Cizrna
Author
Albert FloresCizrna je jednou z nejstarších kulturních rostlin v České republice s bohatou historií jejího pěstování. Patří k rostlinám luštěninovým a je oblíbenou surovinou ve vegetariánské a veganské kuchyni. Cizrna je také významným zdrojem bílkovin, vlákniny, vitamínů skupiny B a minerálů. V Česku se cizrna často používá k přípravě tradiční chutné národní speciality hummusu, který je oblíbený v různých formách po celém světě. Cizrna se také využívá pro výrobu mouky a přípravu dalších pokrmů. V posledních letech vzrůstá zájem o pěstování bio cizrny, která má mnohem vyšší nutriční hodnoty a je šetrná k životnímu prostředí. Cizrna je ceněna pro své výživné vlastnosti, chuťové vlastnosti a mnohostranné využití v kuchyni.
Plody cizrny beraní Naklíčená cizrna Cizrna (Cicer) je rod rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Cicereae. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy a motýlovitými květy. Je známo přibližně 43 druhů. Rod je rozšířen v jihovýchodní Evropě, Asii, severovýchodní Africe a Arábii.
Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.
Charakteristika
Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. +more Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s vřetenem listu na konci přecházejícím v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je deset, devět z nich je srostlých nitkami, jedna horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující jedno až deset semen. Semena jsou kulovitá.
Rozšíření
Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. +more Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny objevují od nížin až po pětitisícová pohoří.
V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje. V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. +more Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.
Význam a využití
Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. +more V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.
Celosvětová produkce
Dlouhodobě daleko největším producentem cizrny je Indie, její podíl každoročně přesahuje 70 procent celosvětové produkce. Ta v roce 2020 dle oficiálních statistik FAO činila přibližně 15,1 miliónu tun. +more Podíl Indie v tomto roce byl dokonce přes 73 procent (viz #Tab1|tabulka 1), na druhém místě (již s velkým odstupem) je Turecko, země na třetím až pátém místě (Pákistán, Myanmar a Etiopie) produkují přibližně stejný objem (v jednotlivých letech pochopitelně individuálně kolísá). Celkem podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství vykazuje nějakou produkci cizrny na padesát zemí, z tabulky 1 je ale zřejmé, že podíl prvních sedmi zemí na celosvětové produkci je přes 90 procent, podíl 20 zemí je pak přes 99 procent. Produkce zbylých cca 30 zemí je tedy z globálního hlediska zanedbatelná.
1 | Indie | 11 080 | 73,4 | 73,4 |
---|---|---|---|---|
2 | Turecko | 630 | 4,2 | 77,5 |
3 | Pákistán | 498 | 3,3 | 80,8 |
4 | Myanmar | 482 | 3,2 | 84,0 |
5 | Etiopie | 457 | 3,0 | 87,1 |
6 | Rusko | 291 | 1,9 | 89,0 |
7 | Austrálie | 281 | 1,9 | 90,9 |
8 | Írán | 227 | 1,5 | 92,4 |
9 | Kanada | 214 | 1,4 | 93,8 |
10 | USA | 194 | 1,3 | 95,1 |
11 | Argentina | 177 | 1,2 | 96,2 |
12 | Mexiko | 126 | 0,8 | 97,1 |
13 | Súdán | 84 | 0,6 | 97,6 |
14 | Sýrie | 64 | 0,4 | 98,0 |
15 | Maroko | 50 | 0,3 | 98,4 |
16 | Tanzanie | 47 | 0,3 | 98,7 |
17 | Jemen | 42 | 0,3 | 99,0 |
18 | Alžír | 40 | 0,3 | 99,2 |
19 | Čína | 16 | 0,1 | 99,3 |
20 | Uzbekistán | 12 | 0,1 | 99,4 |
- | Celkem svět | 15 100 | 100,0 | 100,0 |
Systematika
Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce) * Monocicer - např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky * Chamaecicer - cizrny horských asijských oblastí * Polycicer - 25 vytrvalých druhů cizrn * Acanthocicer - vytrvalé rostliny střední Asie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bobovité Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Mongolska