jako překladatelka. V roce 1986 začala produkovat dokumentární filmy na téma nedávné evropské historie.

V roce 1987 vedla rozhovor s autorkou terezínského deníku Helgou Pollak-Kinskou pro svůj film Terezínský deník (Terezín Diary). V roce 1993 napsala a produkovala dokument Czech Women: Now We Are Free. +more Ve snímku Voices of the Children (1998) vyprávěla příběh tří přeživších holocaustu z Terezína, jednou z nichž byla Pollak-Kinská. Film získal cenu Emmy v roce 1999 a ceny na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu, v Chicagské mezinárodní televizní soutěži a na Filmovém festivalu New Haven.

Ve filmu A Trial in Prague (2000) Justmanová zpracovala téma procesu se Slánským v roce 1952 v komunistickém Československu, pro které se jí podařilo získat mimo jiné rozhovor s Hedou Margolius-Kovályovou, vdovou po Rudolfu Margoliovi a historikem Eduardem Goldstückerem.

Hra jejího bratra Smolař ve žluté čepici z roku 1982 byla uvedena na New York International Fringe Festival v roce 2006 pod názvem The Unlucky Man in the Yellow Cap.