Bukač velký
Author
Albert FloresVejce bukače velkého
Bukač velký (Botaurus stellaris) je středně velkým druhem vodního ptáka z čeledi volavkovitých (Ardeidae).
Popis
Velikosti bažanta; dorůstá délky 69-81 cm a v rozpětí křídel měří 100-130 cm. Hmotnost u samic se pohybuje mezi 817-1150 g, u samců mezi 966-1940 g. +more Oproti volavkám má zavalitější tělo, krátký krk a nenápadné hnědé zbarvení s tmavším skvrněním a vlnkováním. Zobák a končetiny má zelenožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Žije velmi skrytě, při ohrožení zaujímá charakteristický vzpřímený postoj, při kterém natáhne krk se zobákem vzhůru a díky svému maskovacímu zbarvení tak dokonale splyne s okolním rákosím. Toto chování lze pozorovat již u mláďat starších 8 dnů. +more Jeho přítomnost tak většinou nejlépe prozradí hluboké, daleko slyšitelné a několikrát opakované „vhumb“, kterým se ozývají samci během toku.
Rozšíření
Vyskytuje se ve dvou poddruzích; B. s. +more stellaris hnízdí na rozsáhlém území Eurasie od Španělska východně až po Japonsko a dále také v severní Africe, B. s. capensis pak v jižní Africe. Částečně tažný druh, evropští ptáci zimují v jižní a západní Evropě a tropické Africe.
K razantnímu poklesu početnosti bukače velkého začalo na celoevropské úrovni docházet na začátku 20. století a pokračoval až do let 1970-90, kdy byl v mnohých oblastech rozšíření ještě razantnějším a zasáhl i řadu silných východoevropských populací. +more Hlavním důvodem tak výrazného úbytku je likvidace a vysoušení rákosin a eutrofizace vod.
V České republice hnízdí odhadem 30-40 párů, a to v údolních nivách Labe, Ohře, Dyje a Moravy, rybničních pánvích v jižních Čechách a na rybnících na Českomoravské vrchovině do 500 m n. m. +more; tažný, častěji však na našem území i pravidelně jednotlivě zimuje. Zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.
Biotop
Hnízdí jen ve větších porostech rákosu s volnou vodou.
Potrava
Požírá především ryby a obojživelníky, dále také různé bezobratlé (hlavně hmyz) a malé savce; občas i plení hnízda jiných druhů ptáků. Po potravě pátrá hlavně za svítání a soumraku v mělké vodě na okraji rákosin.
Hnízdění
Hnízdí jednou ročně v období od dubna do června. Samci mohou být monogamní i polygamní - ve vhodných podmínkách mohou hnízdit až s 5 samicemi. +more Hnízdo je plošina ze starých rákosových stébel a vodních rostlin o průměru zhruba 30 cm, dobře skrytá v hustých rákosinách nízko nad mělčinou. V jedné snášce je 4-6 olivově hnědých vajec o velikosti 52,8 × 38,5 mm. Inkubační doba trvá 25-26 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Mláďata jsou porostlá rudohnědým peřím a krmená pouze samicí, která jim vyvrhuje potravu do hnízda. Při přímém ohrožení mohou hnízdo opustit již po 2-3 týdnech, obvykle tak však činí až ve věku 4-5 týdnů. Po opuštění hnízda se až do vzletnosti, které dosahují ve věku 8 týdnů, skrývají v okolní vegetaci.
Zajímavosti
V jednom filmovém dokumentu z roku 2017/18 se tvůrci pokusili rekonstruovat přibližnou podobu zvuku dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex za pomoci kombinace zvuku bukače velkého a aligátora čínského. Výsledkem bylo jakési nízkofrekvenční dunění, kterým se možná tyranosauři domlouvali na velké vzdálenosti.